Tragické ztráty na lidských životech během války na Ukrajině provází nezměrná devastace životního prostředí. Podle ukrajinské expertky na humanitární právo Nataliie Hendel, která problém sleduje z právního pohledu, musí být Rusko hnáno k odpovědnosti za zločiny ekocidy.
Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilets nedávno podle tamních médií vyčíslil environmentální katastrofu způsobenou válkou na zhruba 50 miliard dolarů. Během roku intenzivního válčení bylo podle ukrajinského Státního inspektorátu pro životní prostředí zdokumentováno 2300 zločinů proti životnímu prostředí. Podle Hendel aktuálně orgány vymáhající právo iniciovaly více než sedm desítek soudních řízení souvisejících s ničením životního prostředí v důsledku invaze ruských vojsk. Deset z nich je přímo vedeno jako „ekocida“.
Rizikových a pro životní prostředí ničivých incidentů je ale daleko více. Podle odhadů Programu OSN pro životní prostředí (The United Nations Environment Programme – UNEP) z letošního ledna bylo za rok války poškozeno nebo zničeno přes šest stovek kritické a průmyslové infrastruktury, což způsobilo významné znečištění prostředí.
„Rusko jako agresor odpovídá za tyto škody. Jinými slovy, veškerá újma způsobená životnímu prostředí na Ukrajině by měla být součástí reparací, které Ruská federace zaplatí,“ říká Hendel. Nejhorší případy zahrnují útoky na ukrajinská skladiště ropy, destrukci přírodních rezervací, kontaminaci rozsáhlých území minami, zničené lesy, útoky na jaderné elektrárny, stejně jako incidenty spojené se zaplavením dolů na východní Ukrajině. „Každý z těchto činů může být vnímán jako ekocida a je důležité, abychom spolupracovali a maximálně využili mezinárodní justiční orgány, které povolají Rusko k zodpovědnosti,“ zdůrazňuje Hendel.
Katastrofu bude nutné zmapovat
„Je důležité zdokumentovat a vyčíslit environmentální katastrofu spojenou s ruskou agresí. S ohledem na komplexnost této věci budeme potřebovat pomoc expertů a adekvátní vybavení, které nám s mapováním škod pomůže. V neposlední řadě je také nutné zmírňovat dopady už existujících ekologických důsledků války, což je třeba chemická kontaminace. Na dalších územích se zase musí provést odstranění výbušné munice a zkoumat kontaminace půdy, podzemních vod a vzduchu, ke které došlo při explozích,“ říká Hendel.
Bude rovněž nutné zavést monitorovací systém živočichů a rostlin v zasažených oblastech a zmapovat stav ve všech chráněných oblastech a přírodních ekosystémech, kterých se agrese dotkla. Zároveň by měl být nastaven plán obnovy těchto míst. Dále by také doporučovala zapojit Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, která by zajistila monitoring a kontrolu ukrajinských jaderných elektráren.
Nejhorším důsledkem války je zabíjení civilistů a mučení a zneužívání ukrajinských válečných vězňů ruskou armádou, nicméně ani tváří v tvář lidské katastrofě podle Hendel nelze opomíjet životní prostředí. „Je to naše nová realita. Bude trvat desítky, stovky let, než důsledky války pominou a než se životní prostředí obnoví. Jen odstranění min zabere více než padesát let. Dlouhé roky potrvá i obnova lesů, půdy, podzemních vod a mořského prostředí,“ říká Hendel.
Rizika planetárních rozměrů
Veškeré zmíněné činy podle ní porušují mezinárodní právo, konkrétně se jedná o články 35 a 55 dodatkových protokolů Ženevských úmluv, které upravují pravidla na ochranu osob neúčastnících se boje během ozbrojených konfliktů. Podle Hendel jim byla způsobena újma například destrukcí chemických, petrochemických a metalurgických provozů, zničením čističek odpadních vod, kontaminací pitné vody, požáry v místech, kde se skladuje ropa, nebo škodami na plynovodech.
Za obzvláště nebezpečné považuje útoky na jaderné elektrárny, které Rusové obsadili. „Viděli jsme záběry z obsazení Černobylu, které bylo nesmyslné a nebezpečné, stejně jako ostřelování vědeckého jaderného reaktoru v Charkově či obsazení a nasazení vojenského vybavení v jaderné elektrárně Záporoží. Všechny tyto situace představuji rizika planetárních rozměrů,“ připomíná Hendel. „Bohužel absence mechanismu, jak tyto normy mezinárodního humanitárního práva vymáhat, je smutná,“ dodává.
Hendel vidí alespoň naději v mezinárodním precedentu. Kostarika vyhrála před pěti lety územní spor s Nikaraguou o část východního pobřeží a podle nejvyššího soudu OSN musela Nikaragua Kostarice zaplatit kompenzaci například za vykácení lesů či výstavbu ropných plošin.
Delfíni doplácejí na sonary lodí
Konfliktem trpí i spousta živočichů. Válkou jsou zasaženi například delfíni, kterým v Černém moři unližují sonary ruských válečných lodí. Hendel v odvolání na ukrajinské ekology hovoří o 50 tisících mrtvých delfínů, což je téměř čtvrtina populace Černého moře. „Celkem je válkou a vyhynutím ohroženo téměř 600 druhů živočichů a 750 druhů rostlin. Ozbrojený konflikt zničil téměř třetinu ukrajinských lesů. Nejméně 23 tisíc hektarů lesů bylo zcela vypáleno. Hluk ruší migraci některých druhů, stejně jako jejich rozmnožování. Dochází i ke kontaminaci lesní půdy pohonnými hmotami a dalšími toxickými látkami,“ vypočítává Hendel.
Naději vidí v tom, že válka může v budoucnu uspíšit zelenou transformaci. „Obnovení Ukrajiny po porážce ruského agresora by mělo upřednostnit cestu zelené tranzice. Je to důležité zejména pro energetický sektor, který se stal cílem ruských útoků. Stejně tak je to důležité pro naši energetickou nezávislost, efektivitu a bezpečnost. Neobejde se to bez investic. Věřím ale, že obnova ukrajinského energetického sektoru bude možná v souladu se zelenou dohodou,“ uvádí Hendel.
Kdo je Nataliia Hendel
Je vědeckou pracovnicí na Ženevské akademii mezinárodního humanitárního práva a lidských práv (Geneva Academy of International Humanitarian Law and Human Rights). Je profesorkou mezinárodního práva na ukrajinské Mezinárodní humanitární univerzitě (International Humanitarian University). Je členkou Ukrajinské asociace mezinárodního práva a Evropské společnosti pro mezinárodní právo (European Society of International Law). Školí mezinárodní humanitární právo v rámci ukrajinského Červeného kříže.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
