Jste malá firma, ale dodáváte své zboží nebo služby velké firmě? I vás se začnou týkat požadavky udržitelnosti, tedy například to, kolik produkujete emisí skleníkových plynů. Informace o této oblasti od vás bude téměř jistě požadovat váš velký zákazník, který musí psát ESG reporty, na nichž pak závisí například přístup k financím od bank.
Společnost Heureka Group, která provozuje stejnojmenný internetový srovnávač cen, se chystá vydat svůj první ESG report. Zkratka pochází ze tří anglických slov, environmental, social a governance, a zmíněný report charakterizuje, jak je podnikání firmy „udržitelné“, například jak je zodpovědná vůči životnímu prostředí a společnosti – na základě takových reportů přitom budou mít podniky přístup k financování od bank.
Heureka, provozující populární online službu, si aktuálně prochází procesem, který zveřejnění ESG reportu předchází. Za sebou má počáteční analýzu a nyní zjišťuje, jak je na tom v jednotlivých oblastech. „Na základě reportu připravíme strategii a následné kroky, které je potřeba do budoucna k naplnění cílů udržitelného rozvoje podle OSN podniknout. Dalším milníkem bude nastavení cíle uhlíkové neutrality,“ říká Adéla Berková z oddělení komunikace společnosti.
Firma před časem spustila projekt, který pomáhá dalším e-shopům zjistit, jak na tom s udržitelností jsou; pustila se i do jejich vzdělávání v tomto směru. „Ve stejné době jsme se také začali nejen udržitelností, ale celému ESG věnovat sami, protože toto téma nám v Heurece není lhostejné, má podporu managementu a zároveň vidíme zvyšující se zájem našich zákazníků o téma udržitelnosti,“ dodala Berková.
Příklad Heureky ilustruje cestu, kterou si bude muset projít velká část tuzemských firem. Lepší úvěry a nové klienty získají v budoucnu ty podniky, které využijí „zelenou“ transformaci ekonomiky jako příležitost.
K udržitelnosti přitom bude celou ekonomiku z různých stran tlačit evropská legislativa. Ta už dnes míří zejména na banky, přes které se požadavky na odpovědnější podnikání přenesou na jejich klienty. Rýsuje se také legislativa pro velké firmy, které budou nepřímo vést k větší udržitelnosti své menší dodavatele. Ve výsledku tak požadavky na větší odpovědnost k životnímu prostředí a společenský dopad zasáhnou celý byznys.
Některé podniky přitom budou muset zjišťovat a vykazovat, jak jsou na tom s udržitelností, povinně. Tato povinnost se bude týkat od roku 2025 firem splňujících alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Od roku 2026 pak dopadne na kotované, tedy na burze veřejně obchodované malé a střední firmy.
Zmíněné společnosti budou mít odpovědnost za celý svůj dodavatelský řetězec. Budou muset vykazovat i to, jak jsou na tom s odpovědností k životnímu prostředí a společnosti jejich dodavatelé. Tím požadavky na větší udržitelnost dolehnou i na firmy, na něž právní předpisy přímo mířit nebudou.
Zpráva se šíří
To, jak je společnost udržitelná, se posuzuje na základě dat ze tří oblastí. Jde, jak už bylo naznačeno, o oblasti environmentální, sociální a udržitelné správy a řízení. Tato agenda se skrývá pod zkratkou ESG (environmental, social, governance). Právě tato data jsou kromě klasických finančních ukazatelů, jako je obrat či zisk, čím dál důležitější pro investory, banky, dodavatele, ale i zákazníky, kteří je po firmách vyžadují.
Například ČEZ nyní kvůli zvýšení transparentnosti zveřejnil v online databázi svá ESG data za poslední tři roky. Je v ní téměř osm set ukazatelů od spotřeby elektřiny ze všech zdrojů, emisí, spotřeby vody, množství produkovaných odpadů až po nejrůznější údaje o počtech a struktuře zaměstnanců.
„Na web jsme dali veškerá ESG data, která poskytujeme ratingovým agenturám, investorům, bankám či pojišťovnám za poslední tři roky,“ uvádí ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ Kateřina Bohuslavová. Firma plánuje databázi dál rozšiřovat.
Byť většina průzkumů z poslední doby hovoří o tom, že tuzemské podniky stále netuší, co je ESG a jaké povinnosti jim z toho plynou, podíl těch, které už reporty v této oblasti vydávají, se v tuzemsku pomalu zvyšuje. Alespoň mezi největšími podniky.
Podle nejnovější analýzy poradenské firmy KPMG, která zjišťovala, jak si ve zveřejňování nefinančních dat stojí 100 největších českých firem podle obratu, se jejich podíl zvýšil během dvou let o šest procentních bodů na 74 procent. Přesto jsou tuzemské podniky za unijním průměrem, který je 79 procent: například v sousedním Německu už vypracovalo zmíněný report všech 100 sledovaných firem.
Největší rozdíl ale podle KPMG spočívá v podobě a rozsahu zveřejňovaných dat. Ze zmíněných 74 firem jich necelých 60 procent vydává vlastní samostatnou zprávu, ostatní informují přes své mateřské společnosti v zahraničí. V Česku zveřejňovaná nefinanční data jsou zatím vzájemně špatně porovnatelná, protože firmy mohou používat různé metodiky.
„V Česku zveřejňované nefinanční informace jsou navzájem dost odlišné co do šíře a detailu. Setkali jsme se s velmi podrobně zpracovanými výkazy, ale také jen s jednou či dvěma větami ve výroční zprávě,“ říká specialistka KPMG na udržitelnost a výkaznictví Miroslava Prokešová.
Tento nesoulad by měla změnit takzvaná reportovací směrnice Evropské unie pod zkratkou CSRD, podle které budou firmy ESG data povinně vykazovat, a zejména k ní navázané reportovací standardy.
Právě tato legislativa jednotně určí rozsah zveřejňovaných údajů, čímž se podoba nefinančních reportů sjednotí. Dosavadní pravidla reportingu, která od roku 2018 platí pro největší evropské korporace, jsou spíše obecná. Firmy často nevědí, čeho se držet, a využívají různé dobrovolné standardy.
Mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová dává jako dobrý příklad projektu na zmírnění environmentálního dopadu teplárnu v Českých Budějovicích, jíž spolufinancovala výměnu kotle na uhlí ekologičtějším kotlem na dřevní štěpku, která vzniká jako odpad při zpracování dřeva. Teplárna dodává teplo a teplou vodu do celého krajského města. Zásobuje třicet tisíc domácností, průmyslové podniky, krajskou nemocnici nebo školy. Loni spustila také provoz vlastní solární elektrárny.
Naopak pokud bude mít firma vysoké emise či energeticky náročný provoz a nezaváže se k přechodu na šetrnější režim, může mít s financováním problém. Špatné výsledky z hlediska udržitelnosti totiž pro banky a investory znamenají vyšší riziko, že obchodní model a ziskovost společnosti se v budoucnosti zhorší.
Prověř dodavatele
Tuzemské podniky by ale měly zpozornět také kvůli další důležité legislativě z oblasti ESG, která se nyní chystá v rámci Evropské unie. Jde o směrnici o náležité péči podniků v dodavatelském řetězci v oblasti udržitelnosti. Ta největším evropským firmám zjednodušeně řečeno nařídí, aby prověřovaly své dodavatele a klienty, zda respektují principy udržitelnost a neporušují lidská práva: pravidlo míří na dodavatele v rozvojových zemích mimo EU. Legislativa má zamezit věcem, jako je dětská či nucená práce, a má také pomoci chránit životní prostředí. Oblastí, na které budou muset společnosti dohlížet, je přitom celá řada.
Zmíněná směrnice, jež se chystá na celoevropské úrovni, už od letošního ledna platí samostatně v Německu. To je důležitá zpráva zejména pro české exportéry. Legislativa se týká tamních velkých společností, které podle mezinárodní advokátní kanceláře Noerr po svých dodavatelích, včetně těch z Česka, požadují její přísné dodržování. A nezáleží přitom na tom, jestli jde o velkou, střední, či malou společnost.
„Německé firmy tak po těch českých mohou chtít, aby samy zaváděly preventivní opatření ve vztahu k náležité péči na jejich konci dodavatelského řetězce. Budou tak například muset samy odhalovat rizika u vlastních dodavatelů, zavádět postupy pro podávání stížností ze strany dotčených osob nebo zaměstnanců a jejich zástupců a potažmo i přijímat nápravná opatření,“ říká Barbara Kusak z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.
Návrh směrnice podle ní zavádí několik druhů sankcí. Kromě pokut odvíjejících se od obratu evropský zákonodárce počítá i s vyškrtnutím z veřejných zakázek nebo veřejných dotací. Stejné pravidlo platí v Německu. Novinkou má být i občanskoprávní odpovědnost firem. To znamená, že firmu půjde žalovat o náhradu škody v případě, že se někdo bude cítit poškozen její činností.
Přechod k udržitelnější ekonomice, v níž mají hrát klíčovou roli obnovitelné zdroje, v Evropě urychlila válka na Ukrajině. Ceny energií, které konflikt, respektive z něj vyplývající energetická krize vyhnala nahoru, přiměla firmy hledat úspory i efektivnější využití energie. A to je hlavní cíl evropské zelené politiky, protože uhlíková stopa se přímo váže na to, jakou energii a jak efektivně budou firmy využívat. Čím efektivněji to bude, tím víc budou snižovat svoji uhlíkovou stopu.
To, proč chce Evropská unie po firmách, aby znaly dopady své činnosti, souvisí s evropským plánem stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
Dílčím, ale důležitým cílem je snížit vypouštění skleníkových plynů v EU o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Unie si stanovila svoje klimatické cíle v takzvané Zelené dohodě pro Evropu neboli Green Dealu. Zelené plány přinesou transformaci evropské ekonomiky v mnoha oblastech.
Článek byl publikován v časopise Reportér.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
