Energetická krize, ESG a dekarbonizace budov a provozů. To jsou tři hlavní motory snižování energetické náročnosti budov a provozů pro podniky i veřejné instituce. Podle specialisty Komerční banky na evropské dotace Radka Polláka je řada možností, jak na transformaci získat finanční podporu.
„V této oblasti jsou opravdu štědré dotace. Jsou ale samozřejmě situace, kdy klientovi radíme, aby se vydal jinou cestou,“ říká Radek Pollák.
Jak dlouho se věnujete dotačnímu poradenství? A co se za tu dobu změnilo?
V oboru se pohybuji od roku 2012. Svět dotací se za tu dobu velmi proměnil, na trhu je spousta poradenských subjektů, mění se informační systémy pro administraci projektů, pravidla jednotlivých výzev, podporované oblasti, hodnotící kritéria i způsoby a výše podpory.
Z pohledu samotných žadatelů o dotace musím bohužel konstatovat, že dotační prostředí je čím dál komplikovanější, administrativně a časově náročnější. Důvodů je více, ale spousta věcí vyplývá z regulací, směrnic, zákonů a jiných legislativních povinností, ať už na národní či evropské úrovni.
Roste počet klientů, kteří za vámi chodí s tím, že potřebují financovat projekty na zelenou transformaci?
Neřekl bych, že by se úvěrované portfolio nějak výrazně změnilo, ale některé investiční záměry se i v kontextu dnešní udržitelné doby začaly za „zelené” označovat. Klienti tedy vždy investovali a stále investují do revitalizace brownfieldů, výzkumu a vývoje, digitalizace, nových kanalizací, čističek, ekologizace svých provozů a obecně do inovativních efektivnějších řešení, která jsou z velké části v souladu s nejpřísnějšími ekologickými standardy a požadavky, které ukládá legislativa.
Na otázku tedy odpovím trochu jinak – v souladu s evropskou politikou a strategií mateřské Societe Generale dnes v Komerční bance přibývají činnosti či sektory, které jsou označované za tzv. citlivé a příslušná oddělení v KB pak určují, zda-li takové činnosti chceme či můžeme financovat.
Které činnosti to jsou?
Typicky se jedná např. o těžební průmysl a vše s ním spjaté. To ale neznamená, že nechceme financovat tyto oblasti. Ba naopak a veškeré investice, které přispějí k „ekologizaci“ těchto sektorů, jsou u nás vítané a zvýhodňované.
O jaké dotace se vaši klienti nejvíc zajímají?
Jde zejména o dotace na nové výrobní technologie. Doby, kdy je šlo získat relativně lehce, jsou ale nenávratně pryč. Pokud dnes žadatel chce na takovou dotaci dosáhnout, je potřeba, aby daná technologie měla přidanou hodnotu. Typicky se jedná o technologie, které uspoří energii, zpracují odpad či druhotnou surovinu, uspoří vodu nebo vyrobí nějaký inovativní jedinečný produkt.
Druhou velmi žádanou oblastí je obecně energetika, kde poskytujeme dotační, ale i jiné technické poradenství. V posledních dvou letech, i díky energetické krizi, se určitě zvýšil zájem o projekty, jejichž cílem je snížení energetické náročnosti, ať už v podobě rekonstrukcí nemovitostí, výměn technologií, instalací fotovoltaik či jiných obnovitelných zdrojů energie.
Které dotace na dekarbonizaci mají podniky k dispozici?
Jak už jsem naznačil, tak možností, jak si soukromé i veřejné právnické subjekty mohou dotačně pomoci ke snížení emisí CO2 potažmo ke snížení energetické náročnosti provozů, je velké množství a v této oblasti jsou dotace opravdu štědré.
Mezi hlavní programy patří OPTAK (Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost), Modernizační fond či OPŽP (Operační program životní prostředí).
Z těchto programů lze získat dotace na obnovitelné zdroje energie, zateplení budov, výměnu otvorů, modernizace vytápění či osvětlení, zavádění energetického managementu a mnoho dalších věcí. Výše dotace se pohybují mezi 25 a 65 procenty, přičemž také záleží na charakteru žadatele a místu realizace projektu.
Říkal jste, že prostředí dotací je složitější než dřív, jak klientům s jejich získáváním pomáháte?
Komerční banka disponuje interním poradenským týmem KB EU POINT a dceřinou společností ENVIROS. Jde o tým cca 60 lidí, kteří jsou schopni klientům nabídnout komplexní dotační poradenství, i leckdy nezbytné technické poradenství pro dotační i nedotační projekty. Jde o přípravu koncepčních a strategických materiálů, energetických auditů, analýz využití odpadů, emisních posudků či jiných podpůrných materiálů nezbytných nejen pro podání dotační žádosti, ale i samotnou realizaci projektu
Jsou situace, kdy klientům dotace rozmlouváte? Třeba právě kvůli časové náročnosti a papírování.
Ano, jde o situace, kde vidíme, že zisk na dotaci je malý či výše investice – a tudíž potenciální dotace – je malá s ohledem na byrokratickou zátěž, která by klienta čekala. Tam, kde se do projektu v rámci našeho poradenství pustíme, se snažíme klienta oprostit od co nejvíce věcí, jeho částečné zapojení a součinnost je však vždy nezbytná.
Jinými slovy, dotace někdy vyjdou dráž než klasický úvěr?
Určitě ano a to nejen z pohledu nákladů, ale zejména z pohledu času. Dotační prostředky jsou velmi lákavé, na druhé straně v mnoha věcech zavazující, limitující, podléhající kontrolám a časově omezující. Jinými slovy, to, co už bych měl za „své“ peníze dávno hotové a generující zisk pro firmu, tak skrze dotace musím čekat, dokládat papíry, soutěžit dodavatele a provést mnoho dalších úkonů, které samotnou realizaci zpomalují či oddalují. Proto je potřeba hned na začátku projektu velmi dobře všechny tyto aspekty zvážit, spočítat, s klientem probrat a správně rozhodnout, kterou cestou se vydat.
Zajímavou možností financování jsou EPC projekty, tedy energetické služby se zaručeným výsledkem. Jaký je o něm zájem?
Poměrně velký, a to z několika důvodů. EPC projekty (Energy Performance Contracting) umožňují firmám, nebo veřejným institucím zlepšit energetickou efektivitu jejich budov nebo provozů bez potřeby vysokých počátečních investic. Tento model se zaměřuje na dosažení úspor energie a zajištění financování těchto opatření pomocí ušetřených nákladů na energii. Dodavatel projektu jej v počátku zainvestuje, dále se zavazuje k úsporám, kterých má dosáhnout a pokud se to nepodaří, musí to klientovi kompenzovat.
EPC projekty umožňují podnikům a veřejným institucím dosáhnout významných úspor bez nutnosti vynakládat vysoké počáteční investice. Tento model je výhodný zejména pro organizace, které nemají dostatek kapitálu pro okamžité investice do modernizace energetických systémů.
Pro koho jsou tyto projekty vhodné?
Jsou to veřejné instituce jako města, obce a státní organizace, které často nemají dostatečný rozpočet na investice do energetických úspor. Dále jde o korporace a průmyslové podniky, tedy odvětví kde jsou obvykle vysoké náklady na energie. Často jde o rozsáhlé provozy, které mohou těžit z optimalizace spotřeby energie.
Pak jde obecně o velké budovy nebo komplexy budov jako jsou školy, nemocnice nebo obchodní centra. Tato zařízení mají často vysokou spotřebu energie a EPC umožňuje implementaci moderních energetických systémů (např. LED osvětlení, modernizace topení, chlazení, obnovitelné zdroje) bez potřeby velkého kapitálu.
Kde vidíte rizika EPC projektů a jak je ošetřit?
V první řadě jde o riziko nesplnění garantovaných úspor energie. Pokud energetické úspory nedosáhnou očekávané úrovně, může to ohrozit finanční model a schopnost splácet náklady na realizaci projektu. Toto riziko lze ošetřit důkladným předprojektovým hodnocením a zajištěním realistických cílů. Dále využitím zkušených dodavatelů, kteří mají prokazatelné výsledky v oblasti energetických úspor. Také zahrnutím klauzulí o garanci úspor v kontraktu, které chrání klienta.
Rizikem mohou být také nesprávně definované parametry a technologie. Chybné posouzení energetických potřeb nebo neefektivní technologie mohou vést k tomu, že úspory nebudou odpovídat očekáváním. Také zde mohou pomoci důkladné energetické audity a analýzy před zahájením projektu a také ověření parametrů a zajištění možnosti úpravy technologie v případě, že se v praxi ukáže jako neefektivní.
I při dobré přípravě se mohou vyskytnout technické problémy během instalace nových systémů nebo při optimalizaci provozu. Riziko by měl zmírnit kvalitní projektový management, jasně definované milníky a pravidelný monitoring výkonu a instalace. Zahrnutí mechanismů pro případné úpravy a opravy v rámci záruky.
U EPC projektů jsou vysoké náklady na přípravu dosahující řádově milionů korun a právě tyto náklady brání tomu, aby se EPC projekty v Česku víc rozjely. Vy v této souvislosti nabízíte poradenství ELENA financované Evropskou investiční bankou, kdy hradíte až 90 % těchto nákladů. Je o toto poradenství zájem?
Zájem je velký. Obecně se jedná o tři typy projektů. Snížení energetické náročnosti budov (tj. zateplení, oken, klimatizace, tepelné čerpadlo), fotovoltaické elektrárny (na střechy budov klienta) a technologické projekty, kde klient mění část starší výrobní technologie za novou, efektivnější.
Nynější program ELENA je tříletý, což znamená, že investice musí být realizovány do dubna 2027. Pokud to klienti chtějí stihnout, měli by si pospíšit – nejen z důvodu případného vyčerpání dotace, ale i proto, aby měli následně dostatek času na realizaci samotné investice.
Co vše poradenství ELENA zahrnuje?
Jak už bylo zmíněno, umožňuje klientům získat až 90% slevu na konzultační a další práce v přípravné fázi projektů snížení energetické náročnosti budov a výměny výrobních technologií. Takové práce zahrnují předběžné posouzení, vypracování energetického posudku, přípravu a podání žádosti o dotaci i přípravu a administraci výběrového řízení u EPC projektů. ELENu lze ale využít i u projektů, kde klient o dotaci na realizaci projektu nežádá.
Radek Pollák
V Komerční bance působí od roku 2015. V současné době vede poradenský tým pro soukromý i veřejný sektor. Zabývá se evropskými dotacemi, ESG, energetikou, uhlíkovou stopou, dekarbonizací, cirkulární ekonomikou, efektivním nakládáním s vodou či udržitelným financováním.
Redakce Ekonews
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.