V Evropské unii vzniklo v roce 2020 podle odhadů 57 milionů tun potravinového odpadu. To představuje 127 kilogramů na obyvatele a vyjádřeno v penězích jde o 130 miliard eur, tedy 3,1 bilionu korun.
Evropská komise to považuje za zbytečné plýtvání a hodlá to změnit. Do letošního června předloží návrh, který bude obsahovat závazný cíl na to, o kolik snížit do roku 2030 potravinový odpad. Do toho, jak by mělo množství vyhazovaných potravin klesat, promlouvalo po tři víkendy i 150 náhodně vybraných občanů ze všech zemí Unie, včetně pěti Čechů.
Evropský občanský panel na téma potravinového odpadu se konal potřetí o uplynulém víkendu v Bruselu a výsledkem je seznam 23 doporučení. Ta dostane na stůl Evropská komise. Dosud byl na stole závazek snížit potravinový odpad do roku 2030 o polovinu, a to oproti roku 2015. Ten se však nedařilo naplňovat. Nyní bude stanoven právně závazný, a tedy i vymahatelný cíl.
Plýtvat potravinami je nemorální
„Věnujeme se plýtvání velmi dlouho, je to náročný boj, protože bude nutné proměnit způsob myšlení. Ale 36 milionu lidí v Evropě si každý druhý den nemůže dovolit řádné jídlo a plýtvat potravinami je nemorální,“ uvedla jako jeden z důvodů pro přípravu nové legislativy Sandra Gallinaová, generální ředitelka Evropské komise pro zdraví a potravinou bezpečnost.
Jedním z problémů jsou chybějící srovnatelná a přesná data za jednotlivé členské státy. Podobně jako některé státy Evropské unie i Česko zatím množství potravinového odpadu jen odhaduje. Na jednoho obyvatele v roce 2020 podle ministerstva životního prostředí připadalo asi 91 kilogramů odpadu. Domácnosti jsou přitom v tuzemsku zodpovědné za 76 procent vyhozeného jídla.
První přesná čísla za celou Evropskou unii by měla být dostupná až za loňský rok.
Důraz na lokálnost a víc jídla pro banky
Zatím není jasné, zda Evropská komise navrhne celkový cíl pro všechny státy, cíle pro jednotlivé země dle jejich konkrétní situace, anebo dokonce cíle pro jednotlivé články dodavatelského řetězce od zemědělců pro domácnosti. Jisté je však to, že červnový návrh nebude obsahovat žádná konkrétní opatření, která bude nutné činit. Ta přijdou na řadu později.
Mezi návrhy občanů, které vznikly během panelů, patří například opatření zaměřená na větší lokálnost produkce a prodeje potravin. Ta by měla zahrnovat mimo jiné větší podporu malých zemědělců a motivaci obchodníků nakupovat zboží od producentů, které mají nejblíž. Nebo aby potravinové banky či charity dostávaly neprodané zboží s větším předstihem než dnes a mohly je lépe využít.
Jasnější by mělo být i označování trvanlivosti potravin. Účastníci Evropského občanského panelu se shodli na tom, že spotřebitelé současnému systému dvou dat týkajících se doby spotřeby nebo minimální trvanlivosti nerozumějí, což přispívá ke vzniku potravinového odpadu.
„Všichni jsme nadšení a angažovaní, ale politický proces je dlouhý a máme i aktéry, kteří profitují z plýtvání, a některé věci zůstanou v šuplíku. Doufám, že se s našimi návrhy něco stane,“ vyjádřil se jeden z německých panelistů.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
