Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.
Zemědělci díky vlastnímu zdroji elektřiny ušetří na cenách za energie. Vyrobenou elektřinu přitom nemusí využívat pouze sami, mohou ji prodávat do sítě.
Spojení zemědělské produkce a výroby elektřiny se ale nehodí při pěstování všech rostlin. Solární panely totiž stíní rostlinám pod nimi. Některým plodinám, jako jsou například brambory, méně slunečních paprsků nevadí, jiným stín naopak škodí. Zároveň fotovoltaika chrání úrodu před prudkým deštěm, nálety ptáků nebo padajícími kroupami.
Agrivoltaika se v tuzemsku teprve rozjíždí, žádný hotový projekt ještě nefunguje. „Nejdále je firma Zenergo, která v první polovině roku 2023 začne stavět zdroj o výkonu 800 kWp na jižní Moravě, navzdory právním překážkám,“ uvádí Martin Abel z Klubu Agrivoltaiky.
Bude to nejspíš první společnost v Česku, která se do výroby elektřiny spojené s pěstováním plodin pustí. Ostatní firmy podle Abela zatím vyčkávají.
Dosavadní návrh byl mimo realitu
Důvodem pro opatrné vyčkávání je chybějící legislativa. To se ale brzy změní. Ministerstvo životního prostředí již poslalo do připomínkového řízení novelu Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která kromě boji proti erozi upravuje také agrivoltaiku. „Chtěli bychom jej předložit na vládu do konce letošního března,“ potvrdil pro Ekonews.cz náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Novelu zákona již ministerstvo životního prostředí jednou projednávalo. Během května a června minulého roku se ale sešlo tolik připomínek, že resort návrh přepracoval a předložil ho v nové podobě znova do připomínkového řízení.
„Dosavadní návrh ministerstva životního prostředí zavádějící agrivoltaiku byl prostě mimo realitu. Zemědělec se zájmem o agrivoltaiku si měl nejdřív zažádat o změnu územního plánu, nechat půdu odejmout ze zemědělského půdního fondu, rozloučit se s dotacemi a pěstovat maximálně ovoce nebo víno. Za dobrý úmysl po zásluze potrestán,“ popisuje původní záměry ministerstva Abel.
Současná podoba novely je podle něj pro zájemce o agrivoltaiku příznivější. Půda, na které zemědělec současně pěstuje plodiny a vyrábí elektřinu, zůstává podle novely v Zemědělském půdním fondu. Provozovatel fotovoltaických panelů nad polem může také čerpat dotace a nemusí platit odvody.
Seznam vhodných plodin vznikne později
Pokud zákon projde v této podobě, před instalací fotovoltaických panelů bude muset zemědělec získat pouze územní a stavební povolení. Bude také potřebovat souhlas se záměrem spojit výrobu elektřiny s pěstováním plodin od orgánu ochrany Zemědělského půdního fondu. A po získání všech potřebných povolení bude muset komunikovat s úřady, které budou hlídat, zda plní podmínky dané zákonem.
Podle původního návrhu mohli zemědělci agrivoltaiku instalovat pouze nad sady, chmelnice nebo vinice, tedy nad takzvané trvalé kultury. Podmínka už v nové podobě novely není. „Ovšem detailní seznam plodin, nad nimiž bude možné fotovoltaiku instalovat, stanoví až prováděcí vyhláška,“ doplnil náměstek ministra Hladík (KDU-ČSL).
Podle Abela má novela navzdory úpravám nedostatky. „Nedává logiku, aby stát administrativně zatěžoval menší instalace (typicky výzkumné) více než ty nad 1 MW. Zákon by se měl konečně oprostit od hledání jediného účelu půdy,“ popisuje. Zmiňuje také, že nevidí žádný pádný argument, proč neumožnit vertikální agrivoltaiku u ochranných pásů na orné půdě.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
