Evropská komise definitivně schválila, po řadě připomínek ze všech stran, zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. A to na přechodnou dobu, kdy budou státy odstavovat elektrárny či teplárny jedoucí dosud na uhlí. Zástupce českého, ale i německého, průmyslu návrh potěšil, kritika ale zůstává.
Jádro a plyn dostaly od Komise nálepku zelené v rámci tak zvané evropské taxonomie. Ta představuje soubor pravidel pro udržitelné financování. To znamená, že by pro ně mělo být snadnější získat lepší financování. Nicméně není zakázáno nadále financovat špinavé zdroje.
Podmínky pro plyn a jádro, které dnes Evropská komise schválila, jsou měkčí, než ty představené na Nový rok, které ležely v žaludku českým podnikům. Jedním z nich byla podmínka pro plyn, aby v roce 2026 obsahoval třicet procent biometanu či vodíku. Zůstal ale konečný cíl, aby v roce 2036 byl plyn pouze nízkoemisní.
V případě jádra nadále platí, že je třeba vybudovat do roku 2050 hlubinné úložiště jaderného odpadu. To není problém jen České republiky, ale i dalších „jaderných“ zemí. Zelenou nálepku dostanou jen ty jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045.
„Dosáhli jsme pozitivního posunu, abychom byli schopni úspěšně transformovat naši energetiku, a tedy i ekonomiku na bezemisní,“ přivítal upravené podmínky šéf ČEZu Daniel Beneš. „U jaderných zdrojů byla doplněna udržitelnost z nich vyráběného tepla, podmínka licencování u požadavku paliva nepodléhajícího haváriím a byla upravena podmínka pro notifikaci jaderných projektů – ta se nyní vztahuje pouze na investice nad 40 milionů eur,“ dodal generální ředitel ČEZu.
Další vývoj a zda bude nová úprava opravdu od roku 2023 platit v této podobě záleží na Radě a Evropském parlamentu. Obě instituce mohou vznést do čtyř, respektive šesti měsíců námitky. V Radě pro ně ale musí zvednout ruku alespoň dvacet států ze 27, a v Evropském parlamentu většina poslanců (alespoň 353).
„EU je odhodlána dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a k tomu musíme využít všech nástrojů, které máme. Klíčem k dosažení našich cílů v oblasti klimatu je posílení soukromých investic do transformace. Dnes stanovujeme přísné podmínky, abychom pomohli mobilizovat finanční prostředky na podporu tohoto přechodu od škodlivějších zdrojů energie, jako je uhlí,“ uvedla k návrhu komisařka pro finanční služby, finanční stabilitu a unii kapitálových trhů Mairead McGuinnessová.
Zatímco Francie je spokojená, že bude mít „zelené“ jádro, Německo má svůj plyn, Rakousko jako odpůrce jaderné energie chce EU v případě přijetí těchto pravidel žalovat.
S uznáním jádra a plynu jako zelených aktivit nesouhlasí ani další experti. „Ačkoli je pro některé státy nezbytné v rámci přechodu k udržitelné energetice využívat zemní plyn a jadernou energii, zahrnutí těchto zdrojů mezi udržitelné aktivity je zbytečné a kontraproduktivní. Tyto zdroje mohou být financovány, aniž by byly označeny za udržitelné,“ uvedl nedávno David Němeček z Mezinárodního centra pro udržitelné finance v Londýně. Připomíná, že členské státy EU se řídí emisními cíli, avšak skladbu zdrojů energie si volí nezávisle na taxonomii.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
