Biopaliva první generace se loni pěstovala na 12 procentech tuzemské orné půdy. Pokryla ale jen zhruba 0,8 procenta konečné spotřeby energie. Uvádí to nová studie klimatického týmu nevládní neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky s názvem „Výroba biopaliv a její dopady na českou krajinu“.
Ve svých prezentacích často používám jeden příklad. Ukazuji mapu severní Afriky a na ní malou černou kostičku, vypadá to jako moucha, která si sedla na monitor. Ta kostička reprezentuje oblast se solárními kolektory, které můžou pokrýt roční spotřebu elektřiny v celé Evropě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Diego Martínez Plaza.
Německo se spoléhá na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických a větrných elektráren, které mají v budoucnu nahradit vyřazené jaderné a uhelné zdroje. V případě větrných elektráren na souši však Německu již několik let chybí dostatek projektů, což je znát i na nevyužitém objemu aukcí na podporu jejich výstavby.
Klíčový balíček zákonů Fit for 55, který je souborem opatření na cestě ke snížení uhlíkových emisí do roku 2030 o 55 procent, v sobě zahrnuje i požadavek na nižší emise u budov, jak nových tak starých. Developeři a stavební firmy dnes proto musí každý projekt promyslet i z tohoto pohledu a snažit se co nejvíce srazit energetickou náročnost.
Výnosy z prodeje emisních povolenek, které si elektrárny a velké průmyslové závody kupují, aby mohly produkovat skleníkové plyny, se podle expertů často „rozpouštějí“ ve státním rozpočtu. EU chystá přísnější pravidla.
Už od příštího roku by měli lidé bydlící v bytových domech včetně paneláků ušetřit, pokud na střechu nainstalují fotovoltaiku nebo jiný společný zdroj elektrické energie. Dosud mohli ze solárních panelů živit hlavně společné prostory či výtah.
Množství vypouštěných látek, které způsobují rakovinu, genetická poškození a ohrožují reprodukci se v Česku meziročně výrazně zvýšilo. Narostly také emise skleníkových plynů a rtuti, na kterých se stále nejvyšší měrou podílejí uhelné elektrárny.
Na samotě u lesa, v malebné krajině jižních Čech, stojí dům, jehož majiteli nechodí žádné účty za energie ani za vodu. Veškerou elektřinu a teplo si vyrobí sám a na praní prádla, splachování či sprchování využívá recyklovanou dešťovou vodu. To je Český soběstačný dům.
Nejcennějším prvkem při recyklaci lithno-iontových bateriích není lithium. Elektroauta nehoří častěji než auta na fosilní paliva. Baterie do mobilů bychom rozhodně doma neměli rozebírat, ani když se tváří vybitě. Co dalšího se říká o lithiových bateriích?
Radši ať dodavatel energií činnost ukončí, než aby převedl své zákazníky na spotové ceny, tvrdí kritici. Energetický úřad již připravuje úpravu zákona, která zpřísní podmínky, za nichž dodavatelé mohou spotové produkty nabízet.
