Audio verze článku:

Fotbalové mistrovství Evropy v Německu přineslo kromě spousty zápasů v nejoblíbenějším světovém sportu i některé změny v oblasti udržitelnosti. Pomocí slev v hromadné dopravě, obnovitelné elektřiny, speciálního rozpisu zápasů a dalších opatření se organizátoři pokusili uspořádat dosud nejudržitelnější turnaj.

„Fotbal musí převzít odpovědnost za svou uhlíkovou stopu, proto je naším úkolem redukovat emise,“ zní v úvodu oficiálního videa, ve kterém organizátoři prezentují své klimatické cíle pro Euro 2024 v Německu. Podle něj by se mohlo díky různorodým opatřením podařit snížit celkové emise spojené s pořádáním turnaje až na 260 tisíc tun oxidu uhličitého, což je oproti posledním turnajům výrazný posun.

Euro 2016 v Paříži údajně vyprodukovalo přes 2,8 milionu tun CO2 a Euro 2020, které se kvůli pandemii odehrálo až v roce 2021 a spolupořádalo ho jedenáct evropských zemí, téměř 1,3 milionu tun CO2.

Fotbalový greenwashing. Začíná mistrovství světa ve fotbale a v lakování na zeleno

Šampionát Euro 2024 pořádala stejně jako ostatní evropská mistrovství Unie evropských fotbalových asociací (UEFA), která avizovala snahu o snižování dopadů fotbalu na životní prostředí podpisem iniciativy UN race to zero. Jejím cílem je snížit emise nevládních organizací na polovinu do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040.

V návaznosti na to UEFA spustila komplexní kalkulačku emisí, kterou mohou využívat evropské kluby pro management své uhlíkové stopy. Udržitelnost navíc byla důležitým tématem i při plánování letošního mistrovství v Německu.

Nejvíce emisí pochází z dopravy

Největší podíl na emisích velkých sportovních akcí má doprava fanoušků, sportovců a jejich týmů, proto se právě na tuto oblast organizátoři důkladně zaměřili. Cílem bylo co nejvíce omezit přesuny letadly a auty, naopak co nejefektivněji využívat vlaky a městskou hromadnou dopravu. Diváci se vstupenkou na stadion proto měli před zápasem i po něm zvýhodněné jízdenky po celém Německu a koupě lístku na zápas umožňovala po omezenou dobu využívat městskou hromadnou dopravu zdarma.

Francouzi kvůli olympiádě oživují Seinu. Češi mají řeky čistší, ovšem koupají se „na divoko“

Snahou pořadatelů bylo také přizpůsobit rozvrh zápasů tak, aby jednotlivé národní týmy odehrály své zápasy v rámci menších regionů, a zamezilo se tak přesunům fanoušků a družstev na velké vzdálenosti. To mohli zaznamenat i fanoušci českého nároďáku, který jako jeden ze sedmi týmů odehrál dva ze tří zápasů na jednom stadionu.

„Na Euru 2016 ve Francii, které bylo srovnatelné co do velikosti turnaje a infrastruktury, více než 75 procent týmových přesunů během zápasů v základní skupině probíhalo letecky. V Německu toto číslo klesne na 25 procent a preferovaným způsobem dopravy budou vlaky a autobusy,“ tvrdili pořadatelé na oficiálních stránkách. Kratší doprava byla dokonce podle nich v několika případech upřednostněna před větší kapacitou stadionu pro atraktivní zápasy.

Sedm milionů eur na udržitelnost

Výhodou Německa jako pořadatelské země je, že se na jeho území hraje jedna z nejvýznamnějších evropských fotbalových lig. Proto se tam nachází spousta kvalitních fotbalových stadionů s dostatečnou kapacitou. Díky tomu nebylo nutné budovat novou infrastrukturu, jejíž výstavba produkuje vysoké emise, což se projevilo například na nedávném mistrovství světa v Kataru.

UEFA také v rámci Eura 2024 spustila takzvaný Klimatický fond, ze kterého chce rozdělovat peníze lokálním fotbalovým klubům na investice spojené s udržitelností. Dohromady z něj půjde sedm milionů eur (asi 175 milionů korun). Dalšími opatřeními ke snížení dopadů turnaje bylo využívání elektřiny výhradně z obnovitelných zdrojů, úspora vody v zónách vyhrazených pro fanoušky a využití principů cirkulární ekonomiky při prodeji zboží.

Na druhou stranu i přes nepopiratelnou snahu organizátorů učinit pokrok na poli udržitelnosti fotbalu se ne vše povedlo. Mezi hlavními sponzory turnaje, kterým díky mistrovství patří velký mediální prostor, jsou totiž stále z hlediska udržitelnosti i etiky přinejmenším problematické společnosti. Příkladem může být internetové tržiště s levným zbožím AliExpress.

Oficiální vyjádření k tomu, jak se skutečně podařilo pořadatelům naplnit cíle ohledně uhlíkové stopy, se očekává koncem letošního roku.

Zelené Euro proti globálnímu trendu

Navzdory letošnímu evropskému šampionátu se nicméně zdá, že téma udržitelnosti nebude hrát v plánování dalších fotbalových událostí tak významnou roli. Celoevropské soutěže klubů Liga mistrů, Evropská liga a Evropská konferenční liga, které rovněž zastřešuje UEFA, doznají od letošního roku rozsáhlých změn – rozšíření soutěží o další týmy a v souhrnu 177 zápasů navíc oproti předchozím ročníkům. To znamená více přesunů týmů i fanoušků, což podle výzkumu BBC Sport má vést ke zvýšení emisí oxidu uhličitého až o 500 tisíc tun.

Zásadní změnu přístupu by potřebovaly navíc také světové šampionáty, za jejichž organizací stojí Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA). Mistrovství světa v Kataru 2022, které mělo být podle oficiálních vyjádření prvním uhlíkově neutrálním šampionátem, vyprodukovalo podle oficiálních závěrů 3,63 milionu tun CO2. Dá se předpokládat, že budoucí turnaje v letech 2026 a 2030 budou opět představovat vysokou, ne-li vyšší zátěž pro životní prostředí. Počet účastníků se totiž rozšíří ze 32 na 48 a bude se hrát v několika zemích, v roce 2030 dokonce na třech kontinentech. A to bude znamenat jak intenzivnější cestování týmů, tak fanoušků.

Tadeáš Vachek

Tadeáš studuje Ekologickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a zároveň Žurnalistiku na FSV UK. V budoucnu by se rád věnoval popularizaci vědy, a to zejména audiovizuální formou.