Green Deal je mrtev, Green Deal půjde minimálně načas k ledu. To jsou jen některé z titulků, které se objevily hned po vypuknutí války na Ukrajině. Evropská komise má ale nyní na stole plán, který Green Deal a v něm naznačenou cestu, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech a nyní hlavně na fosilních palivech z Ruska, posiluje.
Green Deal a balíček Fit for 55 je souhrn opatření, jak dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050 (respektive snížení emisí CO2 o 55 procent do roku 2030). K nim se zavázala celá Evropská unie a dohodla se na nich proto, aby pomohla zpomalit globální oteplování ohrožující planetu. Na této cestě se ani dnes nic nemění, i když povede trochu jinudy a bude možná krkolomnější.
„Je to přesně naopak. V centru Green Dealu jsou obnovitelné zdroje a energetická efektivita. To je přesně to, co nyní potřebujeme,“ uvádí ke zmínkám posílajícím Green Deal do věčných lovišť europoslanec Luděk Niedermayer.
Evropská komise už má vypracovaný dvacetistránkový dokument, kde popisuje jednotlivé kroky vedoucí k menší energetické závislosti na Rusku, a to skrze posílení dovozů plynu (včetně zkapalněného) odjinud, rozvoje obnovitelných zdrojů, energetických úspor či vodíku.
Původní plán cílící na snížení emisí o 55 procent do roku 2030 (oproti roku 1990) by snížil spotřebu plynu v této dekádě o 30 procent, stojí v dokumentu Evropské komise. Nový aktualizovaný návrh reagující na ukrajinsko-ruskou válku by měl dokázat tuto úsporu ještě o zhruba padesát procent navýšit. „Potřeba větší bezpečnosti dodávek dává cílům evropského Green Dealu nový podnět,“ stojí v materiálu Evropské komise.
Více energie ze slunce a větru
Jedním z opatření je větší rozvoj obnovitelných zdrojů. Střešní solární panely a větrníky mohou podle plánů EU ušetřit 170 miliard kubíků plynu ročně. A to za podmínky, že do roku 2025 se kapacita fotovoltaik a větrníků zdvojnásobí a do roku 2030 ztrojnásobí.
Rozvoj energie ze slunce a větru ostatně Evropě doporučuje ve svých deseti bodech i Mezinárodní energetická agentura (IEA) či analýza bruselského think tanku Bruegel.
Podle Světové energetické agentury se pro letošní rok očekává nárůst výkonu solárních a větrných elektráren o patnáct procent (tyto odhady byly ještě před započetím ruského útoku na Ukrajinu), což odpovídá sto TWh. Soustředěnou snahou a podporou lze toto číslo navýšit ještě o dalších 35 TWh výkonu, což by dále snížilo tlak na používání plynu.
„V dlouhém horizontu by současná krize měla dotlačit evropské státy k akceleraci investic do obnovitelných zdrojů a k lepším izolačním technologiím. Tato opatření sice nenahradí ruský plyn v krátkém čase, ale mohou přinést důležité výsledky během pěti až deset let,“ uvádí analytici bruselského think tanku Bruegel.
Experti Hnutí Duha připomínají ve své nové analýze ještě jednu věc. „Rozvoj obnovitelných zdrojů pomůže snížit dopady růstu cen energií, spojené s růstem cen fosilních paliv, zejména plynu, na celou společnost i jednotlivé firmy a domácnosti. Obnovitelné zdroje také umožňují domácnostem, obcím či firmám pokrýt si část vlastní spotřeby a snižovat závislosti na dodávkách ze sítě,“ dodávají.
Komora obnovitelných zdrojů již dříve uvedla, že obnovitelné zdroje dokáží v Česku nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou spotřebujeme: podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt až 28 procent roční spotřeby elektřiny. A solární elektrárny na všech technicky vhodných budovách by pokryly až 27 procent roční spotřeby elektřiny.
„Česko je na dovozu fosilních zdrojů z Ruska závislé více než jiné evropské státy. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie u nás v minulých letech brzdila neochota vlády podpořit řešení nezávislá na importech z východu. Pomáhali jsme tak financovat ruskou armádu na místo budování naší energetické bezpečnosti. To musí skončit a rozvoj domácích obnovitelných zdrojů se vedle využití potenciálu úspor musí stát prioritou vlády Petra Fialy,“ uvádí k současné situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Jak poukázal, Česko v podpoře obnovitelných zdrojů a jejich rozvoji dlouhodobě zaostává. Před deseti lety byla na vině extrémní reakce, která následovala po přehnané solární podpoře a rozmachu solárních baronů. Ani nyní ovšem vláda pobídkami pro slunečnou a větrnou energii neplýtvá.
„Chybí toho hrozně moc. Například nechápu, proč ministerstvo průmyslu a obchodu nepovolilo aukce na fotovoltaiku. Je to transparentní a efektivní cesta, jejich pravidelné chování by vedlo k trvalému růstu obnovitelných zdrojů. Nesmíme také zapomenout na rozvoj větrné energetiky, neboť bez ní nám bude v zimě čistá energie chybět,“ vypočítává jen z některých chybějících věcí Luděk Niedermayer.
MPO nyní podle Martina Sedláka vypořádává návrh, jaké zdroje chce do budoucna podporovat. „Stále tam je nula pro fotovoltaiku. Nedokáži v této době pochopit, proč tomu tak je, proč odmítá významněji podpořit vlastní zdroje nezávislé na Rusku,“ uvedl Sedlák v pátečním vysílání Změny k lepšímu.
Podle Luďka Niedermayera také stále chybí podpora pro fotovoltaické elektrárny u domácností s nízkými příjmy, například formou výhodného úvěru. Stejně tak není možnost instalací solárních elektráren na obytných domech.
Uhlí místo plynu
I přes poslední prohlášení je jasné, že nová cesta může být krkolomnější než původně vytyčená. Ta měla vést od uhlí, které se jako fosilní zdroj podílí nejvíce na emisích v energetice (ta je u nás zodpovědná za 40 procent emisí CO2, v EU za zhruba pětinu), k obnovitelným zdrojům přes plyn. Přes plyn, kterého Evropa dováží pro svou potřebu více než čtyřicet procent z Ruska.
Zemní plyn má zhruba o polovinu nižší emise než uhlí a hlavně je velmi dobře použitelný na vykrývání výkyvů při využívání obnovitelných zdrojů. Když nesvítí nebo nefouká, je paroplynovou elektrárnu možno zapnout v řádu hodin. I proto, čistě prakticky a politicky, získal plyn v rámci evropské taxonomie (tedy pravidel, která mají odlišit, co je zelené a co je greenwashing) tu správnou nálepku.
Tu mu sice zatím nikdo neodňal, ale bezpečnostní rizika a fakt, že skrze plyn dostává Rusko peníze na válku na Ukrajině, jeho pozici značně oslabují. Krátkodobým řešením, které ale z hlediska klimatu valný význam nemá (jak upozorňuje například analytik AMO Oldřich Sklenář), je proto dovážet zkapalněný zemní plyn. Německo už oznámilo výstavbu nových terminálů (i když dokončení bude pár let trvat).
Analytici think tanku Bruegel nicméně ve své studii došli k tomu, že i když to bude obtížné a přinese to možná omezení, už na příští zimu by se měla Evropa při správné přípravě bez zemního plynu obejít.
Uhlí opět na scéně
Původně se nepočítalo jen s tím, že podíl plynu bude stejný, ale že právě kvůli plánovanému konci uhlí v Evropě v roce 2030 bude vyšší. Což nyní nepřichází v úvahu, minimálně z ruských zdrojů.
Kdo na tom vydělá, budou majitelé uhelných elektráren, pro prodloužení jejichž životnosti bude nyní vícero důvodů. „Samozřejmě, krátkodobě, příští zimu, může dojít k návratu fosilních paliv jako je uhlí, které mohou plyn z Ruska nahradit, ale střednědobě a dlouhodobě je zájem Evropy o rozvoj obnovitelných zdrojů jasný,“ připustil i Martin Sedlák.
Nyní se navíc uhlí vyplácí i díky tomu, že za posledních deset dní výrazně spadla cena emisní povolenky.
Hlasy potvrzující oživení uhlí zní i z byznysu. „Musíme závislost na ruském plynu omezit a musíme to složit z mnoha menších kroků, není to o jednom kouzelném klíči, jak se stále snaží tvrdit lobbisté toho či onoho řešení. Musíme pár dnů ještě odebírat plyn a dojet topnou sezónu, počítat příští zimu masivně s uhlím, rozjet úspory, rozjet obnovitelné zdroje energie, rozjet velké jaderné bloky, rozjet vývoj malého jádra v Česku a Evropě, rozjet vývoj technologií obnovitelných zdrojů v Česku a v Evropě,“ vypočítává Jan Palaščák, majitel skupiny Amper.
Jak ale připomíná řada lidí z oboru, zároveň je důležité, aby se vrátka pro uhlí jen pootevřela a místní uhelná lobby do nich nestrčila po dvou prstíčkách celou nohu.
V delším horizontu, po vybudování potřebné infrastruktury, by měl roli za uhlí převzít zelený vodík. „Je otázka, zda nedojde k urychlení vodíkové ekonomiky. Nejen v zemích, jako jen třeba Chile, ale blíže, nabízí se třeba severní Afrika. Vodík, kdyby ho bylo dost, bude sehrávat roli, kterou má dnes zemní plyn, jen v něm bude pestřejší struktura dodavatelů,“ uvádí Niedermayer.
Další možností, rovněž budící nejen v Česku, ale na celé evropské scéně, silné emoce je větší využití jádra. Jádra, které je bezemisní zdroj, který ale po sobě zanechává vyhořelé palivo, jež je nutno na miliony let zakopat do země. Jádra, které se teď na Ukrajině ocitlo pod raketovým útokem.
Možnosti na posílení jeho role jsou, několik reaktorů bylo loni odstaveno kvůli údržbě a bezpečnostním kontrolám. Jejich bezpečné nahození a start dokončené elektrárny ve Finsku může zvýšit letos výrobu elektřiny v Evropě z tohoto zdroje o dvacet TWh. Další čtyři reaktory se však mají letos zavřít, podle analytiků IEA proto stojí za zvážení, zda odstavení v této situaci neodložit. To by mohlo potřebu plynu dále srazit.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
