Do sítě se v tuzemsku loni připojilo podle dat distributorů téměř 41 tisíc nových fotovoltaických elektráren s maximálním výkonem 967 megawattů. Zatímco v předchozích letech táhly zvyšující se čísla hlavně domácnosti, minulý rok se více činily firmy.
Když loni v lednu zástupci obnovitelných zdrojů představovali čísla za rok 2023, ukázali tři scénáře rozvoje fotovoltaických elektráren v Česku. Podle toho pesimistického měly za rok v tuzemsku vyrůst fotovoltaiky s celkovým výkonem tisíc megawattů. Ani tohoto čísla však za uplynulý rok nedosáhly.
„Máme dobře našlápnuto. Pro splnění Národního klimaticko-energetického plánu potřebujeme instalovat jeden gigawatt ve fotovoltaice ročně, ale zároveň nemůžeme ubrat, což se však může stát s ohledem na plánované změny dotačních programů,“ tvrdí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Riziko pro rozvoj fotovoltaiky obsahuje především novela energetického zákona Lex OZE III. Tu poslanci do Senátu poslali před koncem roku spolu s pozměňovacími návrhy ministerstva financí, které navrhují seškrtání podpory pro obnovitelné zdroje.
Potíže podle Krčmáře přinášejí plošné zákazy pro obnovitelné zdroje v územních plánech nebo komplikace při vyřizování povolení pro výstavbu kabelových tras pro vyvedení výkonu. Za pozitivum naopak považuje povolení agrovoltaiky, která spojuje pěstování plodin a výrobu elektřiny.
Instalační firmy čeká těžký rok
Elektřinu do tuzemské sítě dodává 212 tisíc fotovoltaických elektráren. Pokud jsou ideální podmínky, jejich celkový výkon dosahuje 4430 megawattů. K síti je rovněž připojeno přes 150 tisíc bateriových úložišť o kapacitě téměř dvou tisíc megawatthodin.
Loni přibylo téměř 45 tisíc fotovoltaik s výkonem 967 megawattů, které doplnila bateriová úložiště o celkové kapacitě 506 megawatthodin. Ohledně počtu nových solárních elektráren opět dominovaly domácnosti, díky nimž přibyly instalace o nejvyšším výkonu 429 megawattů. Vlastní panely si na střechu pořídilo přes 41 tisíc lidí, 84 procent z nich je doplnilo vlastní baterií. Průměrná velikost těchto elektráren byla 10,5 kilowattu.
Oproti loňsku byl však instalovaný výkon na rodinných domech poloviční. Zájem ovlivnily podle ředitele Solární asociace jak změny v poskytovaných dotacích, tak snížení cen energií. Tento rok proto bude pro instalační firmy podle Krčmáře těžký. S problémy se budou podle jeho slov potýkat zejména kvalitní společnosti.
Dotace pomohly rozjet zájem podniků
Do budování vlastních zdrojů energie se naopak pustilo více firem. „V instalovaném výkonu převažovaly fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejichž celkový výkon byl 539 megawattů,“ uvádí Svatopluk Vnouček, člen Správní rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).
Jde o podstatný nárůst. V roce 2023 totiž firmy instalovaly elektrárny s výkonem okolo 140 megawattů. Nové elektrárny vznikaly na výrobních halách, skladech, nákupních střediscích nebo na kancelářských budovách.
Za nárůstem stojí podle Krčmáře dokončené projekty financované z Národního plánu obnovy. Vznikat začaly také první instalace podpořené v rámci výzvy Modernizačního fondu RES+.
Druhým nejčastěji připojeným obnovitelným zdrojem byla tepelná čerpadla. Ke konci loňského roku jich přibylo přes 27 tisíc. Za minulý rok vzniklo také šest nových větrných elektráren a devět bioplynek. Celkem se za minulý rok připojilo přes 44,6 tisíce nových zdrojů.
Provozovatelé přenosové a distribučních soustav loni investovali do obnovy, modernizace a rozvoje sítí, ale také do jejich digitalizace a řízení téměř 40 miliard korun. „Rok 2024 byl ve znamení pokračujícího zájmu o připojení nových zdrojů, ohromného množství nutných úprav systémů a rekordních investic,“ uvedl na tiskové konferenci Milan Hampl, předseda Správní rady ČSRES.
Jeden gigawatt ve fotovoltaice ročně
Vláda schválila na konci minulého roku Národní klimaticko-energetický plán. Ten kalkuluje se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě na 30 procent. Odchod od uhlí se plánuje nejpozději do roku 2033.
„Scénář počítá s pětinásobným navýšením energie z fotovoltaiky a větrných elektráren, se vzrůstající mírou renovací budov, který nyní plníme především díky našemu nejúspěšnějšímu programu Nová zelená úsporám, a s rozvojem jádra,“ řekl dříve ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
