Německo nedodrží termín pro rozhodnutí o trvalém úložišti vysoce radioaktivního jaderného odpadu do roku 2031, jak předpokládá německý zákon. Zpoždění by mělo dosáhnout nejméně 15 let.
I když majitelům loni na podzim zkrachoval dodavatel elektrické energie a nakupují elektřinu za spotové ceny, energetická chudoba jim nehrozí. Proč? To Jan Staněk podrobně vysvětluje ve svém videu.
Zásoby uranu pro energetiku by lidstvu měly vystačit přinejmenším na sto let. Vyhořelé jaderné palivo se nicméně dá ještě zčásti využít. Jenom bychom kvůli tomu museli předělat současné reaktory tak, aby byly schopné fungovat na mixu uranu a plutonia, uvádí Radek Trtílek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, ředitel divize Radioaktivní odpady a vyřazování.
Téměř 3,5 tisíce tun vysoce radioaktivního paliva z jaderných reaktorů „odpočívá“ ve speciálních kontejnerech skladů v areálech dvou jaderných elektráren v Česku. A zůstanou tak ještě asi tři desetiletí, než bude vybudováno hlubinné úložiště. Anebo stát a ČEZ najdou jiné řešení.
Nová zelená úsporám Light pomůže seniorům a domácnostem s nižšími příjmy pořídit rychlá opatření pro zateplení domů až do výše 150 tisíc korun.
Ve USA mají být v následujících sedmi letech uzavřeny uhelné elektrárny o výkonu 45 GW. Jedná se téměř o čtvrtinu veškerého výkonu uhelných bloků. Důvodem je podle americké Energy Information Administration konkurence plynových a obnovitelných zdrojů, která uhelné elektrárny vytlačuje z trhu.
Biopaliva první generace se loni pěstovala na 12 procentech tuzemské orné půdy. Pokryla ale jen zhruba 0,8 procenta konečné spotřeby energie. Uvádí to nová studie klimatického týmu nevládní neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky s názvem „Výroba biopaliv a její dopady na českou krajinu“.
Ve svých prezentacích často používám jeden příklad. Ukazuji mapu severní Afriky a na ní malou černou kostičku, vypadá to jako moucha, která si sedla na monitor. Ta kostička reprezentuje oblast se solárními kolektory, které můžou pokrýt roční spotřebu elektřiny v celé Evropě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Diego Martínez Plaza.
Německo se spoléhá na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických a větrných elektráren, které mají v budoucnu nahradit vyřazené jaderné a uhelné zdroje. V případě větrných elektráren na souši však Německu již několik let chybí dostatek projektů, což je znát i na nevyužitém objemu aukcí na podporu jejich výstavby.
Klíčový balíček zákonů Fit for 55, který je souborem opatření na cestě ke snížení uhlíkových emisí do roku 2030 o 55 procent, v sobě zahrnuje i požadavek na nižší emise u budov, jak nových tak starých. Developeři a stavební firmy dnes proto musí každý projekt promyslet i z tohoto pohledu a snažit se co nejvíce srazit energetickou náročnost.
