Nová směrnice o nefinančním reportingu (CSRD), kterou schválil v listopadu Evropský parlament a která se do roka a půl propíše i do českého práva, zaměstnává právníky a experty většiny firem. Velké řeší, zda jsou jejich dosavadní reporty s novými požadavky kompatibilní, menší to, jak začít.
„Dopad směrnice CSRD aktuálně řeší naši kolegové z mezinárodního oddělení v Německu, kteří budou následně všechny CSR zástupce v jednotlivých zemích centrálně informovat o novinkách a dopadech směrnice na náš současný CSR reporting,“ uvádí například mluvčí řetězce Kaufland Renata Maierl. Kaufland zveřejnil svůj první report loni, a to podle metodiky GRI a čtyři ukazatele si navíc nechal auditovat. Velký dopad od nové směrnice proto nečekají.
„Jednou z hlavních výzev pro firmy, které nefinanční report již vydávají, bude rozšířit a precizovat sběr nefinančních dat. Návrh unijních standardů (ESRS) počítá ve srovnání s existujícími standardy GRI s větším množstvím dat a novými informacemi, které bude zapotřebí zveřejnit,“ uvádí Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti finančního účetnictví a udržitelnosti poradenské společnosti EY. Ukazatele pro firmy budou pevně specifikovány a bude potřeba je reportovat ve formě, která je požadována, dodává s tím, že důvodem pro vydání ESRS standardů je obrovská rozdílnost v současných zprávách a obsažených ukazatelích, které se v podstatě nedají srovnávat.
Povinný reporting podle směrnice pod zkratkou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) se dotkne zhruba tisícovky českých firem. Ty budou muset reportovat o oblasti životního prostředí (například uhlíkovou stopu), sociální odpovědnosti firmy (například férové mzdy a rovná práva pro všechny) a o kvalitě řízení firmy. Jde o takzvaná ESG kritéria (Environmental, Social, Corporate Governance).
Směrnice CSRD zavede podrobnější požadavky na reportování dat, určí nová pravidla pro zveřejňování informací o jejich udržitelnosti a vyjasňuje, jak ESG data reportovat. Směrnice požadavky rozšiřuje na všechny velké společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně jedna miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Povinnost bude dopadat i na všechny společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na burze kromě mikro společností.
Velké společnosti v Česku již zpravidla reporty udržitelnosti zveřejňují dnes. Nemusí se ale řídit jednotnou formou. Některé tak jsou detailní a plné dat a informací, jiné se soustředí jen na oblasti, na kterých si firma zakládá. Do budoucna ale budou mít jednotnou formu. Zjednodušeně se dá říci, že kdo dnes reportuje podrobně podle standardů GRI, nebude mít s přechodem na ty evropské (skrývající se pod zkratkou ESRS – European sustainability reporting standards) tolik práce.
„Finální verze standardů má být zveřejněna v červnu 2023. Již nyní reportujeme podle standardu GRI a zveřejněná data necháváme nezávisle ověřit třetí stranou. Dle doposud zveřejněné předběžné verze těchto standardů nepředpokládáme, že bychom v naší Zprávě o udržitelnosti museli dělat zásadnější změny,“ uvádí například Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje, který zprávu o udržitelnosti vydává už šestnáct let.
Podobně to vidí i Zuzana Holá, šéfka udržitelnosti a komunikace ve Vodafone očekává, že prakticky se pro ně příliš nezmění, pouze formálně bude report vypadat trochu jinak. „My nemáme audit GRI, ale jejich metodiku ano, a například uhlíkovou stopu máme auditovanou,“ uvádí Holá. Od nové reportovací směrnice si pak slibuje především to, že se zlepší dostupnost nefinančních dat v dodavatelském řetězci. Což je dnes problém a velkým společnostem to komplikuje mimo jiné dopočítání jejich uhlíkové stopy ve Scope 3 (emise CO2 dodavatelů a zákazníků, pozn. aut.).
Přesně tímto způsobem se nefinanční reporting postupně propíše i do malých a středních firem. Ty dnes až na výjimky sběru a vykazování jiných než finančních dat kvůli velké časové (a tím i finanční) náročnosti příliš neholdují. Banky a velcí dodavatelé je ale do vykazování budou nutit ještě dříve, než na ně dopadne legislativa. Podle směrnice mají menší a střední podnik odklad do roku 2026 a poté mohou získat ještě další dvouletou výjimku.
„Banky začínají požadovat ESG informace po svých klientech a ti se pak budou dále obracet také na své dodavatele. Očekáváme proto spíše zesílení tohoto trendu v průběhu následujících let,“ potvrzuje Alice Machová za EY.
Jednou z firem, kterých se nová legislativa dotkne, bude například úspěšný český výrobce a vývozce 3D tiskáren, společnost Prusa Research. Tématu udržitelnosti a nefinančních čísel se v této firmě s tržbami přes 2,5 miliardy korun věnují poslední rok. „Spočítali jsme například uhlíkovou stopu firmy včetně dodavatelského řetězce,“ popsal minulý týden na akci Meet the maker Vladimír Víšek, sustainability manažer firmy s tím, že první nefinanční report budou mít počátkem příštího roku.
Spočítání uhlíkové stopy přitom není úplně jednoduché. Obnášelo to mimo jiné zvážit veškeré komponenty, které v Prusa Research využívají a obeslat všechny dodavatele, odkud daný materiál vozí. Tohle cvičení trvalo podle Víška rok s tím, že mezitím ale činí další kroky.
Partnerem seriálu o ESG a udržitelnosti firem je společnost Moneta. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
