„Můj oblíbený projekt je veganská majonéza. Když ji ochutnáte, tak vám garantuju, že vám bude chutnat stejně, nebo možná více než naše klasická,“ uvádí šéfka divize Potravin nadnárodní společnosti Unilever pro střední a východní Evropu Michaela Franeková.
V provázaném světě globálního podnikání se aktivity firem odrážejí daleko za hranicemi jejich bezprostředního působení a mají dopad na lidská práva a životní prostředí po celém světě. Nová pravidla proto mají zamezit nucené práci a ničení životního prostředí ze strany firem.
Chceme vidět, že to s udržitelností myslíte vážně. To je ve zkratce řečeno důvod, proč velké firmy chtějí po svých dodavatelích, aby se zavázali k iniciativě Science Based Targets initiative neboli SBTi. Pokud tak neučiní, v budoucnu mohou z dodavatelského řetězce vypadnout.
Sociální témata skrývající se v rámci ESG pod písmenem S bývají často upozaděné a nevěnuje se jim taková pozornost jako těm environmentálním. Pro firmy to ale může být velká výzva, hlavně pokud se týká zjišťování pracovních podmínek u dodavatelů.
První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.
Moneta Money Bank se orientuje především na malé podnikatele a živnostníky a i po nich bude muset postupně chtít ESG data jako je uhlíková stopa a další. Jak ale říká Zuzana Filipová, která má v Monetě na starosti ESG, budou se jich ptát jen na relevantní věci.
Zelená ocel měla být budoucnost ostravských hutí, s níž do regionu v roce 2019 přišel podnikatel Sandžív Gupta. Stále jasnější ale je, že tahle „hra na greensteel“ byla spíš jen rétorickým cvičením a huť na bezemisní výrobu není ani po pěti letech vůbec připravena.
Pietní místo pro nenarozené děti, záchranná stanice pro ježky či vlčí a rysí hlídky v Krušných horách na ochranu těchto šelem. To jsou jen některé z projektů vybraných do Dražby dobrých skutků, na které už nyní mohou přispět firmy.
Expert na měření uhlíkové stopy, Vladimír Kočí z VŠCHT, přirovnává její zjišťování k měření teploty, kdy také záleží, kde a jak se měří a podle toho mohou být různé výsledky. Řada firem tak ale ještě vůbec nečiní a to chceme změnit, dodává Martin Brejl z České spořitelny.
V Česku se chystá zálohový systém na PET lahve a plechovky, které by lidé vraceli do obchodů stejně jako pivní lahve. Hlavním cílem zálohování je zvýšení podílu vysbíraných obalů a jejich recyklace tak, aby se z použitých PETek a plechovek daly opět vyrobit nové.
