V Bruselu se bude tuto středu projednávat energetická budoucnost Evropy. Evropská komise, Rada a Parlament budou jednat o nové podobě směrnice o obnovitelných zdrojích. Hlavní otázkou bude, jaký má být podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v roce 2030. I ten vyšší navrhovaný ve výši 45 procent je minimum nutné k tomu dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality.
Řešit se ale budou i opatření vedoucí k naplnění tohoto cíle – povolovací procesy, připojování k síti nebo postavení malých výrobců a energetických komunit.
Evropská komise a Evropský parlament už zřejmě společnou řeč našly, důležitý bude tedy názor Rady, reprezentující členské státy. Ustrne Evropa kvůli jejich nejednotnosti na svém návrhu zvýšit cíl obnovitelných zdrojů (OZE) z 32 pouze na 40 procent, nebo budeme ambicióznější a zvýšíme si cíl na 45 procent?
Navýšení podílu OZE na 45 procent je přitom úplné minimum nutné k tomu, aby EU byla schopna dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040. To je závazek, ke kterému ji vyzval generální tajemník OSN, António Guterres na základě nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).
Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 45 procent je tak naprosté minimum k řešení energetické krize, zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti na Rusku a fosilních zdrojích. Nejedná se přitom o nerealistický cíl. Rozvoj čistých technologií jako jsou solární elektrárny a tepelná čerpadla pravděpodobně znamená, že EU do roku 2030 skutečně dosáhne na 45procentní podíl OZE na spotřebě energie. Diskutovaný pětiprocentní rozdíl mezi navrženými cíli by navíc zajistil dodatečné úspory ve výši 200 miliard eur za importovaný plyn.
Další rozvoj obnovitelných zdrojů je klíčový i pro řešení rostoucích cen energií. Obavy, že nebudou stačit, se přitom stále častěji ukazují být liché. V roce 2022 produkovaly solární a větrné elektrárny dohromady více elektřiny než jakýkoliv jiný zdroj.
Máme také nástroje, jak cíle dosáhnout
Usnadnění rozvoje obnovitelných zdrojů je dalším z cílů směrnice. Toho má být dosaženo pomocí série dílčích opatření, jako je například vymezení tak zvaných “go-to zón” – území vhodných pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a zrychlení povolování výstavby OZE v těchto zónách, ale i obecně. Dále by mělo pomoci i usnadnění přístupu menších hráčů na energetický trh a posílení principu nediskriminace menších hráčů, zejména zákazem nadměrné regulatorní a administrativní zátěže.
Připravované změny jsou pro Česko příležitostí, jak nejprve na evropské úrovni podpořit vizi čisté energetické budoucnosti a následně naplnit vlastní cíle v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a zajistit tak sobě i EU vyšší energetickou soběstačnost a bezpečnost. Právě zavedení go-to zón a zjednodušení povolovacích procesů by umožnilo urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku a zároveň snížit administrativní zátěž správních orgánů.
Rychlejší povolovací procesy pomohou splnit cíl programového prohlášení vlády v podobě sto tisíc střešních fotovoltaik a také nový cíl podílu obnovitelných zdrojů na domácí spotřebě pro rok 2030, který bude stanoven v novém Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, jehož příprava právě probíhá.
Směrnice o obnovitelných zdrojích je navíc jedním z hlavních legislativních instrumentů energeticko-klimatického balíčku “Fit for 55”.
Karolina Gyurovszká
Karolina vystudovala mezinárodní politiku a diplomacii na pražské VŠE. Už od školy se pohybuje ve světě lobbingu, pracovní zkušenosti má jak z velkých mezinárodních korporací, tak i z menší agentury. Věnuje se mimojiné i projednávané legislativě, která má za cíl modernizaci a decentralizaci české energetiky.
