Příběh západního poddruhu antilopy Derbyho připomíná ten o nosorožci tuponosém severním. Čeští přírodovědci se pokoušejí o záchranu kriticky ohroženého zvířete žijícího v Africe. Aktuálně v Senegalu vybudovali novou výzkumnou stanici.
Západního poddruhu antilopy Derbyho na světě žije posledních zhruba 250 jedinců, většina z nich na jihu Senegalu. V národním parku Niokolo-Koba je už téměř čtvrt století pomáhá chránit skupina vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Podobně se dlouhá léta snažili o záchranu poddruhu nosorožce tuponosého severního přírodovědci ze Zoo Dvůr Králové.
Nově otevřená výzkumná stanice Assirik vznikla díky dotaci ministerstva zahraničních věcí ve výši půl milionu korun, zapojení Velvyslanectví ČR v Senegalu a spolupráci s místní ochranářskou organizací Panthera Senegal, zaměřenou na ochranu kočkovitých šelem. „Pro nás jde o strategické místo. Strážní kemp Assirik, kde nyní stojí nová výzkumná stanice, je nejbližším místem od posledního zdokumentovaného výskytu antilop Derbyho na světě,“ říká Karolína Brandlová, předsedkyně českého spolku Antelope Conservation.
Z letadla Derbíky neviděli
Pavla Hejcmanová z České zemědělské univerzity se v Niokolo-Koba účastnila již několika mezinárodních výzkumných programů. Zatím posledním bylo letecké sčítání zvěře v národním parku v roce 2018. „Do Senegalu jezdím od roku 2000 a vidím ten vývoj – jak se mění řízení parku, motivace místních strážců, fauna, ale i podmínky, v jakých mohou vědci a ochranáři pracovat,“uvádí Hejcmanová.
„V rámci posledního leteckého sčítání jsme bohužel žádné Derbíky v parku nezaznamenali. Z fotopastí, které jsou umístěné na různých místech národního parku, naštěstí data máme. Díky tomu můžeme odhadnout, že populace antilop Derbyho se pohybuje v řádu dvou set jedinců,“ dodává.
Nový výzkumná stanice má mimo jiné přitáhnout do oblasti další studenty a vědce, aby pomohli s ochranou místní biodiverzity. „Zbudovali jsme zde pět betonových platforem, na kterých budou stát stany pro výzkumníky. Pořídili jsme satelitní telefon, gépéesky a solární panel potřebný pro chod základny. Zároveň jsme zlepšili sociální zázemí a přístup k vodě,“ popisuje Chele Martinez, vedoucí projektu Panthera Senegal.
Hlavní je sbírání dat
„Když jsme v Niokolo začali působit, nebyli tu téměř žádní lvi. Díky spolupráci se strážci národního parku jsme udělali kus práce, snížili pytláctví a tím jsme zvýšili populaci nejen lvů, ale i dalších velkých savců,“ doplňuje Martinez.
Spolek Antelope Conservation, který působí na Fakultě tropického zemědělství, se nyní zaměřuje na analyzování dat z fotopastí. „V budoucnosti bychom rádi přidali ještě další fotopasti přímo do míst, kde se antilopy vyskytují. Věnujeme se také sběru trusu antilop, ze kterého můžeme díky genetickým analýzám získat informace o stavu populace. Zajímáme se ale i o složení trusu lvů, protože z něj dokážeme například zjistit, zda jsou antilopy jejich preferovanou kořistí,“ vysvětluje Brandlová.
„Naše expertízy postupně rozšiřujeme o další druhy antilop. A přáním do budoucna je antilopy obojkovat – tedy pomocí satelitních obojků sesbírat co nejvíce dat, které nám prozradí více o pohybu a životě jednotlivých zvířat. Jde bohužel o nákladnou operaci, kterou nelze realizovat bez silných partnerů. Na to si tedy budeme muset asi ještě chvíli počkat,“ vysvětluje předsedkyně spolku. Ten za rok 2023 podle své výroční zprávy hospodařil s náklady 498 tisíc korun, přičemž největší část příjmů tvořily dary. Téměř devadesát tisíc korun získal i prodejem propagačních předmětů a služeb.
