Každý pátý až šestý pesticidový postřik používaný na tuzemských polích je přípravek, který nepovolily zdejší úřady. Jde zpravidla o padělky – na první pohled zdařilé – jejichž pravost zemědělci nejsou schopni ověřit . Stejný problém mají i další země Evropské unie. Pomoci má nový systém evidence, který bude pomocí QR kódu zaznamenávat cestu každého legálního výrobku z továrny až k zemědělci.
Podle studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) představují falzifikované pesticidy v Unii zhruba 14 procent trhu, v Česku se odhaduje podíl 18 procent. Prodejci tím připravují výrobce legálních pesticidů o tržby ve výši zhruba 930 milionů korun.
Za nelegální přípravky na ochranu rostlin se považují takové, které český dohledový orgán Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) nepovolil. Spadají sem jak padělky renomovaných značek, tak přípravky, jimž vypršelo platné povolení či doba trvanlivosti, případně mají jiné složení, než je uvedeno na dokumentaci k povolení.
„V zemědělské výrobě se objevují nepovolené regulátory růstu do obilnin, herbicidy především pro ošetření olejnin či insekticidy na polní plodiny. V posledních letech jsou zjišťovány výrobky s obsahem nevyhovujících rozpouštědel a podobně,” vypočítává Jaroslav Juřica, ředitel Kanceláře ÚKZÚZ. Kontrola ústavu nicméně u zemědělců či distributorů odhalí jen jednotky případů nepovolených přípravků ročně.
Je to totiž spíše záležitost pro policii a celníky. Každoročně kvůli padělkům pesticidů probíhá velký celoevropský zátah s názvem Silver Axe pod vlajkou Europolu a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Ze zahraničí rovnou na pole
Zemědělci používající nepovolené přípravky patří podle Juřici do dvou skupin: jedni je aktivně vyhledávají a druhým byly nabídnuty jako náhrada za zboží renomovaných výrobců. „Svoji roli může hrát vlastnická struktura zemědělského podniku, kdy je majitel ze zahraničí na dodávky podezřelých přípravků napojen,” uvádí.
Dovozci musejí dovoz pesticidů z Unie hlásit ÚKZÚZ, dovoz ze třetích zemí pak celní správě. V některých případech nicméně podezřelé pesticidy putují ze zahraničí rovnou na farmu. Než inspektoři stihnou zareagovat a odebrat vzorky k laboratorní analýze, jsou pesticidy dávno na poli a jejich obaly pryč. Co na pole farmář nastříkal, se těžko prokazuje. To by ho musel někdo chytit za ruku přímo při aplikaci.
„Zemědělci to nekupují záměrně – nelegální pesticid nemůžete zapsat do evidence ani si ho dát do nákladů,“ tvrdí Jan Staněk, jihočeský zemědělec a místopředseda Asociace soukromého zemědělství. „Problém s falzifikáty není na straně zemědělců, kteří ve většině případů určitě vědomě nekupují falšované přípravky. Uvědomují si, že by sice ušetřili pár korun, ale neměli by jistotu účinku u oficiálně nepovoleného preparátu. V momentě, kdy by zjistili, že přípravek rostlinám nepomáhá, mohlo by už být při vývoji vegetace pozdě,“ argumentuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Papírově vše sedí
Navzdory přísné regulaci se ale nepovolené přípravky na česká pole dostávají. Vše je přitom papírově v pořádku. „Podle mých informací zemědělec obvykle dostane ke zboží všechny potřebné dokumenty včetně faktury. Dnešní padělky jsou velmi kvalitní a na první pohled není rozdíl znát. K tomu, aby se to poznalo, je potřeba laboratorní rozbor,“ říká Miluše Dvoržáková, jednatelka asociace CropLife ČR, která sdružuje výrobce a dovozce originálních přípravků na ochranu rostlin BASF, Corteva, Syngenta, Bayer a další, respektive jejich české dceřiné firmy.
Podle ní je možné, že zčásti jdou padělky k zemědělcům i přes některé registrované distributory, kterých v tuzemsku fungují bezmála tři stovky. Ústav varuje, že podezřelí mohou být dodavatelé, kteří komunikují pouze přes e-mail či web, nemají na území Česka vlastní sklad a přípravky prodávají pouze přímo na poli před aplikací. Jimi poskytnuté doklady často nemusí souhlasit se skutečností, dodávají přípravky v neodpovídajících obalech, a dokonce zakazují odběratelům součinnost s kontrolními orgány.
Green Deal versus účinnost
Riziko nepovolených přípravků spočívá především v tom, že není známo, co přípravek obsahuje a jak působí. „Nelegální přípravek obsahuje určitou účinnou látku, která „zabere“, ale již není vidět, co jde do půdy a vody. Nemusí to být přitom bezpečné látky,” upozorňuje Dvoržáková.
Velcí výrobci, kteří kvůli padělkům přicházejí o byznys, umísťují na obaly legálních přípravků například ochranné vodoznaky a dělají školení pro zemědělce, kde vysvětlují, jak rozpoznat falšované výrobky od originálu. „Uvnitř obalu, který může vypadat jako originál, může být něco jiného, případně jsou tam jiná smáčedla a podobně,“ dodává Staněk. Pravděpodobněji lze podle něj narazit na nelegální přípravky u distributorů v polském pohraničí.
K újmě může přijít jak celá úroda ošetřené plodiny, půda a sousední pozemky, ale také zdraví pracovníků, kteří přípravek aplikují. Totéž platí pro každého, kdo vstoupí na čerstvě nastříkané pole, a to včetně včel a zvěře. Pokud kontrola ÚKZÚZ prokáže použití nepovolených přípravků, přichází zemědělec o část dotací a za přestupek ho čeká i pokuta podle zákona o rostlinolékařské péči.
„Z pohledu ÚKZÚZ se podíl nepovolených přípravků na trhu v Česku nezvyšuje, což možná nekoresponduje s tvrzeními renomovaných výrobců. Je potřeba však brát ohled i na to, že se celková spotřeba přípravků snižuje a na trhu je čím dál více přípravků generických. To všechno pak velkým producentům snižuje tržby,” všímá si Juřica.
Podle Dvoržákové nicméně může evropská snaha o výrazné omezení pesticidů v rámci strategie Z farmy na vidličku, jež je součástí Green Dealu, vyústit v nárůst nelegálního obchodu nepovolenými přípravky. „V posledních letech se snižuje množství účinných látek a zemědělci riskují, že se k některým přípravkům kvůli opakovanému používání vyvine rezistence a prostě ‚nezaberou‘. Evropa opatření týkající se přípravků neustále zpřísňuje, ale na druhou stranu zemědělcům nenabízí nové nástroje, které by jim pomohly problém vyřešit a případně i snížit používání přípravků,“ myslí si.
Příliš drahé originály
Expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby František Kocourek soudí, že se náklady spojené s vývojem, testováním a registrací pesticidů pohybují v desítkách milionů za jednu účinnou látku. „Zejména Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA vyžaduje velmi složité pokusy pro získání povolení, což je velmi nákladné,” zdůrazňuje. Pochopitelně se to odrazí v ceně schváleného pesticidu.
Snaha ušetřit a vydělat je také důvodem, proč se na trhu dají nelegální pesticidy sehnat. „Dříve byly záchyty nepovolených přípravků záležitostí především takzvaného souběžného obchodu, aktuálně jsou pochybení nacházena v přípravcích generických. Zde je tlak na co nejlevnější výrobu a jsou pak používány levnější neschválené koformulanty, nebo účinné látky z nekvalitních zdrojů,“ prohlašuje Juřica.
Souběžný obchod je pro černý trh příležitost, jak zakamuflovat původ výrobku. Znamená legální dovoz přípravku z jiné země pod jiným obchodním názvem. Když takto opakovaně přejmenované zboží papírově procestuje více zemí, je jeho původ nedohledatelný a prakticky se dá zaměnit za cokoliv. Nejspolehlivější metodou pro odhalení nepovoleného přípravku tak dnes zůstávají laboratorní analýzy.
Obchod s pesticidy je podobný jako obchod s léky v tom, že jakmile vyprší patentová práva na originální přípravek, což bývá za sedm až deset let, může se výroby chopit kdokoliv a přípravek distribuovat pod vlastním názvem. Tím ovšem podoba končí.
„Evidence o výrobě generických pesticidů chybí, přípravky mohou být méně účinné či rizikové pro životní prostředí. Chybějí tam standardy a kontrola nad dodržením kvality, jako je tomu při výrobě generických léků ve farmaprůmyslu,” upozorňuje Kocourek.
Po účinných pesticidech je mezi zemědělci poptávka. Podle Agrární komory ČR nemají čeští zemědělci tak široký výběr jako v okolních zemích. Účinná látka se schvaluje na úrovni EU, nicméně jednotlivé přípravky, které obsahují účinnou látku a další pomocné látky, mají na starosti kompetentní úřady v jednotlivých členských zemích, což se prodražuje. Zejména přípravky pro méně časté komodity se na malém trhu, jako je ten český, nevyplatí registrovat. Změnit to má novela zákona o rostlinolékařské péči, která by měla uznávat i registraci přípravků z okolních zemí.
Novela pomůže příští rok
Ke zlepšení situace s padělky slibuje přispět novela rostlinolékařského zákona, která má platit od příštího roku. Každé balení pesticidů bude mít označení na způsob QR kódu, který půjde s přípravkem od výrobce či prvního distributora až k pěstiteli. Celá cesta navíc bude zaznamenána elektronicky a evidenci povede ÚKZÚZ. Novelu zákona o rostlinolékařské péči, která takzvanou dohledatelnost zavádí, schválila Poslanecká sněmovna 13. července.
Česko je podle Dvoržákové první evropskou zemí, která bude mít dohledatelnost povinnou na úrovni státní správy. Jinde funguje jen na bázi dobrovolné iniciativy výrobců a distributorů. O povinné dohledatelnosti se uvažuje i v celoevropském měřítku, ale ke schválení směrnice je ještě daleko.
Nabídek přibývá rychleji, než se mažou
Na nelegální nabídky pesticidů, které lákají na nízkou cenu a vysokou účinnost, narazí čas od času každý zahrádkář. Populární jsou mimo jiné inzertní servery Aukro, Sbazar, Bazoš či Heureka. „Rizikovým zdrojem přípravků na ochranu rostlin jsou také tržnice,“ doplňuje Juřica.
„Za 200 korun prodám 1,1kilogramové balení granulí k efektivnímu hubení slimáků na zahradě, při odběru více kusů sleva,“ nabízí na webu bazos.cz inzerent z Ostravy přípravek Snacol na ochranu rostlin před škůdci. „Může jít o potencionální nabídku nepovoleného přípravku. Prokázat uvedení na trh nepovoleného přípravku můžeme jen kontrolním nákupem,“ uvádí Juřica.
Zahrádkáři podle něj nejčastěji vyhledávají totální herbicidy – k těm patří i známý round-up. „Tempo nově zadaných inzerátů na nepovolené přípravky je bohužel větší než mazání závadných nabídek,“ podotýká.
K mání je také repelent proti okusu a ohryzu zvěří STOP Z. „Ten je v Česku povolený. Nedostatek u nabídek spatřujeme v tom, že prodávající nejsou registrovanými distributory přípravků. Konkrétní přípravek je určen pro profesionální uživatele a smí je uvádět na trh jen registrovaný distributor,“ vysvětluje Juřica s tím, že i tímto inzerátem se bude ÚKZÚZ zabývat. Postih totiž hrozí nejen profesionálním zemědělcům, ale komukoliv, kdo někde nakoupí a použije nebo přeprodá přípravek, který není v Česku povolen.
Článek je součástí série Jedy v potravinách věnované pesticidům, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Jitka Vlková
Jitka vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE. Od roku 2008 působila v MF Dnes, od roku 2023 píše pro Hospodářské noviny, kde má na starosti oblast týkající se daní či rozpočtu. Věnuje se odpadům a s nimi souvisejícím tématům.
