O Vánocích se popelnice na papír plní rychleji než kdykoli jindy. Výkupní ceny sběrového papíru, tedy papíru určeného pro recyklaci, už jsou ale na svém minimu teď. Na vině je pokles kupní síly obyvatel i energetická krize. Nestabilní situace tak komplikuje ekologičtější a efektivnější využití této komodity.
Problém registrují například Pražské služby, které zodpovídají za svoz, sběr a spalování odpadu v hlavním městě. „Průměrná prodejní cena vytříděného papíru za letošní září a říjen ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce klesla o zhruba 82 procent, což má zásadní dopad na celkovou ekonomiku odpadového hospodářství,“ sdělil Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb.
Vysvětlením podle Many je, že výrobci v současné době čelí nárůstu cen energií a zároveň poklesu poptávky. Propad v zakázkách pak může být v některých případech takový, že dochází k tak zvaným komerčním odstávkám, které mohou způsobit pokles objemů nakupovaného sběrového papíru.
Trend potvrzuje i tiskový mluvčí svozové a sběrné společnosti SAKO Brno Michal Kačírek. Ten zmiňuje i propad cen u plastů. „Výkupní ceny plastu a papíru opravdu razantně padají, nám šel plast dolů o 40 procent a výkupní cena papíru klesla prakticky na nulu,“ říká Kačírek.
Podle Asociace českého papírenského průmyslu (ACPP) a titulu Papír a celulóza se až do konce července 2022 ceny všech druhů sběrového papíru paradoxně držely na nejvyšší úrovni za posledních deset let. Pak se ale situace změnila.
„Důvodem je snižující se poptávka po papírových obalech, neboť se méně nakupuje. Klesá tedy spotřeba, ale i výroba obalových druhů papírů, kde je hlavní surovinou právě sběrový papír. Pokles spotřeby obalů je rychlejší než pokles sběru, takže na trhu je aktuálně přebytek sběrového papíru,“ píše Miloš Lešikar, zástupce ředitele sekretariátu ACPP.
Kam s ním?
Podle náměstkyně primátora a radní hl.m. Prahy Jany Plamínkové, která se zabývá agendou životního prostředí, by mohla situace dojít až do stavu, že nebude pro skladování papíru místo.
„Německé papírny mají obrovské přebytky čili je nutné přemýšlet o tom, kde by se papír mohl skladovat, když už by nestačily stávající kapacity,“ říká Plamínková s tím, že volatilitu trhu způsobují drahé energie, stejně jako rozpad obchodních vztahů, které se ještě stále nevzpamatovaly z dopadů pandemie. Připomíná přitom, že ještě v první půlce roku byl papír tak lákavou komoditou, že „mizely“ i knihy z knihobudek.
Podle Many zatím problém se skladováním není, ale nevylučuje, že by mohl nastat. Pokud se tak stane, mohou mít svozové a sběrné firmy problém, protože takové prostory není jednoduché najít. Musejí splňovat přísné zákonné normy a pravidla pro uskladňování odpadu. „Města navíc nedisponují volnými kapacitami skladů, které by dokázaly pojmout tisíce či dokonce desítky tisíc tun odpadu. Jejich vybudování by bylo časově i finančně velmi náročné,“ podotýká Mana.
Připomíná, že vytříděný papír (ale i další vyseparované komodity jako plast, kov a sklo) nelze ze Zákona o odpadech skládkovat. Podle vyhlášky č. 273/2021 Sb. je lze v omezené míře využívat v zařízeních pro energetické využití odpadů (ZEVO).
Papírny více nepojmou
Další problémem je, že odbyt nezávisí jen na Česku. Podle ACPP tuzemské papírenské produkční kapacity zpracují z více než jednoho milionu tuny, který se ročně sebere, ani ne 230 tisíc tun. Zbytek se musí vyvézt. Partnery hledá Česko především v Německu, Rakousku či Polsku, stejně jako v dalších státech EU.
„Nicméně v případě, že největší zpracovatelé papíru přistoupí k utlumení výroby či pozastavení své činnosti, bude to generovat okamžité zahlcení celého zbývajícího trhu. Navíc přepravní vzdálenosti k těmto novým zpracovatelům mohou vést ke zhoršení ekonomických a ekologických aspektů,“ doplňuje Mana.
Lešikar připomíná, že v Česku jsou dva druhy výrobců. Ti, kteří jako vstupní surovinu používají dřevo (chemickou buničinu) a ti, co recyklují. „Papírenští výrobci zpracovávající dřevo problémy většinou nemají, ale třeba ti, co recyklují, musí elektrickou energii i teplo nakupovat z externích zdrojů a řeší intenzivně jejich ceny,“ říká Lešikar.
Například v Papírně Aloisov, která vyrábí stoprocentně recyklované papíry a disponuje certifikáty EU Ecolabel či FSC, si prý situaci neumí moc vysvětlit a z aktuálně nízkých cen sběrového papíru ani nedokážou těžit.
„My jako papírna nic neovlivníme. Bohužel situace ani neumíme využít, protože se ihned snížily i ceny papíru v Evropě. Trh je velmi nepřehledný, reaguje velmi rychle na každý podnět, a nic se nedá naplánovat,“ napsal Robert Melecký předseda představenstva v Papírně Aloisov.
Další komodity si vedou lépe
Podle Many je situace u dalších komodit, jako jsou sklo, kovy a směsné plasty zatím relativně stabilní. Oproti minulému roku došlo k minimálnímu posunu cen. Kačírek ze SAKO Brno registruje stabilní ceny u skla. Výkupní ceny kovů jsou prý volatilní tradičně. Všímá si poklesu u plastu.
Podle mluvčí společnosti Eko-kom, která má v Česku na starosti sběr odpadů, Lucie Müllerová lze obecně říci, že u většiny komodit ceny oproti minulým rokům klesly a pohybují se na úrovni cen krizového roku 2009. „Největší pokles zaznamenává PET, hlavně ten čirý. Ke střednímu poklesu došlo u všech ostatních plastů. Za velmi nízké ceny se obchoduje i papír, v jeho případě jsou změny cen velmi turbulentní. Naopak u skla se cena zvýšila,“ shrnuje Müllerová.
Papír v Česku
- V ČR se ročně vyrobí přes 900 tis. tun papírů, kartonů a lepenek.
- Spotřeba papíru v Česku ročně představuje 1,6 mil. tun.
- Ročně se shromáždí 1,1 mil. tun sběrového papíru (jen 230 tis. tun ale pojmou čeští producenti)
Zdroj: ACPP
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
