Hodně firem první rok CSRD protrpí a pak zjistí, že to bez digitalizace ESG dat nepůjde, říká expert Adastry

Loni v lednu začala platit směrnice CSRD, podle které bude muset začít za letošní rok reportovat v Česku nefinanční data přes tisíc firem. Řada z nich dospěje podle experta Adastry po prvním roce sběru dat k závěru, že to už znovu zažít nechce.

„S automatizací klesá chybovost. Firmy mají třeba pravidlo ´reasonable assurance´, tedy jakési přiměřené jistoty, a proto tlačí na omezení ruční práce s daty. Potřebují vědět, kdo, kdy a jak s daty pracoval. Chtějí, aby byl celý proces sběru ESG dat co nejefektivnější a přesný. Navíc jim postupně dochází, že digitalizace procesu omezuje také rizika spojená s tím, když z firmy odchází klíčový zaměstnanec, který měl jako jediný o celé agendě přehled,“ popisuje zkušenosti z firem Radim Petratur, který má v Adastře na starosti digitalizaci ESG agendy.

Hlavní náplní společnosti Adastra je práce s daty. Před několika lety se pustila i do digitalizace ESG. Co to přesně znamená?

Děláme digitalizaci ESG od A do Z. Mnohé firmy teď musí vydat nefinanční zprávu a k tomu potřebují data. Pro firmy od určité velikosti je kontinuální sběr dat pro ESG natolik obtížný, že ho potřebují standardizovat a automatizovat. V praxi to znamená sbírat všechna ESG data na jedno místo, mít nad tímto procesem kontrolu a pořídit si například i nástroj, který pomůže nejen s vizualizací, ale i s finální tvorbou reportu.

Pro firmy je nejtěžší začít, potom to už to jde. Dělá se jedna agenda za druhou a začíná být vidět, jak celý automatizovaný proces šetří lidem ve firmách čas – šetří jak pracovník, který například ve firmě řeší spotřebu energií (nebo vozový park) a má data dodat, tak ESG manažer, který data požaduje – prvnímu jsme zoptimalizovali jeho agendu a druhý dostane automaticky vygenerovaný výstup, respektive vstup do své ESG databáze.

Uvědomují si firmy potřebu automatizace?

Většinou postupně. Třeba dají poprvé dohromady data pro ESG zprávu a řeknou si, že příště už to nechtějí zažít. Nebo si uvědomí, že musí začít sbírat data od ledna průběžně. Například v rámci EU taxonomie musí označkovat každou z aktivit ve firmě, jestli spadá, nebo nespadá do taxonomie. Buď to mohou udělat zpětně a bude je to dost bolet, anebo nastaví procesy ve finančním oddělení, které už při vstupu pomohou aktivity lépe třídit. Velkou částí digitalizace agendy ESG je, že optimalizujete a automatizujete sběr dat, někdy i jejich sdílení například s mateřskou firmou v zahraničí.

To znamená, že zájem o digitalizaci mají i firmy s „matkou“ v zahraničí? Neudělá za ně všechno ona?

Myslel jsem si, že nemá cenu jít za dceřinými firmami velkých nadnárodních firem, protože jen čekají, co mají dělat. Ale spletl jsem se, mají zájem. Dceřiné firmy buď vidí, že matka je v tom nechala, a pak hledají nástroj, který jim pomůže nějakou formou digitalizace data sesbírat. Anebo je v tom nechala matka napůl a poskytla jim nástroj, kam mají data vkládat. Dceřiné firmy pak řeší, že musí určitá data vložit do nástroje, ale zároveň potřebují jiná podrobnější data pro lokální trh, která chtějí jejich místní partneři.

Teď jsme se setkali s firmou, kde měli sice spočítanou uhlíkovou stopu za celou skupinu, ale oni potřebují spočítat místní dopady. Takže po nás chtějí, abychom jim vytvořili vstup pro report, který dají matce, a zároveň potřebují podrobnější data tady, která matku nezajímají. Pro lokální pobočky je důležité i z pohledu šetření, že si udělají pořádek ve vozovém parku, ve spotřebě energií, ve zdrojích.

Jaké jsou další výhody automatizace dat?

S automatizací klesá chybovost a řada pracovníků ušetří spousta času, protože jim odpadne náročná manuální práce. Jejich potenciál pak můžete alokovat na aktivity, které mají pro firmu vyšší přínos. Další věc je, a to jsme viděli u jednoho zákazníka, když know-how ve firmě visí na jednom člověku. Ten zná postup, jak přesně tabulky transformovat jednu do druhé, co má kontrolovat, co má odchytit a stalo se, že ten člověk odešel a půl roku trvalo, než jsme s nimi dali dohromady postup, jak to dělal.

Uvádíte, že Adastra je systémovým integrátorem pro agendu ESG. Co si pod tím představit?

Pokud jsou firmy opravdu velké, tak potřebují pokrýt velkou šíři ESG agendy. Třeba taxonomii, sběr dat od dodavatelů, od dceřiných firem, které mohou mít různé pobočky. Sběr dat není jenom uhlíková stopa, ale různé compliance (zajištění souladu s platnými pravidly, pozn. aut.), jde o spoustu věcí. Dnes neexistuje nabídka, která by všechen sběr pokryla komplexně, firmy si to musí poskládat z několika modulů. A k tomu potřebují datovou základnu.

Firma se může rozhodnout, že data bude spravovat její IT oddělení a nástroje si pořídí od různých dodavatelů. Jeden nástroj si koupí od jedné firmy a druhý od jiné. Jedna má servis 24/7, jiná to má jinak. A to je problém. Velké firmy proto potřebují agendu pokrýt jako celek. Adastra je pro ně partner, který jim to dodá jako celek a bude jim to garantovat. Pro zákazníka je potom jedním kontaktním místem.

Jaký je zájem o vaše služby na trhu?

Za poslední rok jsme nabrali velké know-how a poptávka neustále roste, a to napříč celým trhem.  Spolupracujeme s firmami z retailu, z lehkého průmyslu, strojírenství, ty mají problém hlavně se sbíráním dat od dodavatelů.

Jak je to dnes s nástroji na digitalizaci ESG, jak se vyvíjejí?

Ještě před rokem s tím většina hráčů teprve začínala. A protože je sleduji, vidím, že spousta dodavatelů softwaru udělala obrovský krok dopředu. Například Microsoft to měl před rokem rozběhnuté, ale pořád jeho portfolio ani zdaleka nepokrývalo, co je potřeba. Ale od té doby vyrostl zhruba čtyřnásobně z pohledu pokrytí ESG agendy. Už to není jenom uhlíková stopa, součástí bývá datová platforma, umělá inteligence. Nástroje pokryjí mnohem větší okruh věcí.

Jak využívají umělou inteligenci?

Třeba nástroj Microsoftu vidí do dat, které firma sesbírala, a zároveň si do něj může společnost nahrát veškeré ESG zprávy. Potom se jen přes Teamsy zeptá, jakou uhlíkovou stopu má například pobočka v Bulharsku, a počítač odpoví díky vyčtené kombinaci textu z nahraných reportů a dat, která jsou pod tím. Můžete to omezit jenom na určitý čas, pro určitou skupinu lidí. Reporty to přežvýká a lidé v tom nemusí hledat.

Dále to může být dopočítávání chybějících hodnot, nebo třeba „what if“ analýzy. Pro představu si může firma položit otázku – co se stane, když všechna auta na spalovací motor nahradím elektrickými? Nebo jaký dopad bude mít, když snížím teplotu v budově o jeden stupeň? Protože ultimátním cílem není odevzdat report, ale hlavně se chovat udržitelně. A umělá inteligence dokáže na základě dat predikovat, jak může takový krok ovlivnit například emise CO2 a podobně. I když to může znít jako hudba z budoucnosti, toto je směr, kterým jdeme. Firmy, která budou mít data v pořádku, mohou začít využívat i potenciál umělé inteligence naplno.

Zmiňoval jste Microsoft, vy jste se stali jejich preferovaným ESG partnerem. Mají už dnes komplexní nástroj na agendu ESG?

Microsoft se tomu hodně blíží a je se svým řešením hodně daleko. I když řada velkých firem zatím ještě potřebuje agendu doplnit o další specializované ESG nástroje, pozoruji trend, kdy budou velcí hráči, jako třeba Microsoft, mít tendenci pokrýt postupně kompletní část celé ESG agendy.

Jaké jsou konkrétně ty agendy?

Naším klientem jsou například obchodní řetězce a ty mají spoustu agend. V prvé řadě vozový park, což jsou osobní auta, nákladní přeprava, přeprava mezi distribučními centry.

Většina firem začne tím, že se dívá na osobní vozový park, který zahrnuje spalovací auta, hybridy, elektroauta, auta na plyn. Firmy dneska neměří, jakou skutečnou spotřebu má hybrid nebo auto na elektřinu – měří jenom spotřebu paliva a elektřina se často zahrne do celkové spotřeby energií.

Jako další agenda se řeší energie. Dnes firmy dostávají často jednu fakturu za celou budovu. Do budoucna ale budou muset sdílet s nájemníky rozpočítanou spotřebu energie. Budovy teď rozpočítají energie na metr čtvereční a nejsou schopné říct, kolik má daný nájemce spotřebu. Mají údaj jen za celou budovu a rozpočítávají to, i když někteří už mají chytré elektroměry. Tohle budou muset rozklíčovat, protože velcí nájemci to po nich už teď vyžadují, nebo brzy začnou.

Navíc pro obchodní řetězec je to vedlejší byznys. Mají hodně budov v různém stavu. Až budou mít data, tak naráz uvidí, kde a jakou mají spotřebu energií.

To je asi docela těžké, ne?

Aby to šlo naprogramovat, tak musíte mít dokonalé znalosti a mít vše dokonale popsané. V programu se náraz odhalí všechno, co není jasné. Často si ve firmě myslí, že daný člověk to popsal perfektně. Ale ve chvíli, kdy to máte přesně podle toho naprogramovat, tak zjistíte, že tam je tisíce bílých míst.

Ušetří firma digitalizací ESG? To asi zajímá každého…

Lidé, kteří pracují s daty, jsou často opravdu přetíženi. Pořád jim přibývá práce. Firma pak často musí přijmout někoho dalšího, anebo do toho říznout a zkusit agendy optimalizovat. Takže automatizací zpracování dat se těmto pracovníkům uleví – snížíme pracnost toho, co daný člověk dělal doposud, a rovnou mu i vyřešíme nový úkol v podobně dodávání ESG dat.

Takže ano, firmy ušetří čas svých pracovníků, sníží chybovost, dostojí povinnosti odevzdat report a v budoucnosti také splní cíle udržitelnosti. Tím, že celý proces zautomatizují, nad ním získají kontrolu a mohou svá data využívat jako podklad pro další byznysová rozhodnutí. A zůstanou konkurenceschopní, protože ESG reporting po nich budou v blízké budoucnosti požadovat jejich partneři a dodavatelé napříč všemi trhy. Směle bych řekl, že bez digitalizace ESG agendy se firmy už neobejdou.

Letos se více než tisícovky českých firem dotkne směrnice CSRD a povinnost nefinančního reportingu. Jak to zvládnou?

Spousta z nich si bude muset první rok protrpět. A spousta z nich si řekne, že to už nechce znovu zažít a je potřeba s tím něco udělat. Vidíme několik skupin firem. Ti, co jsou napřed, ti si povinnost uvědomují a nějaký nefinanční reporting již dříve dělali, mají na to často už i lidi, ne-li rovnou celé týmy a současný report spíše rozšiřují. Potom jsou firmy, které si loni nanečisto reporting zkoušely a začaly se zajímat o data, protože vidí, že je toho hodně. A pak jsou ti, kteří se to budou snažit sfouknout tento rok, a tak nějak to přežít. A ti mohou mít problém s kapacitami konzultačních společností. I ty, s kterými spolupracujeme, začínají být přetížené. To před půlrokem nebylo.

Jaké jsou vaše konkrétní zkušenosti?

Je spousta firem, které budou muset začít nefinanční reporting řešit, ale uvědomí si, že nemají nic připraveno. Setkali jsme se se dvěma, které chtěly začít sbírat data, ale neměly žádnou platformu pro celofiremní sběr dat. Neměly datový sklad, a přitom jsou velké, měly to roztříštěné.

Jak mohly doteď fungovat?

Každá z firem si vytvářela výsledovku sama a pak se dělala konsolidace na úrovni skupiny. Každá firma poslala ostatním excel a tam to pospojovali. ESG jde ale napříč a mělo by být řízené shora, mít třeba jen jednoho ESG manažera ve skupině. Tento manažer potom chce data, ale není zde jedna platforma, kde by se mohla scházet, každá dcera má vlastní, případně jede „na excelu“.

V tomto jednom konkrétním případě to skončilo tak, že jsme tam šli kvůli ESG a potom jsme podávali nabídku na celou datovou platformu. Bylo to, jako byste si chtěli koupit auto bez toho, aniž byste pro něj měli garáž.

Když mluvíme o datech, po firmách je chtějí i jejich odběratelé, banky…

Ano, žádná z firem neexistuje na trhu sama a každá má dodavatele nebo partnery nebo je dodavatelem zase pro někoho jiného. Celé to směřuje k tomu, že když firma data nebude sbírat a nebude je mít v rozumné podobě, tak je logicky nemůže předat ani svému partnerovi nebo někomu jinému. Trh ji bude tlačit, aby data měla, zvláště větší hráči.

Jaké jsou další plány Adastry v oblasti ESG?

Snažíme se interně trochu přeskupit a budovat komplexní mezinárodní ESG tým. V rámci ESG je Adastra silná ve střední Evropě, na to chceme navázat a pokračovat dále.