Zatímco Německo zavřelo koncem loňského roku tři ze svých šesti posledních jaderných elektráren, Evropská komise dává jak jádru, tak zemnímu plynu zelenou. Politici a zčásti průmysl tento krok vítají, ekologickým organizacím se nelíbí a označují jej za čistě politické rozhodnutí. Konečné rozhodnutí ale ještě padne.
„Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích,“ píše se podle Českých Novin ČTK v tiskové zprávě Evropské komise. Komise dá podle návrhu zelený status těm novým blokům jaderných elektráren, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045.
Návrh počítá i s dalšími podmínkami. Například musí být jasně dané místo, kde bude bezpečně ukládán radioaktivní odpad. Plynové elektrárny pak musí produkovat méně než 270 g CO2 na kilowatthodinu, napsal server Euroactive.com s tím, že také musí být schopné spalovat nízkouhlíkové plyny.
O zařazení jádra na seznam zelených investic, což bude podstatné z hlediska získávání financí, dlouhodobě usilovalo jak Česko, tak například Francie. Obě tyto země mají svou energetiku zčásti na jádru založenou. Naopak Německo od jádra upouští a i kvůli svým vazbám na Rusko preferuje jako „zelenou“ technologii na přechodné období plyn.
Evropská unie má za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, což je nezbytné vzhledem k probíhající klimatické změně a jejím projevům. K dosažení těchto cílů je potřebný odklon od uhlí a příklon k obnovitelným zdrojům. Jádro a plyn se mají stát přechodnou technologií na této cestě. Každá z nich má ale své plusy a minusy.
Při produkci energie z jádra sice nevznikají skleníkové plyny, ale problém je nevyřešené dlouhodobé skladování radioaktivního odpadu. „Jaderné elektrárny vyžadují velmi velké množství vody pro svůj provoz, zejména chlazení. Snížená dostupnost chladící vody, která je také důvodem pro omezení výkonu plánovaného nového reaktoru v Dukovanech, vede v zahraničí periodicky ke snížení nebo dokonce přerušení výroby elektřiny v posledních letech, přičemž klimatická změna přinese v Evropě ještě více sucha,“ zmiňuje další problém jádra Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla.
Dále podle Edvarda Sequense způsobuje těžba uranu výrazné znečištění životního prostředí, kdy Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl, že dopady těžby a zpracování uranu jsou srovnatelné s uhlím. „Sanace uranových dolů v řadě zemí světa je stále nevyřešeným problémem. Těžba a zpracování uranové rudy po sobě zanechaly škody velkého rozsahu i v České republice, která byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit již více než čtyřicet miliard korun a dalších šedesát miliard ještě vydá,“ dodává Sequens.
Expert Centra pro dopravu a energetiku Šimon Batík k tomu doplňuje, že v případě jádra je dále problémem nevyřešené skladování jaderného odpadu a cena energie. Ta vychází zhruba třikrát až čtyřikrát dráž při porovnání s energií z větru či slunce.
Zemní plyn má proti uhlí zhruba poloviční emise oxidu uhličitého. Kromě toho, že jeho dovoz do Evropy probíhá ze tří čtvrtin z nestabilního Ruska, má i další minusy. Těmi jsou například úniky provázející jeho těžbu, přičemž velkou část tvoří metan, jehož dopad na oteplování atmosféry je větší, než v případě CO2.
„Využívání fosilního plynu k výrobě energie představuje problém z hlediska veřejného zdraví kvůli emisím oxidů dusíku, vysokých cen energie z důvodu závislosti Evropského trhu na dodávkách plynu ze zahraničí a příspěvku zemního plynu ke skleníkovému efektu. Přestože plyn při spalování emituje přibližně polovinu oxidu uhličitého oproti uhlí, stále není vyřešena otázka úniků metanu, ke kterým dochází napříč celým dodavatelským řetězcem,“ potvrzuje Šimon Batík, analytik Centra pro dopravu a energetiku. Úniky přitom nejsou v rámci emisních limitů zahrnuty. Již při únicích metanu přesahujících 2,7 procenta jsou klimatické dopady spojené s emisemi z plynové infrastruktury srovnatelné s emisemi vznikajícími při spalování uhlí, dodává.
Nynější zelené jádro ČEzu nestačí
Zařazení plynu mezi udržitelné zdroje má navíc i jiné konsekvence. „Taxonomie EU k využití plynu jako udržitelného zdroje na deset let dělá z prodeje Elektrárny Počerady z majetku ČEZu na konci roku 2020 (elektrárna byla prodána společnosti Sev.En Pavla Tykače, pozn. red.) doslova byznysový zločin,“ uvedl například na Twitter Michal Šnobr, investor a minoritní akcionář ČEZ. Počerady jsou největším emitentem CO2 v Česku.
Šéf ČEZu Daniel Beneš ale nevidí prozatím se rýsující dohodu s EU nijak růžově. Jak uvedl v neděli večer na svém LinkedInovém profilu, v tuto chvíli deklarované zařazení jádra a plynu mezi zelené zdroje se všemi doprovodnými podmínkami považuje za rizikové. Podmínkami má například na mysli, že obě technologie jsou klasifikovány jako udržitelné pouze dočasně. U plynu jsou nastaveny podmínky u spoluspalování vodíku v roce 2026, u jádra je nastaven limit udržitelnosti na rok 2040, respektive 2045 u nových zdrojů.
„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem – ať už velkým či malým modulárním, který se v ČR v souladu s taxonomií postaví,“ uvedl Beneš s tím, že jejich stanovisko už zaslal premiérovi a ministrům, aby se pokusili u EU vyjednat změny.
Právě plánovaná dostavba bloku v elektrárně Dukovany je ale experty svorně kritizovaná jako příliš drahá (odhady se pohybují na minimálně dvě stě miliardách) a neefektivní. Naopak preferované jsou ze strany průmyslu malé jaderné zdroje.
Jak vyplývá z aktuální situace podle Electricity Map, jádro se na výrobě elektřiny v Česku podílí z necelých čtyřiceti procent. Následují uhlí s necelou čtvrtinou, plyn se zhruba šesti procenty. Kapacita solárů, vody a větru je necelých pět procent, možnosti na zvýšení jejich podílu jsou ale velké. Pokud budou využity.
K návrhu Evropské komise na zařazení mezi zelené zdroje se mají členské státy vyjádřit do 12. ledna, uvádí České Noviny ČTK. Pokud se proti němu vysloví nejméně dvacet zemí ze 27 s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců, nebude přijat. To je ale podle agentury DPA nepravděpodobné.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
