Ročně skončí v koši školních jídelen téměř 50 tisíc tun potravin. Zlepšit situaci má propracovanější vzdělávání dětí ohledně plýtvání, ale i jejich podílení se na tvorbě jídelníčků.
Přibližně dva miliony dětí chodí na obědy do tuzemských školních jídelen. Ročně se v nich uvaří 393 milionů porcí. Podle odhadů se však 20 až 35 procent připravených pokrmů vyhodí, téměř 50 tisíc tun jídla.
Nejčastěji se vyhazuje na základních školách. Mateřské školy jsou na tom podle dat programu Skutečně zdravá škola podstatně lépe. „Z našeho výzkumu vyplývá, že 82 procent mateřských škol vyhazuje maximálně deset procent potravin,“ uvádí Tom Václavík, ředitel a odborný garant programu Skutečně zdravá škola.
Spolek Skutečně zdravá škola před čtyřmi lety spustil výzvu Miluji jídlo, neplýtvám, do které se zapojilo přes 30 vzdělávacích institucí. „Z informací ze škol vyplývá, že pokud se provede osvěta a audit, situace se zlepší a množství vyhazovaného jídla se zmenší,“ říká Václavík. Celková situace ohledně plýtvání ve školních jídelnách se přesto podle Václavíka za tu dobu výrazně nezměnila.
Vážení odpadu a dvě jídla na výběr
Do výzvy se zapojila i Základní škola Mníšek pod Brdy. Důvodů pro to měla několik – zvyšující se ceny surovin, nespokojenost vedení s plýtváním a potřeba v dětech budovat pozitivní vztah k jídlu. Hlavními kroky proti plýtvání bylo aktivní zapojení žáků.
„Po dohodě se členy školního parlamentu jsme ve vybraných týdnech přistoupili k vážení zbytků. Výsledky zveřejňujeme a využíváme k motivaci dětí,“ uvádí Marek Inderka, vedoucí školní jídelny ZŠ Mníšek pod Brdy. V rámci předmětu Výchova ke zdraví začala škola se žáky probírat i složení jídelníčku. Společně plánují vhodné kombinace jídel a hledají i nové recepty, které by děti ve školní jídelně rády ochutnaly.
Před zapojením se do výzvy se v jídelně základní školy vyhazovalo 30 procent připravených obědů. „Po vážení jsme dokázali snížit množství vyhozeného jídla na přibližně 13 až 17 procent z celkového množství použitých surovin,“ říká Inderka. Vliv na menší vyhazování potravin má především nové sestavení jídelníčku a možnost výběru ze dvou jídel.
Na polévky nejsou z domova zvyklé
Před rokem se do výzvy zapojila také ZŠ Hradec nad Moravicí. Základní škola denně vyhodila 30 až 35 kilogramů jídla. V rámci změn do školní jídelny umístili samoobslužný salátový bar i nápojový automat. Do jídelníčku se zařadila různá sváteční menu či jídla v rámci dnů světové kuchyně. Současně se žáci vzdělávají v problematice plýtvání potravinami a jeho dopadech na životní prostředí.
Přesto se plýtvání ve školní jídelně snížilo nepatrně. Hlavním problémem je prý to, že děti spousty potravin ani neochutnají. „Takovým typickým příkladem jsou polévky, které neochutná až 70 procent dětí. Z domova na ně nejsou zvyklé,“ uvádí Monika Bryjová, učitelka a koordinátorka výzvy v ZŠ Hradec nad Moravicí.
Děti stejně tak nechtějí jíst luštěniny, ryby, hovězí maso či zeleninové saláty. Podle Václavíka existuje více důvodů, proč dětí jídla neochutnají nebo nedojídají. Nemají chuť, nemají hlad, spolužáci se o jídle nevlídně vyjádří či nemají na oběd dostatek času.
Děti si samy naberou porci
Společnost Scolarest začátkem školního roku spustila takzvaný finský model stravování ve školní jídelně v Masarykově základní škole v Tanvaldu. Jedná se o samoobslužné jídelny, kde si žáci nabírají jídlo sami.
„Chceme vést žáky ke zdravému stravování, k zodpovědnosti, ke kritickému myšlení, k samostatnosti, možnosti volby a nesení odpovědnosti. Velké pozitivum je stálý příjem zeleniny a výběr ze dvou příloh, což je velmi využíváno,“ popisuje záměr ředitelka základní školy Jana Duňková.
Podle ní jsou již po krátkém čase oproti předchozímu jídelnímu stravování vidět rozdíly. „Děti při samostatném nandávání obědů přistupují zodpovědněji k dojídání jídel. Někteří si nejprve na talíř nandají malou porci jídla, branou jakožto ochutnávku, a posléze mají možnost si jít přidat, což využívají,“ popisuje. Denně v jídelně vydají 85 porcí. Před zavedením samoobslužného konceptu se denně vyhodilo asi pět kilogramů jídla. V současné době končí v koši 1,5 kilogramu za den. Společnost Scolarest připravuje další dva projekty samoobslužných školních jídelen v Libereckém kraji. Otevřít by se měly začátkem příštího školního roku.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
