Logistické centrum v Buštěhradě patřící společnosti Lidl letos obdrželo certifikaci BREEAM In Use, což je globálně používaná nezávislá environmentální certifikace budov v provozní fázi. Podle expertů na reality zájem o certifikáty roste, v Česku má BREEAM zatím téměř 600 budov.
Mezi dva nejrozšířenější mezinárodní certifikáty patří původně americký LEED a britský BREEAM, který je v Česku častější. Ten druhý zahrnuje devět různých kategorií, které zkoumají ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost. Certifikaci lze získat na základě různorodých kritérií, jako je hospodaření s vodou a energií, využití půdy nebo znečištění, které budova produkuje. Dále hodnotí adaptabilitu, průběžnou údržbu a řízení rizik.
„Získání certifikace BREEAM je pro nás velké zadostiučinění. Je to výsledek dlouholeté intenzivní práce, jejímž cílem je maximální zefektivnění environmentálního managementu. Velice nás těší, že jsme dokázali naplnit jeho přísná kritéria,“ uvedl mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.
V první části hodnotícího procesu získalo logistické centrum, nacházející se na severozápadním okraji Prahy, známku „Excellent“, díky čemuž spadá do horních deseti procent hodnocených budov. Ve druhé části hodnocení BREEAM dosáhla budova nejvyššího stupně „Outstanding“, což odpovídá jednomu procentu nejlepších budov. „Jedná se tak o výjimečný výsledek i v mezinárodním srovnání,“ doplňuje Myler.
Dešťovka na splachování a ptačí budky
Mezi praktická opatření se řadí například hospodaření s vodou. V Buštěhradě odtéká dešťová voda ze střechy do nádrží a následně slouží ke splachování toalet a zalévání zeleně. Roční úspora tak dosáhne zhruba 1800 metrů krychlových vody.
Odpadní teplo vznikající při chlazení slouží pro ohřev užitkové vody a vody do podlahového topení, čímž se pokryje až padesát procent celkové spotřeby tepelné energie. Úspora díky využití odpadního tepla z chlazení dosahuje cca 4750 gigajoulů za rok, což je množství, s nímž by průměrná domácnost vydržela 163 let. V letošním roce se pak počítá s instalací fotovoltaické elektrárny.
Certifikace BREEAM hodnotí i bezprostřední okolí budov. V případě Buštěhradu pomohly i různé prvky pro podporu biodiverzity, například ptačí budky, „broukoviště“ a včelíny. Společnost zřídila také novou autobusovou linku pro své zaměstnance.
Roste počet zájemců i budov s puncem
Podle České rady pro šetrné budovy se na trhu objevuje stále více zájemců o zapojení do projektů aspirujících na certifikaci, a to zejména na straně dodavatelů materiálů, prvků či technologií nebo projektantů, realizačních firem a developerů. První certifikovanou budovou v Česku byla centrála ČSOB v Praze-Radlicích.
Podle Františka Macholdy z poradenské společnosti EkoWATT je v současnosti na českém trhu téměř 600 budov s certifikací BREEAM a 159 s LEED. Z 600 budov s certifikací BREEAM jich 424 je v režimu „In Use“, tedy podobně jako v případě Lidlu se jedná o již stojící budovy v plném provozu.
„Lidl je obecně hodně nadstandardní firma, co se týče environmentálních záležitostí. Mají dobře nastavené postupy a nové projekty jsou velmi pokrokové i tam, kde tyto inovace představují vícenáklady. Používají například ultra ekologická chladiva, i když je to drahé,“ říká Macholda. Právě on s Lidlem na získání certifikace spolupracoval z pozice auditora.
Certifikát za rok a půl od registrace
Proces získání certifikace je velmi nákladný a časově náročný. V případě Lidlu prý uplynulo od registrace po získání certifikátu zhruba rok a půl. „Pro jeden projekt je potřeba více než tisíc dokumentů,“ prohlašuje Macholda s tím, že náklady na celý proces se pohybují ve stovkách tisíců korun. Navíc po třech letech je certifikát BREEAM In Use nutné znovu obnovit. U nové budovy je proces ještě daleko náročnější. Je nutné začít doslova v momentu, kdy „architekt vezme tužku do ruky“.
Expert poradenské společnosti JLL k tomu dodává, že systémy certifikace ekologických budov jsou jedním z nástrojů, jak ukázat kvalitu projektu. „Musíme si uvědomit, že dostatečně nevypovídají o konkrétních problémech udržitelnosti, jako jsou například emise uhlíku. Proto bych je nikdy nedoporučoval jako jediný rámec. Poradil bych použít i jiné metody, jako je CRREM (Carbon Risk Real Estate Monitor, nástroj na měření emisního rizika u nemovitostí, pozn. aut.), které mohou sloužit jako vodítko pro návrh budovy,“ říká Steffen Walvius, šéf udržitelnosti a ESG v realitní a poradenské společnosti JLL.
K hlavním tématům šetrných budov dnes přibylo také financování, taxonomie a ESG. „S taxonomií se certifikáty v některých bodech potkávají. Bohužel není tak propracovaná. Certifikační systémy jsou lépe vymyšlené, vznikaly třeba třicet let, takže jsou promyšlenější, než co vymyslí právníci za rok,“ je přesvědčen Macholda.
Partnerem článku je společnost Lidl. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Redakce
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
