Po téměř deseti letech debat došlo v Evropě ke schválení Směrnice Evropské unie o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností. Směrnice, v zahraničí známá pod označením „Women on Boards Directive“, představuje další z řady připravovaných compliance povinností s přesahem do tématu ESG, kterým rezonuje i téma genderové rovnosti a rovnosti odměňování.
Cílem směrnice je zvýšit počet žen jakožto nedostatečně zastoupeného pohlaví ve vedení společností. Vyšší počet žen podílejících se na přímém rozhodování má dle Evropské unie nejenom zajistit rovnost příležitostí a odměňování pro muže a ženy, ale rovněž zlepšit správu a řízení společností (corporate governance), přilákat do firem víc ženských talentů, a tím zvýšit konkurenceschopnost a růst evropské ekonomiky.
Směrnice dopadá na společnosti se sídlem v některém členském státě EU, jejichž akcie jsou v jedné či více členských státech EU přijaté k obchodování na regulovaném trhu, to znamená evropské kotované společnosti. Nevztahuje se na mikropodniky a na malé a střední podniky.
Členské státy mají podle směrnice zajistit, aby se na kotované společnosti vztahoval jeden z těchto cílů:
- osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají nejméně 40 procent míst nevýkonných členůorgánů společnosti (typicky například nevýkonný člen dozorčí rady),
- osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají nejméně 33 procent všech místv jejich orgánech (tj. míst výkonných i nevýkonných členů orgánů společnosti).
Každá z kotovaných společností se tak bude muset řídit právní úpravou toho členského státu, v němž má své sídlo a konkrétní požadavky budou záviset na způsobu, jakým daný členský stát směrnici implementuje.
Jak má dojít k plnění kvót
Prostředkem k dosažení genderové vyváženosti bude zvýšení transparentnosti výběrových řízení na pozici člena orgánu společnosti. Kotované společnosti budou muset před zahájením výběrového řízení stanovit jasná, neutrálně formulovaná, nediskriminační a jednoznačná výběrová kritéria („kvalifikační kritéria“). Ta budou uplatňovat v průběhu celého výběrového řízení a na základě nich bude objektivním způsobem vybrán nejlépe kvalifikovaný kandidát bez ohledu na jeho pohlaví.
Směrnice výslovně uvádí, že při výběru mezi stejně kvalifikovanými kandidáty rozdílného pohlaví, má být upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného (zpravidla ženského) pohlaví. Toto pravidlo samozřejmě není absolutní – společnosti budou mít možnost ve výjimečných případech rozhodnout ve prospěch kandidáta dostatečně zastoupeného (zpravidla mužského) pohlaví.
Pokud o to neúspěšný kandidát požádá, společnosti jej budou muset informovat o:
- kvalifikačních kritériích, na nichž byl založen výběr vhodného kandidáta, a jak byla tato kritéria posuzována,
- důvodech, pro které bylo výjimečně rozhodnuto ve prospěch kandidáta dostatečně zastoupeného pohlaví.
Důkazní břemeno v případném sporu leží na kotované společnosti, která bude povinna prokázat, že v konkrétním výběrovém řízení existovaly konkrétní objektivní důvody, pro které výjimečně upřednostnila kandidáta dostatečně zastoupeného pohlaví. V zájmu společností tedy bude, aby podrobně zadokumentovaly celý proces výběrového řízení, a v případě sporu tak měly po ruce kvalitní defense file.
Další povinnosti
Kotované společnosti budou dále povinny:
- jednou ročně reportovat příslušnému dozorovému orgánu, jaké je zastoupení mužů a žen v jejich orgánech a jaká opatření přijala za účelem dosažení příslušných kvót (pokud kvóty nedosáhnou, uvedou rovněž důvody, proč kvóty nesplňují a komplexně popsat opatření, která přijmou, aby kvót dosáhla),
- zahrnout výše uvedené informace do výkazu o zprávě a řízení společnosti,
- vhodným a snadno přístupným způsobem zveřejnit informace o zastoupení mužů a žen a přijatých opatřeních na svých webových stránkách.
Směrnice uvádí, že vhodné sankce mohou zahrnovat pokuty nebo možnost zneplatnění či zrušení rozhodnutí o výběru členů orgánů společnosti soudem (pokud k němu dojde v rozporu se směrnicí). Kotované společnosti mohou nést odpovědnost pouze za konání nebo opomenutí, která jim lze přičítat podle práva příslušného členského státu. Rozhodnutí ohledně druhu a výše sankcí je tak plně v kompetenci jednotlivých členských států.
Členské státy musí směrnici transponovat nejpozději do 28. prosince roku 2024. Společnosti budou povinny zajistit splnění svých povinností nejpozději do 30. června roku 2026.
Jak vyplývá i z této směrnice, Evropská unie na společnosti klade stále více regulatorních požadavků v oblasti společenské odpovědnosti, kterými má postupně docházet k naplňování jednotlivých cílů v oblasti udržitelnosti. Je zřejmé, že společnosti, které chtějí všechna tato kritéria splnit a udržet si svoji konkurenceschopnost, musí strategii genderové rovnosti (včetně požadavků na rovné odměňování) zahrnout do svých interních politik a rozhodovacích procesů nejen na úrovni HR managementu.
Lívia Djukić
Lívia Djukić je advokátkou v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS. Specializuje se na oblast firemního compliance a souvisejících ESG aspektů. Pomáhá klientům s nastavením interních procesů ve firmách v souladu s požadavky na sociální odpovědnost firem a řízení společností v rámci ESG legislativy.
