Dětské bundy a kombinézy zakoupené v sedmi evropských zemích obsahují nebezpečné toxické látky, nejvíce ty české, ukázala studie. Ve více než polovině z 32 vzorků byla nalezena celosvětově zakázaná perfluorooktanová kyselina (PFOA) patřící mezi takzvané věčné chemikálie PFAS.
PFAS se zpravidla používají všude, kde je potřeba docílit nepřilnavosti či nepromokavosti. Vedle outdoorového vybavení třeba v běžeckých voscích. Jejich problémem je toxicita a také fakt, že se v přírodě kvůli pevné chemické vazbě nerozkládají. Znečišťují tak všechny vodní ekosystémy včetně pitné vody i stovky let poté, co se do životního prostředí lidskou činností dostaly.
Nezisková organizace Arnika, věnující se mimo jiné právě těmto nebezpečným látkám, pro studii zakoupila 32 dětských bund a kombinéz ze sedmi evropských zemí – Německa, Česka, Nizozemska, Polska, Velké Británie, Srbska a Černé Hory. Sedmnáct z nich (53 %) bylo pozitivních na věčné chemikálie PFAS nebo vykazovalo zvýšené hodnoty organického fluoru EOF, který přítomnost PFAS naznačuje.
Devět bund obsahovalo PFAS v množstvích přesahujících limity EU pro PFOA nebo PFCA s dlouhým řetězcem. Jde přitom o látky, které jsou buď celosvětově zakázány, nebo se k jejich zákazu schyluje.
„Přestože jsme v některých softshellových bundách na českém trhu věčné chemikálie očekávali, přítomnost celosvětově zakázaného PFOA a nešťastné prvenství českých bund v žebříčku nejhorších vzorků ve studii nás zaskočilo. Věčné chemikálie PFAS jsou skutečnou hrozbou pro lidské zdraví a životní prostředí. Čím více se toho o nich dozvídáme, tím větší obavy v nás díky své všudypřítomnosti, odolnosti a schopnosti se hromadit v těle i v prostředí vzbuzují,“ uvádí odbornice na PFAS a autorka studie Jitka Straková ze spolku Arnika.
Toxicita se v čase mění
Nejvíce znečištěné věčnými chemikáliemi PFAS byly v rámci studie dětské softshellové bundy zakoupené v Česku počátkem roku 2022. Vyšší obsah věčných chemikálií PFOA nebo FTOH v těchto bundách (byly zakoupeny o rok dříve než bundy z jiných zemí), lze vysvětlit průběžnou degradací fluorovaných polymerů s postranním řetězcem (SFP).
Studie proto zdůrazňuje, že složení a koncentrace jednotlivých PFAS v textilu se v důsledku degradace průběžně mění. Spotřebitelé proto nikdy nevědí, jakým PFAS a v jaké koncentraci jsou vystaveni. To je jeden z důvodů, proč by měly být věčné chemikálie, včetně fluorovaných polymerů s postranním řetězcem (SFP), zakázány jako celá skupina, uvádí studie.
Propadákem mezinárodního testu se stala dětská bunda Hannah následována produktem značky Husky.
„Testovaný produkt byl vyroben v roce 2017 a do prodeje uveden v roce 2018. Ve své době výrobek splňoval veškeré normy. V současnosti již danou technologii nevyužíváme a žádný z těchto výrobků není v naší nabídce,“ uvedl Jan Štika, brand manažer Hannah & Keen. Podle něj do každé kolekce zařazují nové a šetrnější technologie a i testovaný produkt s povrchovou vodoodpudivou úpravou je dnes již pouze v v ekologičtější variantě.
Jen velmi málo bund a dalších syntetických textilií se recykluje, což znamená, že oděvy ošetřené PFAS budou pravděpodobně skládkovány nebo spalovány, čímž se tyto chemické látky uvolňují do životního prostředí, kde přetrvávají. Ani recyklace bund s obsahem věčných chemikálií a jejich přenášení do recyklovaných textilií však není žádoucí. PFAS ohrožují zdraví a životní prostředí od své výroby až do momentu, kdy se stane výrobek odpadem, uvádí Arnika.
Negativní dopady na děti
Existuje také pravděpodobná souvislost mezi opakovaným vystavováním dětí věčným chemikáliím PFAS a zdravotními problémy, jako je zvýšená hladina cholesterolu v krvi, dyslipidemie (nerovnováha lipidů související s kardiovaskulárními chorobami), mírně snížená porodní hmotnost a snížená reakce na některé vakcíny či infekce.
Děti jsou vůči PFAS zranitelnější kvůli nižší tělesné hmotnosti, rozdílům v příjmu vody a potravy, vyvíjejícím se orgánovým systémům a dalším faktorům. V poslední době se také objevila studie z Finska, která na vzorcích matek a jejich dětí, ukazuje na možný vztah zvýšeného výskytu věčných chemikálií a onemocněním dětskou leukemií.
Studie zdůrazňuje, že existují dostupné alternativy k používání věčných chemikálií PFAS při impregnaci bund. Řada společností a prodejců outdoorového oblečení se k ostatně k nevyužívání PFAS zavázala dobrovolně.
„Z vývoje trhů v jednotlivých zemích jde proto říct, že společnosti prodávající na západoevropských a skandinávských trzích s informovanějšími a uvědomělejšími spotřebiteli nabízejí více produktů bez PFAS než země s malým tlakem veřejnosti,“ doplňuje Karolína Brabcová z Arniky, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží.
Článek byl 18.1 doplněn o vyjádření výrobce bund Hannah.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
