České firmy nedostatečně reportují emise skleníkových plynů, nezveřejňují klimatická rizika pro různé časové horizonty, a z velké části se nezabývají ani informacemi o lidských právech a due diligence, které jsou nezbytné pro přístup k zelenému financování. Vyplývá to z výzkumu společnosti Frank Bold, který proběhl mezi 250 evropskými korporacemi. Mezi nimi bylo i třináct českých společností. Zlepšení naopak analytici například zjistili v reportování vědecky podložených klimatických cílů.
Nová analýza klimatických a lidskoprávních reportů se zaměřila na firmy z rizikových odvětví v dopadech na změnu klimatu jako je energetika, doprava, stavebnictví anebo sektor financí, který je klíčový pro financování transformace ekonomiky.
V Česku výzkum proběhl u společností jako je Komerční banka, ČEZ, Škoda auto, Česká spořitelna nebo Kofola. Z dalších evropských států analýza zahrnovala Španělsko, Polsko a Německo.
Výsledky podniků z Česka a Polska jsou v naprosté většině kritérií výrazně pozadu za španělskými a německými firmami. Podle analytiků Frank Bold 62 procent českých firem stále vůbec neidentifikuje rizika, která pro jejich podnikání představuje klimatická změna, a žádná z nich neuvažuje o klimatických rizicích v různých časových horizontech.
„České společnosti výrazně zaostávají také v reportování emisí skleníkových plynů a v popisu procesu due dilligence pro lidská práva. Oba tyto ukazatele jsou přitom zásadní při posuzování udržitelnosti firem ze strany investorů, bank i dalších aktérů,” popisuje vedoucí sekce Odpovědných firem Frank Bold Filip Gregor.
K podobným zjištěním dospěla při sestavování žebříčků hodnotících firmy na základě kritérií z oblasti udržitelnosti i společnost Impact Metrics, sesterská společnost Ekonews. Z 28 oslovených bank a pojišťoven dodalo data jen deset z nich a uhlíkovou stopu zveřejnilo pouze pět bank. Podobně na tom byly i obchodní řetězce.
Částečný pokrok analytici Frank Bold ale vidí ve zveřejňování klimatických cílů a také vědecky podložených cílů, které si české společnosti dávají v souvislosti s klimatickou změnou (například redukci produkovaných emisí). V prvním případě se jedná o nárůst o 28 procent oproti výsledkům z roku 2019, ve druhém o 21 procent.
Změny a zlepšení lze do budoucna očekávat hlavně s novou směrnicí Evropské unie a přesně danými reportovacími standardy. Ty začnou platit od roku 2023 a měly by celý proces reportování zjednodušit a zlevnit.
“Nedostatečný reporting ESG dat ohrožuje budoucí postavení firem na trhu a omezuje jejich schopnost využít bezprecedentních příležitostí, které transformace ekonomiky nabízí. V posledních měsících pozorujeme obrovský nárůst poptávky po zelených projektech ze strany investorů ” vysvětluje důležitost reportingu CEO expertní skupiny Frank Bold Pavel Franc.
Výsledky za Českou republiku
- Pět firem ze 13 analyzovaných uvádí konkrétní klimatický cíl (např. redukci emisí), z toho 4 firmy mají tento cíl sladěný s cíli Pařížské dohody
- 62 % firem neuvádí rizika, která pro jejich podnikání představuje klimatická změna. Žádná z českých firem nezveřejňuje tato rizika pro různé časové horizonty.
- Reportování uhlíkové stopy: Pouze čtyři firmy poskytují data o emisích skleníkových plynů tzv. scope 1 (přímé emise) a jen dvě firmy o emisích tzv. scope 2 (nepřímé emise z energie) a scope 3 (další nepřímé emise)
- Pouze jedna společnost zveřejňuje rizika spojená s oblastí lidských práv (například dodavatelských řetězcích) a popisuje proces due diligence (aktivity, v jejichž rámci firma identifikuje a řeší možné lidskoprávní problémy).
Zdroj: výzkum společnosti Frank Bold
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
