Plastové sáčky jen na maso a ryby či sýry, konec malých šampónů a mýdel v hotelech, to jsou jedny z mnoha změn, které by mohla přinést nová obalová směrnice Evropské unie. O jednotlivá opatření je ale velký boj, což se ukázalo při hlasování v Evropském parlamentu minulý týden.
Nová regulace má také významně omezit takzvané věčné chemikálie (PFAS) v obalech, které přicházejí do kontaktu s jídlem.
Návrh směrnice o obalech a odpadu z nich nicméně ještě čeká dlouhá cesta ke konečné podobě, protože musí projít trialogem. To znamená, že musí své říci Rada a poté parlament zahájí jednání o konečné podobě právního předpisu s členskými státy. Podle očekávání by finální schválení směrnice mělo přijít do června příštího roku.
Poslední hlasování v Evropském parlamentu naznačuje, že to nebude jednoduché. Na jednání se europoslancům sešlo přes 500 pozměňovacích návrhů a řada z nich prošla a změkčila tak původní verzi navrhovanou Evropskou komisí. Jak uvedl jeden z diplomatů EU pro Financial Times: „Všechno se balí, takže každý průmysl má nějaký svůj zájem.“
Nová pravidla mají snížit neustále rostoucí množství odpadu a podpořit opakované použití a recyklaci. Objem obalů by se měl celkově snížit (v porovnání s rokem 2018) o pět procent do roku 2030, o desetinu do roku 2035 a o 15 procent do roku 2040. Dnes totiž každý Evropan v průměru vyprodukuje 190 kilogramů obalového odpadu na hlavu ročně.
Zároveň poslanci chtějí stanovit konkrétní cíle pro snížení množství plastových obalů (deset procent do roku 2030, 15 procent do roku 2035 a 20 procent do roku 2040).
Konkrétně zatím projednaný návrh směrnice požaduje zákaz prodeje velmi lehkých plastových sáčků (s tloušťkou pod 15 mikronů), pokud nejsou vyžadovány z hygienických důvodů nebo pokud neslouží jako primární obal pro sypké potraviny, aby se zabránilo plýtvání. Směrnice hovoří například o možnosti balit do sáčků mléčné výrobky a syrové maso. Zároveň jedním dechem zdůrazňuje, že by se plastové sáčky neměly nahradit těmi papírovými a doporučuje zavést limity i pro pytlíky z tohoto materiálu.
„V plastovém obalu se dnes prodává kde co. Pokud nemáte čas navštěvovat bezobalové obchody, zamořování planety pytlíky a jiným plastem se prostě nevyhnete. I proto vzrostlo jen mezi lety 2009 a 2020 celkové množství odpadu vyprodukovaného z obalů o 20 procent,“ říká pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Kritikům ale vadí, že ze směrnice vypadla některá klíčová ustanovení. „Mohli jsme udělat z ‚reuse‘ normu napříč Evropou, zakázat zbytečné jednorázové obaly jako jednorázové kelímky ve fastfoodových restauracích nebo obaly na ovoce a zeleninu (…). Evropský parlament promarnil významnou šanci vypořádat se s rostoucím odpadem v EU,“ citoval server Euractiv německou poslankyni Delaru Burkhardt, podle které zvítězil lobbying. Podobně směrnici kritizovala nezisková organizace Zero Waste Europe.
„Lidi na rozumná opatření slyší“
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy naopak ukázala pozice Evropského parlamentu ke směrnici, že se čím dál větší část politiků po celé Evropě začíná na ochranu životního prostředí dívat rozumně a zároveň „vnímat realitu fungování společnosti“.
„Některé návrhy byly velmi dobré a rozhodně dávají smysl, jako třeba zákaz ‚věčných‘ chemikálií, případně omezení používání tenkých plastových sáčků. Viděli jsme, že zákazníci na rozumná opatření slyší, stačí si vzpomenout na to, jak se kdysi v Česku k nákupům dávaly miliardy igelitek ročně zdarma – a jak jejich omezení a zpoplatnění nezpůsobilo žádné problémy,“ napsal Ekonews Prouza s tím, že Evropský parlament bohužel nedokázal odstranit největší problém směrnice, tedy že se dívá na obaly bez zohlednění jiných cílů.
„Příkladem může být snaha – naštěstí odmítnutá – zakázat veškeré obaly pro potraviny pod 1,5 kilogramu. Ano, podobný zákaz by jistě o něco snížil objem obalů – ale výrazně by navýšil plýtvání potravinami. A podobných nesmyslů, odtržených od reality, bylo v návrhu vícero,“ myslí si Prouza.
Hranolky bez chemie
Aby se předešlo nepříznivým účinkům na zdraví, požaduje směrnice zákaz používání tak zvaných věčných chemikálií (perfluorovaných a polyfluorovaných alkylových látek neboli PFAS) a bisfenolu A v obalech určených pro styk s potravinami. PFAS se běžně dávají do papírových obalů například na hranolky, do forem na pečení „muffinů“ nebo papírových brček, která začala nahrazovat jednorázová plastová brčka. Dánsko už k tomuto kroku přistoupilo v roce 2020.
„Konkrétně u PFAS se jedná o zcela zbytečné přidávání toxických látek do produktů, které mají životnost několika hodin, možná minut, přitom přispívají ke kontaminaci pitné vody látkami, které se v přírodě vůbec nerozkládají. Dlouhodobé vystavení těmto látkám navíc patrně souvisí s výskytem rakoviny ledvin a varlat, onemocněním štítné žlázy, obezity i neplodnosti,“ říká expertka na problematiku Karolína Brabcová ze spolku Arnika.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
