Nad vinicemi, chmelnicemi nebo sady se nově budou moct objevit solární panely. Do kombinace pěstování plodin a výroby elektřiny by se Češi mohli pustit již od začátku července, kdy má novela vstoupit v platnost. První projekty maliny, víno a soláry ale už vznikly.
Vědci z Masarykovy univerzity sledovali s pomocí senzorů kvalitu ovzduší v topné sezóně a zjišťovali, jak se topí v malých obcích. V projektu AirSENS hodnotili situaci v šesti jihomoravských obcích a dvou městských částech v Brně, aby zjistili stav a možné příčiny znečištění ovzduší.
Botanická zahrada, elektřina ze zeleného vodíku nebo skautské Patronáty. To jsou projekty, které se spolu s dalšími třemi letos utkají v soutěži E.ON Energy Globe. Ta hledá již 16 let nejlepší udržitelné a ekologické projekty. Hlasovat mohou lidé až do 20. srpna.
Přechod na zelenou energetiku může zhoršit finanční situaci nejohroženějších obyvatel a uvrhnout více lidí do energetické chudoby. Projekt vědců Ostravské univerzity by měl odpovědět na otázku, jak je před neblahými důsledky ochránit.
Češi stále více instalují i takzvané bezpřetokové fotovoltaické elektrárny, a to hlavně v místech, kde není možné posílat přebytky do sítě. Představa, že takové elektrárny nemají smysl, je mýtus. Vyrábějí totiž energii pro spotřebu domácností, a tím šetří.
Osm projektů za téměř devět miliard korun na dotacích. To je prozatímní stav přidělování financí na pomoc uhelným regiony. Dalších 23 projektů, včetně těch vzbuzujících pochyby, na schválení čeká.
Vodíková strategie Evropské unie počítá během následujících let s rozmachem zeleného vodíku (pocházejícího z obnovitelných zdrojů) a na něj jsou také určeny dotace. Firmy v Česku si nicméně stěžují na jejich těžkou dosažitelnost a pomalý postup státu.
Ve Francii nebo v Německu zákon uvádí jako povinnost osadit část parkoviště fotovoltaickými panely. V tuzemsku se solární parkoviště neboli carporty připravují u letiště, hotelů nebo skladů.
Mnohé průmyslové podniky budou mít problém dekarbonizovat své provozy bez technologií zachytávání oxidu uhličitého. V Česku je proto nutné vyřešit i problematiku úložišť, do kterých by se stlačený oxid uhličitý. Těžařská společnost MND už zkoumá první lokality.
Státní podnik Diamo plánuje na území bývalého černouhelného dolu Frenštát pod Beskydami těžit plyn. A to tak zvanou metodou frakování, která je riziková pro životní prostředí a nevyužívala se. Okolní obce se o záměru Diama dozvěděly náhodou.
