Velké firmy v Česku budou muset už za rok 2024 povinně zveřejňovat nefinanční údaje spojené s životním prostředím, přístupem k zaměstnancům a řízením společnosti. A to včetně uhlíkové stopy, přičemž i v tom mají velké rezervy, jak ukázalo šetření Carbon Tracker 2023. Nejvíce informací o sobě zatím sdělují firmy z dopravy, IT, telekomunikací či bankovnictví.
Mezi 155 oslovenými a hodnocenými společnostmi – většinou jde o ty s největším obratem – počítá či zveřejňuje uhlíkovou stopu jen každá druhá. Pouze šest procent má nefinanční data potvrzená nezávislým auditorem a 17 procent firem počítá také stopu dodavatelského řetězce, jak ukázalo šetření platformy Climate & Sustainable Leaders Czech Republic.
„Výsledky ukázaly stagnaci českých firem v přístupu k výpočtu uhlíkové stopy, a tedy i k budoucí zákonné povinnosti nefinančního reportingu, jehož je součástí,“ uvedl Jakub Skavroň, zakladatel platformy Climate & Sustainable Leaders Czech Republic. Odstup českých firem za západoevropskými společnostmi se tak zvětšil.
Data poskytlo celkem 49 procent oslovených společností, zčásti v dotazníkovém šetření a zčásti z veřejně dostupných zdrojů. Sledovat uhlíkovou stopu dodavatelů ze zákona musejí podniky s obratem nad 40 milionů eur, celkovou hodnotou aktiv vyšší než 20 milionů eur nebo s více než 250 zaměstnanci. Vyhodnocení získaných dat zajistila společnost PwC Česká republika.
„Některé firmy v problematice tápou, jen obtížně se orientují v aktuálně platné legislativě a čekají na zveřejnění národní strategie,“ doplňuje Skavroň a upozorňuje, že schopnost poskytnout nefinanční data je už dnes klíčovou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti.
Dodavatelé budou brzy na řadě
Povinnost nefinančního reportingu se rozšiřuje v celé Evropské unii. Nejprve se bude týkat velkých společností, které splňují na konsolidované bázi minimálně dvě ze tří následujících kritérií – mají více než 250 zaměstnanců, čistý výnos 40 milionů eur či více, nebo bilanční sumu rozvahy nad 20 milionů eur. Pokud zároveň firma vydala veřejně obchodovatelné cenné papíry, bude povinně reportovat za rok 2024 v roce 2025. Ostatní bez veřejně obchodovatelných cenných papírů o rok později, tedy za finanční rok 2025 v roce 2026.
V Česku by povinnost měla dopadnout na zhruba 1 500 firem. Ve skutečnosti to ale bude právě kvůli tlaku na dodavatelský řetězec více, a to i z řad malých a středních podniků. Menší společnosti si ale uvědomují potřebu měření uhlíkové stopy ještě méně než velké a jen malá část jich dnes takové informace sbírá.
Ve Škodě Auto ukazatele ESG podrobně sledují s ohledem na evropskou legislativu o celkových emisích vozového parku. V případě automobilky jsou nepřímé emise součástí ukazatele DKI (Dekarbonizační index), který udává, jak velké emise vznikají v celém životním cyklu jejich výrobků.
„Pro Škoda Auto tvoří emise Scope 3 asi 98 procent všech emisí životního cyklu. Zhruba 58 procent jsou výfukové plyny. Některé z kategorií ze Scope 3 jsou pro nás nicméně nadále velkou výzvou do budoucna. Jedná se například o dodavatelský řetězec, kde jsou kladeny vysoké nároky na propojení a sdílení dat dodavatelů a subdodavatelů,“ uvádí Pavel Grmela, projektový koordinátor CO2 neutrální výroby v mladoboleslavské automobilce.
Výpočet uhlíkové stopy u dodavatelů nastavuje i Orlen Unipetrol. „Vše ladíme s mateřskou společností Orlen, ale zároveň bereme v potaz naše zákazníky, dodavatele, obchodní partnery. Projekt jsme spustili v létě, nyní nás čeká sběr ESG dat. Odhadujeme, že se do tohoto sběru zapojí minimálně 80 zaměstnanců, které budeme muset pečlivě vyškolit,“ říká Radka Marková, manažerka CSR a ESG reportingu v Orlen Unipetrol RPA.
Údaje bude potřeba ověřovat
Povinně zveřejňovaná nefinanční data bude muset potvrdit nezávislý auditor. Carbon Tracker 2023 ukázal, že audit nefinančních dat zvládlo šest procent poptávaných společností, což je pětkrát více než v roce 2022. Audit je nicméně zatím dobrovolný. „Audit musí proběhnout dle mezinárodního standardu ISAE, který umějí vydat pouze velké auditorské společnosti,“ uvádí Ondrej Rybka, ředitel Sustainability and Risk Assurance v poradenské společnosti PwC.
„Budoucí audit výpočtu uhlíkové stopy by neměly společnosti podceňovat, jelikož je velmi detailní a dochází při něm k ověření kalkulace vůči principům popsaným v GHG protokolu i úplnosti a přesnosti použitých dat. Také bych rád varoval před různými kalkulátory, kterých se objevila celá řada a jež dle našich praktických zkušeností auditním požadavkům většinou nevyhovují,“ upozorňuje Pavel Štefek, místopředseda spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic a ESG partner PwC Česká republika.
Tým stojící za Carbon Tracker loni avizoval, že má ambici sledovat pokroky českých firem a srovnávat je v rámci jednotlivých segmentů. Zatím se to ale kvůli nízkému vzorku nepodaří. „V dlouhodobém horizontu bychom skutečně chtěli porovnávat progres jednotlivých firem a to, zda kupříkladu plní cíle, ke kterým se zavázaly. V tomto roce nicméně nedává smysl porovnání provést z důvodu nízkého počtu firem, u kterých bychom k tomu měli potřebná data. Cílem totiž není upozorňovat na konkrétní společnosti, ale hodnotit trend celého českého byznysu,“ tvrdí Rybka.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
