Česko čeká příští rok schvalování řady strategických dokumentů, které ovlivní nastavení energetické a klimatické politiky země na dlouhé roky dopředu. Nevládní organizace volají po tom, aby byla stanovena jasná strategie a kroky, jak země dosáhne klimatické neutrality.
Roztočené větrné elektrárny na pobřeží Baltského a Severního moře a k tomu nízká spotřeba elektřiny vedly přes svátky k poklesu velkoobchodní ceny elektřiny na nulu, někdy dokonce i pod ní.
Na vznik energetických komunit poputuje 98 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí chce pomoct minimálně čtyřiceti projektům. Na podání žádosti se připravuje i vinařská obec Brumovice poblíž Břeclavi.
Velká zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), lidově nazývané spalovny, v tuzemsku nyyní fungují čtyři. Zpracovávají každoročně zhruba 700 tisíc tun odpadu, přičemž podle zákona ho můžeme v Česku likvidovat více než dvojnásobek.
Hlubinné úložiště jaderného odpadu se v Česku hledá už přes dvacet let. Nový zákon měl pomoci nalezení dohody mezi obcemi a státem. Podle obcí z něj ale vypadl důležitý bod, bez nějž budou jednání blokovat.
Zatímco žádosti o připojení fotovoltaických elektráren počítají distribuční společnosti na tisíce měsíčně, větrníků donedávna spíše na prstech jedné ruky. V posledních měsících ale zájem i o ně stoupá. Podle vládního plánu se jich má do roku 2030 postavit zhruba dvě stě.
Dvacítka firem a institucí se spojila v Alianci pro bezemisní budoucnost (ApBB). Společnosti, mezi kterými jsou třeba ČEZ, Škoda Auto, Komerční banka či stavební firma Wienerberger, chtějí českému průmyslu usnadnit přechod na nízkoemisní modely a technologie.
Magdalena Davis spoluřídí Stranu zelených s Michalem Bergem necelé čtyři roky. A není to příliš radostný úkol. Strana se v aktuálních průzkumech pohybuje jednoznačně pod třemi procenty, v posledních volbách do Poslanecké sněmovny získala méně než procento hlasů.
V Česku vznikl první elektrolyzér na výrobu zeleného, tedy bezemisního vodíku, který najde využití v tuzemském průmyslu či dopravě. Ekologicky vyráběný vodík má sehrát důležitou roli v dekarbonizaci českého průmyslu a ekonomiky.
Největšími znečišťovateli loňského roku jsou v Česku uhelné elektrárny. Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti.
