Velké firmy budou muset už v příštím roce povinně uvádět informace o dopadech svého fungování na životní prostředí, společnost a zaměstnance. Přinutí je k tomu směrnice o nefinančním reportingu CSRD a neobejde se to bez sběru dat. To otevírá zcela novou oblast byznysu pro společnosti, které budou umět údaje sbírat a pracovat s nimi.
Firem, které se dnes věnují ESG, sběru dat či počítání uhlíkové stopy, v posledních letech přibylo i na českém trhu. A že jde o rozvíjející se byznys potvrzují i akvizice, které v této oblasti probíhají. Jednou z takových je nedávný nákup společnosti Green0meter skupinou KBC, kam patří i ČSOB. Obdobně na trhu působí Impact Metrics, který firmám nabízí mimo jiné ESG Checklist.
Thein Digital je další firmou z oboru a ta nabízí software sloužící k automatizaci údajů z pohledu ekologických a sociálních aspektů (ESG). Podle ředitele rozvoje obchodu Daniela Petráska se společnost o problematiku začala zajímat nejen kvůli směrnici CSRD, ale také kvůli tomu, že podniky během energetické krize začaly více řešit spotřebu elektřiny a plynu.
„Existuje korelace mezi produkcí oxidu uhličitého a vysokými náklady. Firmy pochopily, že optimalizace je možná, jen pokud dostanou vhled do hospodaření s energiemi,“ říká Petrásek. Služba je podle Petráska vhodná pro podniky s více než 250 zaměstnanci, které využijí automatizaci, protože mají více poboček či výrobních závodů. Software má potenciál například pro banky, které řeší uhlíkovou stopu vlastních centrál, pobočkové sítě či call center.
„Zákazník, který službu ocení, má typicky více než padesát lokalit. Může to být banka, pojišťovna, výrobní závod nebo logistická firma. Jsou to společnosti, které dříve či později budou podléhat povinnosti zveřejňovat reporty dle směrnice CSRD, na což potřebují průběžná kvalitní data,“ vysvětluje Petrásek.
Analýza odhalí, kudy utíkají peníze
Základem sběru údajů je, aby byly dostupné, respektive sledované či měřené. Sběr posléze může probíhat z intervalových měřidel, čidel, z internetu věcí či z vozového parku.
„Pak je obrovská část takzvaného scope 3, což jsou dodavatelé a odběratelé. Každý podnik nakupuje obrovské množství neinvestičního majetku, u nějž se automatizace nabízí například formou dotazníků pro dodavatele nebo portál, kam firmy data vkládají. Je to lepší, než aby nákupčí v případě každé objednávky telefonoval a vyhledával kromě finanční hodnoty i tu z hlediska uhlíkové stopy,“ líčí Petrásek.
Nejde přitom jen o dodavatele. Velké firmy mají zatím co zlepšovat, i pokud jde o vlastní spotřebu energií. „Například zjišťujete anomálie v budovách, kde spotřeba běží, i když v daném patře budovy zrovna nikdo není. Zároveň je normální, že se spotřeba mění v průběhu dne. Jakmile získáte komplexní data, můžete s dodavatelem přesmlouvat takzvaná čtvrthodinová maxima, abyste optimalizovali příkon. Mnohdy zjistíte, že je opravdu velmi nadsazený,“ tvrdí Petrásek.
Dalším typickým příkladem je zbytečné svícení. Co týká kanceláří, jedná se často o přetápění, nebo naopak zbytečnou intenzitu klimatizace. Zejména v době, kdy kanceláře nejsou využívané. „Jednou částí skládačky jsou data z měřidel, druhou částí jsou faktury od dodavatelů, které slouží pro párování. Firmy dnes faktury platí automaticky, nikdo se nechodí na elektroměr podívat. Když se vám ale sejdou data z obou stran, můžete významně optimalizovat,“ radí Petrásek.
Firmy rovněž často podceňují hospodaření s vodou. Zejména nevýrobní podniky nemají nakládání s dešťovou vodou příliš dobře podchycené. „Bohužel převládá pojetí předchozích generací, že vodě se má umožnit, aby co nejdříve odtekla, protože je nepřítelem stavby. Málokdo vidí, že by mohlo mít její zadržování ekonomický přínos,“ upozorňuje Petrásek.
V reálných podmínkách záleží na každé atmosféře
Thein Industry, který je sesterskou firmou Thein Digital, působí v oblasti strojírenství a snaží se efektivitu softwaru ověřit v reálných podmínkách. „Největší možné úspory na spotřebě jsou ve vzduchotechnických jednotkách pro výrobu. Není potřeba je tolik natlakovávat a u každé atmosféry, kterou snížíte, ušetříte šest až osm procent na spotřebě. A to v podstatě jen drobnou softwarovou úpravou,“ uvádí Petrásek. V závodech Thein Industry se ale nabízejí i další možnosti úspory energií, jako je řízení osvětlení.
Thein Industry vyrábí na zakázku díly pro vlaky. Jedná se o energeticky náročné opracovávání dílů pro železniční dopravu nebo výrobu součástek s pomocí 3D tisku. „Jednotlivé zakázkové díly se od sebe hodně liší, je tedy o něco složitější vypočítat uhlíkovou stopu,“ vysvětluje specifika Petrásek.
Na základě analýz dat zatím v Thein Industry padlo rozhodnutí vysoutěžit nové dopravce, kteří vozí součástky a díly k zákazníkům, právě kvůli snížení uhlíkové stopy. Petrásek obecně metodiky ESG považuje za spolehlivé, slabinu ale přece jen nachází. „S jistotou se neví, kdo bude hlavním hodnotitelem toho, jestli firma dělá ESG dobře. Zatím je to spíše o tom, kdo si umí lépe udělat výroční zprávu. Posoudit, kdo je na tom ve skutečnosti lépe a kdo hůře, je komplikované,“ myslí si.
„Firmy dnes vydávají za ESG i věci, které tam nepatří, například výsadba stromů. Ve většině případů ale tyto firmy nedělají kroky, které by měly. ESG musí dřív nebo později pokrýt celý dopad firmy a v tom jsou téměř všichni na začátku,“ dodává Petrásek.
Partnerem seriálu o ESG je společnost Moneta Money Bank. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.