Nakupují elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů a nabízejí ji domácnostem i malým a středním podnikům. “V tom jsme v Česku jediní,” říká Stanislav Chvála, šéf energetické firmy Nano Energies. “Máme jednotky tisíc zákazníků, drtivá většina jsou domácnosti. Hodně velké firmy příliš nemáme,” dodává.
Letos se chce obchodník se zelenou energií zaměřovat hlavně na pomoc s výstavbou dalších zdrojů obnovitelné energie, ať formou organizace crowdfundingu nebo investic do těchto zdrojů. Vznikat budou podle Chvály hlavně fotovoltaické elektrárny, které se už začínají vyplácet i bez dotací.
Na svém webu uvádíte, že jste jedni z mála, kdo nabízí opravdu zelenou elektřinu. Jak to myslíte?
Jsme zcela určitě jediný obchodník, který nakupuje elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů. I další obchodníci dodávají elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale ti obvykle nakupují část “hnědé” a část zelené. A to je ten lepší případ, protože takoví obchodníci aspoň mají smlouvu s obnovitelnými zdroji. My jsme se tomuhle nikdy nechtěli věnovat. Říkáme, že když někdo chce dělat poctivě zelenou elektřinu, tak by měl nakupovat jenom tu z obnovitelných zdrojů. Není možné pořizovat elektřinu z uhlí, protože mám v portfoliu zákazníky, kteří chtějí co nejnižší ceny, a zároveň kupovat zelenou elektřinu, protože jiní zákazníci přemýšlejí ekologicky.
Říkal jste, že je lepší případ, když elektřinu z obnovitelných zdrojů také nakupují. Co je ten horší?
Obchodníci, kteří nakoupí elektřinu na burze a k ní přidají takzvanou záruku původu, což jsou volně obchodovatelné certifikáty. Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů má certifikát, který může někomu prodat, takže je v praxi možné koupit elektřinu vyrobenou z uhlí a udělat z ní zelenou elektřinu. Stačí si koupit certifikát.
To je legální?
To je zcela legální napříč Evropou, ale podle nás to není úplně optimální způsob. Přirovnáváme to ke klecovému chovu slepic. Jako kdybych šel do obchodu a koupil si vejce s popiskem, že je z volného chovu, ale pak se dozvěděl, že je ve skutečnosti z klecového chovu, ale farmář ho může nazývat jinak, protože si koupil certifikát.
Může to zákazník odhalit?
Zákazník to nepozná. Žádná legislativa neukládá obchodníkovi, aby rozlišil mezi tím, jestli elektřinu skutečně vykoupil z obnovitelných zdrojů, nebo jestli je to díky záruce původu. Kvůli tomu, že to nemusejí komunikovat, se to nikdo nemá šanci dovědět.
Jak se díváte na to, když třeba E.ON jede velkou kampaň na zelenou elektřinu? Všichni asi už známe reklamu s úhoři…
Je to módní trend. Jakmile obchodníci vidí, že o to lidé mají zájem, tak je pro ně atraktivní pasovat se do role udržitelného dodavatele s tím, že je to dobré i pro zaměstnance firmy a je z toho celkově dobrý pocit. My se chceme spíše věnovat věcem, které mají reálný dopad na uhlíkovou stopu. Proto uhlíkovou stopu reálně offsetujeme (offsetování uhlíkové stopy znamená její kompenzaci projekty, které sníží množství emisí, pozn. red.), proto budeme obnovitelné zdroje i stavět, třeba formou crowdfundingu. Chceme reálně přispět k tomu, že obnovitelné zdroje přibývají, ne jen dělat marketing a být překupníky elektřiny. To je krátkodobé a zákazníci to prohlédnou.
Kolik elektřiny nyní vykupujete a od koho?
Vykupujeme vyšší desítky tisíc megawatthodin pouze z obnovitelných zdrojů a dodáváme méně než to. Dá se říct, že dodáváme tolik elektřiny, kolik potřebuje středně velké město. Vykupujeme víc, protože dbáme na to, abychom zelené elektřiny měli vždycky dost, i kdyby to mělo být ve tři ráno. Naše portfolio je relativně rovnoměrně rozloženo mezi různé typy zdrojů. Máme větrné elektrárny, bioplynové stanice, vodní elektrárny a fotovoltaické panely. Z pohledu vyrobené elektřiny je té z fotovoltaických panelů nejméně, ale jejích dodavatelů je nejvíce.
Čím to je?
Důvod je prostý. Naprostá většina těchto fotovoltaických panelů je na střechách rodinných domů. Vykupujeme pouze nespotřebovanou elektřinu, která se v domě vyrobí a přetéká do sítě, a těchto malých obnovitelných zdrojů máme více než pět set. U větrných elektráren je opačný extrém, těch máme co do počtu nejméně. Když se staví větrná elektrárna, je obvykle velká a vyrábí relativně dost elektřiny.
Hlásí se vám majitelé rodinných domů sami, nebo je oslovujete?
Obojí. Propagujeme dodávku zelené elektřiny a s těmi, kteří mají fotovoltaický panel na střeše, uzavíráme smlouvu o výkupu přebytků. Primární motivací toho, kdo si dá fotovoltaický panel na střechu, bývá udržitelnost. Chce elektřinu spotřebovat, ne ji posílat do sítě. Tito lidé ale chtějí mít zelenou elektřinu i v době, kdy slunce nesvítí, a tu mají právě od nás. My pro ně vykoupíme elektřinu z větrné elektrárny a dodáme jim ji, když jejich fotovoltaický panel zrovna elektřinu nevyrábí.
Zmínil jste, že vašimi zákazníky jsou hlavně menší a střední firmy. Proč ne ty velké?
Velké firmy mají jednak obrovskou spotřebu a jednak jsou nákladově velmi senzitivní. Pro ně je zelená elektřina priorita číslo deset. Hlavní jsou co nejmenší náklady. Někteří velcí zákazníci začínají stavět solární panely na svých halách, protože tam je obrovské množství prostoru. Poměr elektřiny vyrobené z těchto fotovoltaických panelů je na spotřebě těchto zákazníků zatím většinou marginální, nicméně začínají to dělat čím dál častěji.
Totéž platí třeba i pro automobilky, jako je Škoda Auto?
Přesně tak. Třeba u Škody je udržitelnost důležitější téma, protože její zákazníci si auta fyzicky kupují. Tam o solárech přemýšlejí víc a přemýšlejí i o jiných věcech, nicméně i jejich elektřina je primárně ze zdrojů, které nejsou obnovitelné.
Když od zákazníků vykupujete více elektřiny, než dodáváte, co děláte s přebytky?
To je součást byznysu divize Nano Green. Když je elektřiny víc, než potřebujeme, prodáme ji dál. Jestli jste narážela na náš trading, tak to je entita, která s přebytky obchoduje, ale jejím primárním účelem je něco jiného než obchodovat s těmi přebytky.
Trading tedy funguje jak?
Nano Energies Trade, naše tradingová divize, se snaží na poslední chvíli predikovat, jakou cenu bude mít elektřina za dalších patnáct minut, hodinu či druhý den na základě různých vstupů. Jedním z těch hlavních je počasí. Naši tradeři musí rozumět tomu, jaká jsou oblaka, do jaké výšky sahají, zda se rozpustí, jak fouká vítr a jaký vliv bude mít počasí na spotřebu i na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Používají k tomu algoritmy, matematické modely a také svoji zkušenost a rychlý úsudek. Když se jim to daří, tak jsou úspěšnější než ostatní hráči na trhu a díky tomu vydělávají.
Na jakých trzích takto obchodujete?
Začali jsme v Česku, ale momentálně jsme i na Slovensku, v Nizozemsku, Belgii, ve Francii, v Rakousku, v Německu a vstupujeme na další trhy. Ale všude je to podobné: každou hodinu před monitory někdo sedí, třeba i ve tři ráno. Všechny země obchodujeme 24/7 a všechny je obchodujeme z Prahy.
Spadá pod vás i Digital Energy Services. Co přesně dělá tato divize?
Digital Energy Services je nejmladší ze tří firem. Zaměřuje se na vzdálené zapínání a vypínání strojů a velkých továrních provozů. ČEPS, státní provozovatel přenosové soustavy, má za úkol vyrovnávat výrobu a spotřebu elektřiny v síti a k tomu speciálně využívá velké elektrárny, které jako prevenci blackoutu sníží, nebo zvýší výrobu. Digital Energy Services pracuje na tom, aby se na vyrovnávání soustavy nepodílely jenom uhelné elektrárny, ale i zákazníci – ať už jsou to budovy, mrazáky, baterky či průmyslové podniky. Mají totiž daleko nižší uhlíkovou stopu než elektrárny. Na západě Evropy už se to děje, u nás ještě ne, ale brzy to přijde. Digital Energy Services nyní řídí v tuzemsku flexibilitu v rozsahu desítek megawattů. Máme i flexibilitu na Slovensku a v Belgii a letos chceme vstoupit na další trhy.
Jaká část vašeho byznysu je dneska největší?
Když začnu u čísel tradingu, tak na trzích, kde obchodujeme, jsme typicky mezi největšími obchodníky na vnitrodenním trhu. Na některých trzích jsme v první trojce. Nano Energies Trade nám proto dělá většinu tržeb. Digital Energy Services má tržby v nižších stovkách milionů korun a Nano Green o něco méně.
Které části vašeho byznysu mají největší potenciál?
Větší růst čekáme u Digital Energy Services. Je to naše nejmladší divize, ale má největší potenciál. U Nano Green plánujeme pozvolnější růst než u Tradingu a Digital Energy Services.
Proč poroste Nano Green pomalu?
Důvod je ten, že naše strategie není se tolik honit za objemem elektřiny, který dodáme zákazníkům nebo který vykoupíme. Pro nás je důležité i to, abychom měli vliv na udržitelnost. Spustili jsme proto konzultační divizi, která pomáhá zákazníkům spočítat, jak velký obnovitelný zdroj by měli mít, a umí poradit se strategií udržitelnosti a se všemi aspekty, které s tím souvisejí. Nevýhodou udržitelnosti je, že číselně jí velmi málo lidí rozumí a její vnímání je hodně založené na pocitech. Emoce a pocity jsou určitě fajn, ale rozhodování na základě faktů má větší sílu a tomu chceme v konzultační divizi pomáhat.
Pomohla vám spolupráce s internetovým obchodem Košík.cz?
Mělo to určitě pozitivní vliv v tom, že o nás zákazníci více vědí, pomohlo to naší značce, aby byla známější. Stavíme byznys dlouhodobě a v této fázi je pro nás důležité šířit to, že zelenou elektřinu je možné odebírat, protože většina lidí to netuší. Většina lidí si myslí, že není možné mít elektřinu z obnovitelných zdrojů doma, že je potřeba měnit elektroměry nebo že je dvakrát dražší. My chceme komunikovat, že to je jednoduché. A tomu tato kampaň s Košíkem.cz posloužila.
O kolik je tedy zelená elektřina dražší, protože o něco dražší asi je…?
Není. Není vůbec důvod, aby elektřina z těchto zdrojů byla dražší než jiná. Naše elektřina není nejlevnější a asi bychom ani nechtěli, aby byla. Ale když si vezmete rozsah cen obchodníků s energiemi, my jsme v té levnější třetině. A co se týče zemního plynu, tak i když část marže dáme na to, aby se stavěly projekty, kde se uhlík offsetuje, jsme možná v nejlevnější desetině. To znamená, že je možné dodávat zemní plyn za rozumné ceny a část zisku investovat do snižování uhlíkové stopy.
Proč není dost zeleného plynu z bioplynek?
Jeden projekt už v Česku běží, v Rapotíně, ale není to jednoduché. Myslím si, že další budou postupně vznikat v následujících letech.
Hodláte se podílet na stavbě obnovitelných zdrojů?
My je nebudeme stavět ani do nich investovat, ale budeme pomáhat tomu, aby vznikaly. Obrovské téma je pro nás obecní energetika. Nejde jen o vesničky v Podkrkonoší, kde je padesát lidí, všichni se znají a postaví si společný větrník, ale je to i o panelácích v Praze. Na střeše většiny obytných domů je prostor na fotovoltaiku, z níž mohou obyvatelé domu odebírat elektřinu přímo, šetřit a ještě snižovat uhlíkovou stopu. Tomuto tématu se aktivně věnujeme a první výsledky budou vidět letos.
Vyplatí se budovat tyto zdroje?
Dříve byly obnovitelné zdroje dotované, a proto se postavily. Ale to je historie. Teď se budou stavět primárně proto, že to bude vycházet ekonomicky. Je ovšem potřeba vymýšlet, jak to udělat co nejlépe, aby to nebylo jenom o tom, že si zemědělec postaví bioplynku, nebo že zaberu pole a postavím tam velkou fotovoltaickou elektrárnu. Je důležité projekt vymyslet tak, aby byl zajímavý pro investory – ať už drobné skrze crowdfunding, nebo větší, toužící investovat do nějakého brownfieldu nebo obecní energetiky. Celý koncept elektřiny z obnovitelných zdrojů musí být domyšlený, aby to bylo atraktivní pro lidi, kteří do toho chtějí dát peníze.
Jaká má být role vaší firmy v případě crowdfundingu?
Chceme být ti, kdo to celé udělá na klíč. Drobní investoři z řad domácností budou například moci přispět na výstavbu obnovitelného zdroje a za to dostanou nějakou finanční návratnost, takže na tom vydělají víc, než kdyby jim peníze stály na běžném účtu. Anebo za to dostanou elektřinu, jejíž cena bude fixní po dlouhé období. Hodně korporátních zákazníků přemýšlí nad tím, jak snižovat uhlíkovou stopu, ale kromě vysazování stromů si s tím nevědí rady. Ale postavení obnovitelného zdroje také snižuje uhlíkovou stopu a je možné jej umístit na střechu, ať už je státu, neziskovek nebo soukromníka. Efekt snížení uhlíkové stopy přitom připadne tomu, kdo zdroj zafinancuje.
Uzavřeli jste už konkrétní dohodu?
Jednoho zákazníka máme rozjednaného, nicméně letos bychom chtěli udělat minimálně nižší jednotky podobných projektů. Možná budou dva, možná tři, ale letos to určitě chceme vykopnout.
To se týká hlavně solárních panelů?
Ano, největší potenciál vidím ve výstavbě obnovitelných zdrojů ze solárních panelů. Je obrovské množství střech, které leží ladem. Technologie jde přitom dopředu a nebude trvat dlouho, kdy budou i okna generovat elektřinu, protože to budou fotovoltaické panely. Už teď vznikají i v Česku nové projekty založené na tom, že se fotovoltaické panely dávají na stěnu domu a generují elektřinu. Možností, kam je všude umístit, je nepočítaně.
Vodní a větrné elektrárny už tedy vznikat nebudou?
Potenciál malých vodních elektráren je z velké části vyčerpaný. Je jich opravdu mnoho a nové potoky se kvůli nim stavět nebudou. K větrným elektrárnám má část populace averzi, protože je nechtějí mít hned za domem. Kdežto technologie fotovoltaických panelů bude záhy téměř neviditelná, a proto budou atraktivní. Zároveň výrazně klesají náklady, takže už teď se návratnost panelů počítá v jednotkách let. Jsou domácnosti, které mají přebytky financí, a toto je forma investice, která zároveň přispívá k nižší uhlíkové stopě.
Nicméně třeba obchodní řetězce se stovkami prodejen zatím mají panely na jednotkách budov. Většinou tvrdí, že střechy mají nějakou omezenou nosnost, nevyhovují parametry…
Panely se dají dát na většinu střech. Mohou být střechy, kde je nosnost omezená, ale myslím, že hlavním důvodem opatrnosti firem je administrativní zátěž s dotacemi. Když chce domácnost dostat dotaci na fotovoltaiku na střechu, je to velmi jednoduché. Když chce firma udělat totéž, je to administrativní zátěž skoro na dva roky.
Při pohledu do interaktivní Elektricity map je vidět, jak se proměňuje náš vývoz a dovoz elektřiny. Argument organizace Greenpeace je, že bychom mohli vypnout daleko víc uhelných elektráren, protože stejně část elektřiny vyvážíme do Německa. Je to opravdu tak jednoduché, nebo je v tom nějaký háček?
Elektřina se vyváží, protože vlastníci elektráren v tom vidí obchodní příležitost. Když může majitel – ať už je to ČEZ, EPH nebo jiná firma – prodat elektřinu v zahraničí za lepší cenu než doma, tak to udělá. Anebo může elektrárnu v Česku vypnout a naopak elektřinu dovézt, pokud je v zahraničí levnější. Takže dovoz i vývoz vždy táhnou cenové impulzy.
Nicméně za celý rok jsme jako země exportér elektřiny. Máme tady víc výrobních zdrojů, než jich potřebujeme. Na jednu stranu bychom některé zdroje mohli vypnout, protože elektřiny máme víc, než potřebujeme. Na druhou stranu jsou elektrárny zdrojem flexibility, takže je potřeba zabývat se i tím, co flexibilitu zajistí po jejich vypnutí. To řešíme s ČEPS ve společném projektu dFlex – vymýšlíme, jak by to v Česku mohlo vypadat, když se elektrárny budou odstavovat.
Ohledně spolupráce s ČEPS máte nějaký časový rámec?
Máme cíl to vymyslet. Ten projekt začal v roce 2019, bude pokračovat ještě dva roky a cílem je vymyslet, aby v Česku mohli malí zákazníci zajišťovat flexibilitu právě pro ČEPS. To není jednoduché. Představte si, že jste státní provozovatel soustavy a používáte dvacet elektráren na vyrovnávání a najednou jich budou tisíce. Je to složitější koncept a my s ním pomáháme. Letos to chceme otestovat na zákaznících.
To budete zkoušet na konkrétních zákaznících, kteří budou dodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů do soustavy?
Flexibilita typicky nepochází z obnovitelných zdrojů. Naopak, obnovitelné zdroje jsou hůře predikovatelné a proto flexibility potřebujeme více. Flexibilitu zajišťují malé elektrárny. Představte si třeba malou elektrárnu, která vyrábí teplo, ohřívá vodu pro sídliště a mimochodem tam vzniká i elektřina, která není tolik důležitá pro obyvatele, ale může být využita právě na vyrovnávání sítě. Pomoci mohou také velké budovy – když se v nich sníží třeba výkon klimatizace, tak se nějaké předem dané množství elektřiny uspoří. A totéž platí pro mrazáky, baterky, průmyslové pece, chemický průmysl, pivovary, obchodní centra. Všude, kde se elektřina vyrábí nebo spotřebovává, se často nabízí i flexibilita.
BOX
Stanislav Chvála je od roku 2018 generální ředitel společnosti Nano Energies. Ve společnosti se mu podařilo rozšířit aktivity společnosti na nové trhy a navázat nová partnerství napříč oborem. Zasazuje se o vytváření příležitostí pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů a rozvoj využívání energetické flexibility v Česku i zahraničí. Podílí se na tvorbě strategií a konzultací, které pomáhají firmám s přechodem na energetická řešení zajišťující dlouhodobou udržitelnost a uhlíkovou neutralitu. Před příchodem do Nano Energies pracoval v energetice v Česku i ve Velké Británií a v bankovnictví. Vystudoval University of Hull, obor Mezinárodní a finanční ekonomie a následně získal titul MBA v oboru finance na University of Manchester.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
