Ondráš Přibyla rád dává věci do souvislostí. Jednou z uzavřených dohod na klimatickém summitu v Glasgow byla ta o odklonu od uhlí. Odklonu namísto odstoupení, což prosadila především Indie. „Indie má momentálně na obyvatele 6x nižší spotřebu na hlavu než Česko, žijí prakticky v energetické chudobě. Indie má dvacetiprocentní podíl obnovitelných zdrojů, to je více než ČR. Indie slíbila, že do roku 2030 dosáhne padesáti procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, ČR směřuje ke slabým dvaceti,“ vypočítá druhou stránku mince.
„Strašně jednoduše se řekne, že Indie je bad guy, který to zablokoval, ale když si to porovnáváme, je pasivita Česka ještě více do očí bijící,“ uvádí Přibyla s tím, že Indie sice zablokovala v dohodě použití silnějších slov, ale zároveň je klimaticky aktivní.
Podobně je tomu s klimatickými financemi. Už v Pařížské dohodě z roku 2015 se státy dohodly, že dají dohromady sto miliard dolarů pro rozvojové země, aby se mohly vyrovnat s dopady klimatické změny. Částka se dodnes nenaplnila.
„Sto miliard vypadá jako velké peníze, ale když si to srovnáme, je to polovina českého HD. Pro ČR obrovské množství, ale to jsou peníze pro dvě tři miliardy lidí, které žijí v zemích, které by se potřebovaly dále rozvinout. Je to spíše málo,“ uvažuje Přibyla.
A dodává: „ČR do klimatického fondu přispívala do roku 2018 150 milionů ročně, teď vůbec. Vypadá to jako velká částka, ale je to patnáct korun na člověka, a to je hrozně málo.“
Nejdůležitější ale je uvědomit si, proč rozvojovým zemím přispívat. Důvodů je několik. Na chudé země má klimatická změna horší dopad než na nás, tichomořské ostrovy jsou zaplavovány, zasoluje jim zásobníky pitné vody, neúroda v Africe znamená hladomor, u nás mírné zdražení, vypočítá Ondráš Přibyla.
Dále je potřeba, aby se chudé země rozvinuly, aby se zastavil populační růst. Ale nelze, aby se rozvinuly stejnou cestou jako západní země, tedy skrze uhlí.
„Je to výzva schopnosti vnímat sebe, sebe jako individuum i ČR, jako součást planetárního systému, jsme v tom spolu se všemi, nemůžeme si udělat malou planetu Česko oddělenou od ostatních, a to je pro lidi docela náročné vnímat propojenost světa.“
V podcastu se dále dozvíte, kdy se může dostat na pořad jednání jako škůdce klimatu i ropa a plyn, o kterých se zatím dohody nezmiňují, na jaká místa patří ČR v přepočtu emisí na hlavu, nebo kde najít pozitivní pohled, když je česká vláda v otázkách dekarbonizace pasivní.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
