Budovy v Česku podle údajů platformy Fakta o klimatu z roku 2021 odpovídají za asi devět procent emisí oxidu uhličitého. To se má změnit. Energetické úspory a renovace s využitím evropských dotací už probíhají, pod největším tlakem jsou nyní veřejné budovy.
Nedostatek financí, kvalifikovaných projektantů, kteří by zpracovali potřebnou dokumentaci v požadované kvalitě a termínech, zdlouhavá výběrová řízení a povolovací procedury. To jsou hlavní překážky, které podle zástupců Svazu měst a obcí České republiky brání rychlejšímu tempu renovací budov v Česku.
„V mnoha případech musí obce řešit i specifické podmínky spojené s povolováním ze strany památkářů, což situaci prodlužuje. (…) Je třeba, aby se situace řešila komplexně, například zjednodušením administrativních procesů a navýšením dostupných finančních zdrojů, aby mohly obce směrnici efektivně naplňovat,“ uvádí Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí.
Je potřeba vytvořit plán renovací
Pravidla pro renovaci budov v Česku určují evropské směrnice o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Jejich převedení do českých zákonů sleduje ministerstvo průmyslu. To také dohlíží na vznik renovačního plánu, který má být Evropské unii předložen do roku 2026.
Podle směrnice o energetické účinnosti se už od roku 2014 mají ročně renovovat tři procenta celkové plochy budov ve vlastnictví a v užívání „ústředních vládních institucí“ s cílem splnit alespoň minimální požadavky na energetickou náročnost. Pravidla se přitom nevztahují na památky.
„Od loňského roku se to ale rozšířilo i na další veřejné budovy, kterých nejsou stovky a tisíce, ale desítky až stovky tisíc. Vedle ministerstev se tedy jedná i o školy, nemocnice, domovy pro seniory, či krajské úřady,“ podotýká Marta Gellová, ředitelka organizace Šance pro budovy. Ta vznikla jako aliance oborových asociací a sdružuje přibližně 250 firem z oblasti stavebnictví ─ projektanty a architekty, developery, stavební společnosti, výrobce a dodavatele materiálů.
Současné renovační tempo se však pohybuje podle odhadů odborníků kolem jednoho procenta budov ročně. „Problémem veřejného sektoru je, že budovy jsou hodně zanedbané, takže se energetické renovace často prodraží, protože se k nim přidává třeba údržba či statika,“ uvádí Ondřej Šrámek, prezident Asociace výrobců minerální izolace.
Teprve se bude mapovat situace
První vnitrostátní plány renovace budov mají státy Evropské komisi předložit do prosince roku 2026. Hlavním úkolem pro Česko je teď zmapování fondu budov a jejich výchozího stavu. Směrnice o energetické náročnosti budov například zmiňuje, že do roku 2030 by mělo být renovováno 16 procent energeticky nejnáročnějších nerezidenčních budov, přičemž se jedná i o kancelářské budovy soukromých vlastníků. Pro takové výpočty budou nezbytné zevrubnější informace o budovách. Ministerstvo průmyslu proto v prosinci vypsalo výběrové řízení na firmu, která takovou analýzu provede.
„Počítáme s dokončením plánu ve stanoveném termínu. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní zajišťuje shromáždění a zpracování dat o budovách na základě veřejné zakázky. Jakmile bude k dispozici datová základna potřebná pro přípravu plánu, zpracujeme je a předložíme Evropské komisi,“ sdělila mluvčí ministerstva Petra Milcová.
Povinnosti se budou podle Milcové brzy řešit v rámci odborných pracovních skupin. Aktuálně se například diskutuje o novém standardu výstavby budov, tedy jak má vypadat a co má přesně splňovat budova s „nulovými emisemi“. Členy pracovní skupiny jsou vedle státní správy zástupci akademické obce, zástupci z praxe, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo České komory architektů, svazů a asociací.
Soukromníky bude motivovat finanční podpora
Gellová se Šrámkem se shodují na tom, že u veřejného majetku bude regulace a kontrola renovačních prací snazší než v případě soukromého sektoru. „Tam se bude muset jít především cestou pozitivní motivace, formou dotací,“ shodují se experti. Na druhé straně stát může vlastníky přimět k tomu, aby nemovitost, kterou pronajímají nebo prodávají, měli v úsporné energetické třídě. Případně lze úpravu vyžadovat od nových majitelů.
Úsporná opatření u veřejných budov podporuje například ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy. Energeticky úsporná renovace pavilonu G1 Fakultní Thomayerovy nemocnice byla například financována díky dotacím Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí, ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů nemocnice. Celkové výdaje dosáhly 326 milionů korun, z nichž 231 milionů činil podíl ze státního rozpočtu prostřednictvím resortů zdravotnictví a životního prostředí v rámci evropských dotací.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
