Téma ekologie není černobílé a v řadě případů je z pohledu etiky poměrně na hraně a je těžké se zde shodnout. To platí i v případě investic.
V předchozích článcích série jsme psali o tom, proč vůbec investovat, jak investovat do zelených energií a jak do vody a zemědělství. V posledním článku ze série o etickém a udržitelném investování se podíváme na oblasti, které jsou v ekologickém a etickém investování tak trochu na hraně.
Investice do nemovitostí
Etika dle mého názoru do ekologického investování nepochybně patří, a právě toto téma je zajímavé řešit v oblasti investicí do nemovitostí.
Poptávka zvyšuje cenu a to je možné vidět převážně v posledních letech na oblasti trhu s nemovitostmi. V některých lokalitách se ceny za poslední léta zmnohonásobily, například v Brně za posledních deset let vzrostly o 114 procent v Praze o 98 procent. To je značně razantní zvýšení, kvůli kterému se sen o vlastním bydlení stává pro čím dál tím více jedinců nedostupný.
Vina je zde často kladena investorům, kteří byty skupují pro investice a poté vydělávají na nájmu. Vzhledem k poměrně rigidním stavebním zákonům se v České republice staví nemovitostí málo a cena tak kvůli nedostatečné nabídce a velké poptávce šplhá strmě vzhůru. Pro řadu lidí toto investiční skupování bytů představuje morální problém. Nepřipadá jim v pořádku vydělávat na omezené komoditě, protože to limituje šance na jakékoliv bydlení u ne tak majetných sociálních skupin.
www.zalepsizivot.cz
Ve větších městech investiční skupování bytů představuje problém také proto, že se často nakupují za účelem krátkodobého pronájmu typu AirBnb, tedy zde nemohou bydlet ani místní. To způsobuje vylidňování center velkých měst a nedostatek příležitostí k bydlení právě pro místní obyvatele.
Osobně si myslím, že i k investicím do bydlení se dá přistupovat odpovědně a lidsky. Nehnat se za každou cenu za ziskem a brát ohled na to, že jsme jenom lidi. Když už chcete kupovat nemovitosti za účelem pronájmu, nesnažte se svého nájemníka odrbat za každou cenu, ale spíše mu vytvořte prostředí, za které bude rád platit. Ať už pravidelnou péčí o byt či dovybavením domácnosti. Osobně jsem asi nezažila nic horší než byt, který byl ve skutečnosti přebudovanou kanceláří a nebylo možné do něj dát ani pračku. Místo sporáku zde byly dvě plotýnky, které očividně pro kancelářské vaření bohatě stačily. Účelem zde bylo předělat kancelář na byt, aby se v něm dalo aspoň bydlet a hlavně z něho vybírat nájemné, ale o další péči majitel naprosto neměl zájem a na dlouhodobé bydlení to byla katastrofa.
V rámci investičních bytů též považuji za etické brát ohled na nájemníka, pokud se ocitne v těžké životní situaci. Nemyslím sériové neplatiče, kteří jen zkouší, co vše jim projde. Ale pokud například nájemník pracuje v některém z pandemií postižených sektorů, brát na to ohled považuji za morální povinnost.
Pokud je vám investování do nemovitostí za účelem vydělávání na nájemném proti srsti, ale přesto byste rádi do nemovitostí nějakým způsobem investovali, je zde možnost půjčit peníze například developerům na jejich projekty výstavby. Jedna z platforem, která tuto možnost nabízí, je Upvest, což je česká platforma zprostředkovávající finance od investorů právě k developerům nemovitostí. U toho se ale opět nabízí otázka, jestli může být ekologické někde na volném prostranství postavit novou budovu. Toto si každý musí vyhodnotit sám a je těžké toto téma nějak rozhodnout.
Bitcoin a ostatní kryptoměny
Bitcoin a ostatní kryptoměny jsou v současném světě čím dál tím větším tématem. Nejenom díky vzrůstající ceně bitcoinu, ale často se řeší i jejich energetická náročnost. Ta je poměrně šílená. Nejzásadnější je v oblasti spotřebě energie technologie blockchain, na které celé kryptoměny stojí. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně složitý technologický proces, je na něj potřeba obrovské množství energie. Kolik přesně se potřebuje energie se mezi jednotlivými zdroji liší. Například britská University of Cambridge odhaduje, že celková roční spotřeba energie na těžbu bitcoinu je 128,77 terawatthodin. Naopak podle webu Digiconomist je tato spotřeba „jen“ osmdesát terawatthodin. Pro představu, kolem osmdesáti terawatthodin je spotřeba jihoamerického státu Chile.
Dále je zajímavé se ptát na to, jaká energie se na těžbu kryptoměn používá? Podle dat bohužel převážně ta vyráběná z uhlí. Proto je těžba bitcoinů nyní poměrně špinavým procesem. Ačkoliv v současnosti se o kryptoměnách nedá ani vzdáleně hovořit jako o „ekologickém platidlu“, bude zajímavé vidět, jak se toto bude vyvíjet do budoucna. Vzhledem k očekávanému přechodu světové ekonomiky k obnovitelným zdrojům možná i v této oblasti uvidíme pozitivní trend. Zatím je to ve hvězdách.
Co se týká kryptoměn jako druhu investice, já osobně tomu neholduji a nedává mi to úplně smysl. Vzhledem k obrovské kolísavosti cen kryptoměn to stále vidím spíše jako spekulaci než investici, proto tuto oblast ráda přenechám jiným.
Cenné kovy
Další zajímavou oblastí jsou cenné kovy, ať už se jedná o zlato, stříbro či jiné. Toto považuji za oblast, která se eticky v podstatě dělat nedá. Je to z více důvodů.
Prvním důvodem je to, že těžba cenných kovů už sama o sobě znamená poměrně zásadní narušení přírody. Tímto se ruší přirozené prostředí pro různé živočichy i rostliny a je poměrně obtížné vrátit prostředí do původního stavu. Dalším důvodem neetičnosti kovů je samotný proces těžby. Vzhledem k tomu, že kovy se často těží v různých nedemokratických zemích například v Africe, není výjimkou využívání dětské práce či neetické zacházení se zaměstnanci v příšerných podmínkách. Zjistit, za jakých podmínek byl daný specifický kov vytěžen, je skoro nemožné. Zároveň je těžba obrovsky energeticky náročná, takže se spotřebovávají další zdroje.
Pro mě osobně jsou kovy velké ne. Pokud ale přeci jen o investici do nich stojíte, můžete si buď koupit kovy ve formě cihliček a slitků nebo se nabízejí i ETF fondy, které do zlata a drahých kovů investují. Například do zlata je možné investovat skrz ETF Fond iShares Physical Gold ETC. Do tohoto fondu je možné vložit peníze buď nákupem přes brokera či přes investiční platformu Portu, která nabízí strategii „Zlatý přístav“, která je právě zaměřená na tento kov.
Je jenom jeden pohled na etiku a ekologii?
Osobně u ekologie jako takové vidím problém v tom, že každý má postavené hodnoty trochu jinde. Komu vadí jedna oblast, nemusí vadit druhému a naopak. A tak to dost často je i u ekologického investování.
V sérii článků jsem nastínila způsoby, jak je možné ekologicky investovat, ale ne každý z vás se mnou musí ve všech oblastech souhlasit. Co považuji za zásadní je to, aby každý investoval tak, jak je to v souladu s jeho vědomím a svědomím. To je totiž nejdůležitější. Za mě je ekologické investování dalším způsobem, jak mohu podpořit to, v co věřím, a ještě takto zhodnotit peníze, které mohu využít na další smysluplné činnosti a aktivity, kterými budu pomáhat zemi. I díky tomu jsem na toto téma napsala e-book, kde se tuto myšlenku snažím předávat.
Investování rozhodně nemusí být jen zběsilá touha po penězích, ale jde to dělat i zeleně a v souladu s vlastními hodnotami. Jen je potřeba si důkladně zapřemýšlet nad tím, jaké hodnoty jsou pro nás důležité.
Pavla Wernerová
Pavla je propagátorka ekologického života ve všech oblastech. Píše blog Za lepší život, kde sdílí tipy, jak praktikovat ekologii v každodenním životě. Zaměřuje se hlavně na téma ekologického investování, ve kterém vidí velkou budoucnost. Na začátku roku 2020 vydala knížku Konec doby odpadové, která je kompletním průvodcem bezodpadové domácnosti. Kromě toho vede podcast EKOmaniaci. Kromě blogu ji můžete sledovat na na Instagramu @zalepsizivot.
