Kávu do termohrnku zákazníkovi udělá stále více podniků, některé i levněji. Jinde je to naopak problém, přičemž obvyklým důvodem je hygiena.

Kelímky na kávu jsou prakticky nerecyklovatelné. Každým rokem se jich vyrábí víc a jen v Česku se jich protočí za dvanáct měsíců miliony. Dává proto smysl používat vlastní nádobu. Ne vždy s tím ale zákazník uspěje. Třeba fast foodový řetězec McDonald‘s či cukrárny Světozor toto řešení odmítají z hygienických důvodů.

Které kavárny nabízejí slevu, a naopak kde vaše kelímky odmítnou? Ekonews obešly několik poboček větších i menších sítí kaváren v Praze, aby situaci zmapovaly.

Obliba vlastních nádob roste

Většina velkých kavárenských řetězců možnost prodeje kávy do vlastní nádoby nabízí. Americký Starbucks zákazníkům s vlastním kelímkem dává slevu deset korun. Za papírový kelímek si zákazník naopak korunu připlatí.

„Meziročně roste obliba používání vlastních nádob v řádu několika procent, jsme si však vědomi faktu, že potenciál je v tomto ohledu mnohem větší,“ řekl Ekonews Michal Holotík, Marketing Senior Manager ve Starbucks CZ/SK.

„Abychom zákazníky povzbudili k volbě udržitelného řešení, společně s iniciativou Sázíme budoucnost jsme v roce 2021 zavedli speciální příplatek 1 Kč na každý nápoj připravený do jednorázových kelímků. Výnos z tohoto příplatku je určen na podporu sázení stromů a obnovu české krajiny,“ uvádí Holotík.

Do vlastního kelímku kávu udělají rovněž v řetězci Costa Coffee. Slevu ani další zvýhodnění pro zákazníka ale nemají.

Při výběru kávy s sebou ve velkých řetězcích je dobré myslet i na velikost kávy ve vztahu ke kelímku. Objemy prodávaných kávových nápojů jsou často větší než v běžných kavárnách, stejně jako ceny. Nejmenší cappuccino v těchto řetězcích vyjde na necelých sto korun.

Konec minilahviček, igeliťáků a pidikečupů. Kelímky na kávu či jednorázové obaly ve fast foodech přežily

Deset procent je téměř standard

Menší řetězce, jako je francouzská pekárna Paul, Tchibo, Bageterie Boulevard nebo Antonínovo pekařství, kávu do vlastního kelímku také ochotně udělají. Kromě Antonínova pekařství slevu nabízejí všechny zmíněné podniky.

Pekárna Paul poskytuje desetiprocentní slevu na kávu, pokud si zákazník přinese vlastní nádobu. V německém řetězci Tchibu zvýhodnění činí devět korun. Velké cappuccino tak v kavárnách Tchibo po slevě vyjde na 65 korun.

Obsluha tuzemského řetězce Bageterie Boulevard do vlastního kelímku kávu udělá se slevou deset korun. Větší cappuccino díky tomu zákazníka vyjde na 65 korun.

Slevu pět procent na kávu do vlastního nabízejí pojízdné kavárny Kofi Kofi, kdežto síť kaváren na čerpacích stanicích Fresh Corner dává slevu na kávu deset procent pouze v případě, pokud si člověk od prodejce pořídil termohrnek. Jeho standardní cena je 299 korun.

Kelímky Starbucks či obaly na jídlo z Lidlu a Albertu obsahovaly škodlivé látky

„Z hygienických důvodů to nejde“

Některé podniky udělat kávu do vlastní nádoby odmítají. Řetězec McDonald‘s to nicméně zvládá pouze v „kavárenském“ koutku McCafé. Pokud si člověk objednává kávu spolu s hamburgerem, do přinesené nádoby to nejde. Zaměstnanec pobočky na pražském Smíchově to odůvodnil tím, že to „z hygienických důvodů neumí zprocesovat“.

Také obsluha kavárny v prostorách obchodního domu Ikea v Brně odmítla vydat kávu do vlastního termohrnku z hygienických důvodů. A podobně se tvářili v řetězci cukráren Ovocný Světozor. „Z hygienických důvodů do vlastních kelímků vydávat nemůžeme. Lidi by si pak stěžovali, kdyby jim něco bylo,“ sdělila prodavačka Ovocného Světozoru v Praze 10.

K prodeji do vlastních nádob vydal v roce 2019 odborné stanovisko i Státní zdravotní ústav. „Platné právní předpisy nezakazují prodej potravin a pokrmů do nádob, či obalů přinesených spotřebiteli. Nicméně je na rozhodnutí provozovatele potravinářského podniku, zda takový způsob prodeje potravin či pokrmů umožní a bude mít v nabídce služeb pro konečného spotřebitele,“ píše se v něm.

Záleží tak na každém podniku. Jedním z důvodů obav prodejců je skutečnost, že nesou odpovědnost za kvalitu prodané potraviny či nápoje. „Je nutné si také uvědomit, že v případě prodeje potravin do nádob či dalších obalů přinesených konečnými spotřebiteli nemá provozovatel možnost ovlivnit hygienický stav přinesených nádob a obalů a jejich vhodnost pro styk s nakupovanými potravinami,“ vysvětluje Státní zdravotní ústav.

Dva materiály komplikují recyklaci

Evropská unie se snaží opakované používání nádob pro potraviny i nápoje podporovat. Motivovat k opakovanému použití obalů mají povinné cíle pro firmy, například v případě jídel a nápojů odnášených zákazníky s sebou. Do roku 2030 by mělo být 20 procent studených a horkých nápojů plněno do nádob, které jsou součástí systému opakovaného použití, do roku 2040 jich pak má být 80 procent. Do zmíněného systému patří i nádoby přinesené spotřebiteli.

Společnost Eko-kom uvádí, že v roce 2022 se v Česku spotřebovalo 340 milionů jednorázových kelímků s plastovou složkou. Umělou hmotu totiž obsahují i papírové kelímky, které se používají jako alternativa těch plastových, aby káva nebo čaj neprosakovaly. To značně komplikuje jejich recyklaci.

Valentina Podlesná
Valentina Podlesná

Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.