Nová česká kosmetická značka Poetiko sází na udržitelnost a přírodní suroviny. Ty si pečlivě vybírá už s tím úmyslem, aby mohli požádat o certifikace určené pro přírodní produkty jako jsou CPK či Cosmos a usnadnit tak zákazníkům orientaci.
„Firmy si někdy dávají svoje vlastní certifikace, což je hodně matoucí,“ uvádí Anna Vašáková, obchodní ředitelka Poetiko. Všechny své krémy či gely také zbavili druhotných obalů, takže například krémy se neprodávají v papírové krabičce, kterou zákazník stejně doma hned vyhodí. Do budoucna chce Poetiko rozjet i bezobalový prodej.
Vaše nová kosmetická značka Poetiko klade důraz na udržitelnost, lokálnost, soulad s přírodou. Co to znamená prakticky, například i při jejím vývoji?
Anna Vašáková (AV): Musíte mít někoho, kdo tomu rozumí. Kdo zná nejenom chemii, ale i přírodní vědy, kdo zná rostliny a umí navrhnout produkt, který bude fungovat a bude prospěšný pro danou věc. Na to potřebujete zkušenosti, znalosti a mícháte, mícháte a zkoušíte, testujete, posíláte tisíce vzorků. My všechno testujeme na sobě, takže už jsme všechny krásné. Pořád něco mažeme a očucháváme, někteří i ochutnávají. A na konci vám z toho vyjde finální produkt. Nyní jich máme dvacet dva a testujeme další desítky
Zkoušely jste vše na sobě?
AV: Všichni zkoušíme na sobě, i babičky, sestry, máme check listy na síti, jaký máte typ pleti, vlasů, jestli to pálilo, vonělo, nevonělo, jaký z toho mají pocit.
Kristýna Volfová (manažerka značky): Teprve, když je to za náš tým a rodinu a přátele v pořádku, tak to jde na zátěžové testy a zhodnocení zdravotní nezávadnosti do Státního zdravotního úřadu nebo nezávislých laboratoří.
AV: Musíme vybrat i parfemace, každému voní něco jiného. Máme třeba třicet vůní na jeden produkt a musíme vybrat jednu.
Suroviny, ingredience používáte místní?
KV: U vývoje se vždy snažíme kombinovat co nejvíce lokální ingredience, ve smyslu středoevropského a evropského prostoru.
AV: Jen z českých luhů a hájů bychom vše neposkládali, třeba mandlový olej tady nevyrobíme, nebo avokádový.
KV: Musíme doplňovat některé ingredience ze zahraničí i kvůli účinnosti, ne vše se tu dá sehnat. Je to balancování, aby to bylo lokální a aby to bylo účinné. Nechceme být jen přírodní kosmetika, ale přírodní kosmetika, která opravdu funguje. Takže oleje, maceráty, bylinky doplňujeme aktivními přírodními látkami. To jsou třeba speciálně získávané extrakty z bylinek s vysokou účinností.
Jaké bylinky, rostliny využíváte nejvíce?
AV: U každého produktu je to jinak. Záleží na účincích, kterých chceme u produktu dosáhnout. Heřmánek, měsíček, růže, levandule, vlašský ořech. V každém produktu je něco lokálního.
Využíváte bio bylinky anebo klasické konvenční?
AV: Co lze sehnat v biu, bereme v biu. Ne vždy ale všechno lze. Ale lokální suroviny jdou v bio kvalitě sehnat v Česku dobře.
Dnes chce být pomalu každý krém, kosmetika přírodní. Jak se v tom vyznat, kterým certifikacím má zákazník věřit?
AV: V Česku je certifikace přírodní kosmetiky, CPK a CPK bio. Pak je častá certifikace Cosmos, což je obdoba našeho CPK, ale je více známá ve světě. Vše vychází z toho, že musíte mít nejméně 85 procent a více složek v produktu přírodního nebo bio charakteru. Pokud je toto na obale, máte jistotu, že složky byly sebrané, vypěstované, vyextrahované způsobem šetrným k přírodě a nejsou tam žádné chemické látky. Dokonce tam nemohou být ani přírodně identické, pokud nejsou zpracované určitým způsobem, přesně popsané ve standardu.
Když se tímto směrem rozhodnete jako výrobce jít, co vše musíte udělat?
AV: Když to chceme podstoupit, musíme to vědět od samého začátku. U krému, olejových sprchových gelů, másla, které mají být označené BIO, musíme počítat s nákupem suroviny s certifikátem deklarujícím ekologické zemědělství. To musí dodat dodavatel a my pak produkt skládáme jen z těchto látek. Pro certifikát přírodní kosmetiky to platí obdobně, jen tam není taková přísnost jako u bio. Pak se dle legislativy musí udělat zhodnocení výrobku, zátěžové testy, dermatologické testy a další. Musíme poslat dokumentaci na KEZ (česká akreditovaná kontrolní a certifikační organizace, pozn. aut.). Papírů je strašné množství a tím to jen začíná.
Co je nutné dále?
AV: Další věc je výroba. Pokud chcete mít BIO certifikaci, musí být prostorově a časově oddělená výroba – bio a konvenční, musíme mezitím čistit, pokud používáme stejné stroje, aby produkt nebyl kontaminován výrobou před tím, suroviny musíme skladovat zvlášť, ideálně mít oddělené sklady. Jiné je šaržování, aby nebylo možné pomíchat bio a nebio kvalitu.
Vy už jste prošli s vašimi výrobky nějakou certifikací?
AV: Všechny produkty jsme se od počátku snažili takto navrhnout a na příštích etiketách už chceme mít značku certifikátu. Nějaké výrobky by měly být CPK, nějaké CPK bio. Dalším krokem bude získání certifikace Cosmos organic a Cosmos natural.
Celý proces trvá dlouho?
AV: S tímto úmyslem už jsme výrobky navrhovali, snažili jsme se, aby produkty byly od samého začátku v souladu s přírodou. Je to náročné, spousta komunikace, dokumentů. Na každý produkt máme velký šanon, kde musíme pořád něco zjišťovat, nejen suroviny, ale i to, jak je třeba daná látka vyráběna. Ne každá výrobní metoda je na bio produkci povolena. To nás taky překvapilo, kdy nemůžeme použít třeba daný esenciální olej, že byl získaný nějakým postupem.
Je to drahé?
AV: Ano, za každý certifikát se platí plus je tam návštěva ve výrobním závodě.
Jak se mám já jako spotřebitel v certifikacích vyznat? Je jich spousta, nevím, zda jsou všechny důvěryhodné…
AV: Firmy si někdy dávají svoje vlastní certifikace, což je hodně matoucí. Pokud jde o značku CPK, bio CPK, Cosmos, Cosmos Organic, tak na ty se lze spolehnout.
KV: Ještě Ecocert a Demétér. To jsou základní spolehlivé certifikace s letitou praxí. Ty jsou prověřené, tam bych se nebála, že produkt nesplňuje požadavky na přírodní produkt.
Myslíte, že se podle certifikací už dnes zákazníci rozhodují?
KV: Data ze zahraničí ukazují, že lidi se podle nich naučili hodně nakupovat. Ne každý je takový expert, aby si četl jednotlivé ingredience ve složení a vyhodnocoval, zda je to v pořádku. Certifikace usnadní nákup pro ty, kdo chtějí přírodní kosmetiku.
AV: Kolik lidí ví, co je to helianthus annuus. Nikdo a je to jen latinský název pro slunečnici.
KV: I některé přírodní složky navíc zní jako chemikálie, takže nemáte šanci to poznat.
Teď je skoro na každém prostředku na mytí nádobí napsané, že je z přírodních surovin….
AV: Z přírodních surovin, veganské, to je prostě trend. Já mám teď doma veganský šampón.
KV: Hodně značek jde i dále, než požadují certifikace. My se třeba snažíme nedávat nějaké ingredience, které by potenciálně v budoucnu mohly být problém. Většina našich produktů je tak ještě lehce přísnější, než vyžadují současná pravidla certifikace pro přírodní kosmetiku.
Jak si vybíráte dodavatele?
AV: Běžně se jezdí na veletrhy, poslední dva roky za covidu ale ne. Máme zkušený tým z oboru, máme vlastní databázi dodavatelů, víme, kam se obrátit. U bylin je to v Česku většinou bezproblémové, většinu máme z Čech, pak třeba Chorvatsko, za ty roky je známe. U esenciálních olejů vybíráme dodavatele, kteří zároven eko i produkují, to bývá obvykle v zahraničí.
Snažíte se vzhledem k přírodnímu charakteru svých produktů řešit i obaly?
AV: Chceme mít obaly částečně z recyklátu, nebo recyklovatelné. Všechny plastové tuby, které používáme například pro olejové sprchové gely či ranní masku, máme z Anglie, je tam vysoký podíl recyklátu, výrobně je to strašně složité. Ale ne vždy to lze. Najít dodavatele, aby byl obal stoprocentně recyklovatelný, není jednoduché.
KV: Potřebujeme, aby byl obal funkční. Do sprchy nechceme skleněnou lahvičku, aby se nerozbila. Produkt v daném obalu musí dostát své kvalitě, aby byla zajištěna trvanlivost, světlo a vzduch se nedostaly tam, kam nemají.
AV: Naprostá většina obalů je buď sklo, nebo recyklovaný materiál, jen tam, kde to vyžaduje kvalita produktu je panenský plast.
Žádné vaše krémy, gely nejsou v papírových krabičkách, jak to známe z drogérie u velkých značek…
KV: To je velká věc. My jsme se zbavili všech druhotných obalů. Nemáme krémy a další v papírových krabičkách, což je z marketingového hlediska riskantní. Krabičky prodávají, hlavně luxusnější produkty, krémy, séra, oleje. Zákazníci na ně bývají zvyklí. Ale šli jsme do toho risku, krabička je věc, která se hned vyhodí. Jsme přesvědčeni, že to má smysl. Nechceme tvořit zbytečný odpad a věříme, že spotřebitelé to také pochopí a budou tento přístup časem po výrobcích vyžadovat.
KV: I designově to bylo náročné, dát všechny informace, které obvykle bývají na krabičce, přímo na obaly.
Proč je výroba obalu z recyklátu tak složitá, jak jste zmínila?
AV: Když máme určité procento recyklátu, tak se obal taví při úplně jiných teplotách a má horší přilnavost. Tento plast je také trochu tvrdší, je to trošku výrobní oříšek. Když plníme krém seshora a tuba se musí zatavit, je to složité. Jinak vyřešené máme i etikety.
Jak? Vypadá to, jako by byl obal potištěný…
KV: Je to plastová etiketa ze stejného materiálu, i když to vypadá jako potištěné. Řešili jsme, aby nešlo o kombinované obaly a byl to jeden materiál, polypropylen, a tím pádem se usnadnila recyklovatelnost.
AV: Navíc jsme malá a nová firma a vyrábíme po malých výrobních dávkách. Takže si nemůžeme vzít dodavatele obalů, který nám dodá minimálně dvacet tisíc etiket a lahviček, musíme vybrat ty, kteří jsou ochotni do začátku dodat menší množství.
Ještě k obalům, kromě recyklovaného plastu prodáváte i ve skle?
AV: Ve skle jsou všechna másla, pro děti, ženy, pro celou rodinu.
KV: Nemusela by být z hlediska kvality ve skle, ale nenašli jsme žádný vhodný recyklovaný obal. Do budoucna tu chceme prodávat bylinky, bez obalu, když do skleničky od spotřebovaného krému bude chtít někdo nasypat sušené růže, tak může. Chceme dávat inspirace pro zákaznice, jak vdechnout nový život těmto obalům, jak je znovu použít. Věříme, že skleněné obaly svoje nové uplatnění najdou a s touto myšlenkou jsme je i vybírali.
Jaké máte s Poetiko další plány?
AV: Soustředíme se na rozvoj a ve vývoji máme další produkty, každý trvá zhruba půl roku. Chceme také brzy otevřít další prodejnu, rozjet pořádně e-shop, soustředíme se hlavně na obchod. Časem chceme bezobalový prodej, včetně bylin a určitých druhů kosmetiky. Na tom už pracujeme a není to jednoduché.
Co lze z vašich produktů prodávat bezobalově?
AV: Všechny olejové gely, čepované věci. Luxusní produkty, jako krémy, by asi také šly, ale nebylo by to úplně vhodné. Bezobal u kosmetiky není jednoduchý jako je tomu u čočky či mouky.
KV: Musíme zajistit dodržení stoprocentní hygieny, že to bude stejná kvalita jako produktu v obalu. To je náročné.
Většinou se prodává bezobalově jen drogerie, prášky, prostředky na mytí nádobí…
AV: Možná šampóny. Pleťové věci jsou hodně náročné z hlediska hygieny a je otázka, zda by zákazník měl vůbec zájem. Ale třeba arganový olej, když chcete na pleť, na vlasy, tak si ho jde půl deci načepovat. Takže jednodruhové oleje jde prodávat bez obalu.
Uvažujete i o vratných obalech?
AV: Přemýšleli jsme, ale je tam složité čištění, potřebujete obrátku. Myčky mají deset metrů na délku, to jsou velké mašiny.
KV: Ale chystáme nahaté produkty, to jsou ty, které nemají vůbec žádný obal anebo se zabalí jen do kousku papíru. Třeba tuhá mýdla nebo šampony.
Mě tuhý šampón nadchl.
AV: My ho vyvíjíme, a je to boží. Budou brzy. Ale musí to nějak vypadat, mít nějaký tvar.
KV: Když tuhé šampony přišly na lokální trh, byla to spíš taková mýdla, vlasy nešly pořádně rozčesat, ale vývoj jde dopředu. Vydrží déle, je to ekologické, ale i funkční a příjemné pro vlasy.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.