Každé druhé parkovací místo v kancelářských budovách bude s nabíječkou. Zatím ale nejsou potřeba

Firmy, které jdou do nájmu ve velkých kancelářských komplexech, se zatím o stání pro elektromobily neperou. Elektroaut mají totiž málo. Zejména mimo Prahu je poptávka téměř nulová. Když už developeři místa s nabíječkami stavějí, trápí je, že neexistuje legislativa, která by vymezila požární a bezpečnostní podmínky.

Nedávno otevřený komplex na pražském Masarykově nádraží má kromě futuristického vzhledu ještě jednu moderní vlastnost: každé třetí parkovací místo v jeho garážích je určeno pro elektroauta, jak redakci Ekonews řekli zástupci společnosti Penta Real Estate, která za stavbou stojí. A podobně je tomu i u dalšího velkého pražského projektu Penty, kancelářského komplexu Nová Waltrovka.

„Parkovací stání pro elektromobily začínají být standardem všech moderních kancelářských budov a jejich podíl postupně roste s tím, jak roste podíl elektromobilů ve firemních flotilách. V Česku tvoří elektroauta méně než dvě procenta vozového parku, ale my musíme při stavbě budov uvažovat v horizontu desítek let,“ vysvětluje Pavel Streblov, ředitel pro komerční výstavbu v Penta Real Estate.

O nabíječky si musí říct firma

O tom, kolik míst pro elektroauta v garážích komplexů vznikne, rozhodují nejčastěji firmy, které tam jdou do nájmu. „Pro plánování parkovacích míst existují legislativně zakotvené normy, které se obvykle odvíjejí od hrubé podlažní plochy a způsobu využití budov. Tyto normy ale prozatím nestanovují povinný podíl parkovacích stání pro elektroauta. Požadavky se tak liší dle klienta,“ říká Streblov.

Někteří klienti na elektroauta přešli a nabíjecí místa požadují, někteří nikoli. „Nabíjecí stanice tedy instalujeme primárně dle jejich požadavků. V každém případě však již děláme stavební přípravu u většiny parkovacích míst tak, aby bylo možné do budoucna počet nabíjecích stanic rozšiřovat,“ dodává.

Na Slovensku, kde Penta rovněž působí, stanovuje podíl parkovacích míst pro elektroauta zákon na dvacet procent, zjednodušeně řečeno. Norma zatím podle Streblova víceméně vyhovuje požadavkům zákazníků.

S elektromobilitou ve svých projektech automaticky počítá i společnost Skanska, další velký developer. V novém projektu Port7 v pražských Holešovicích standardně připravuje místa pro veřejně přístupné elektronabíječky vně objektů. Pro nájemce se pak snaží část parkovacích míst v garážích vyhradit pro umístění elektronabíječek. O tom, kolik nabíječek zřídí, rozhoduje individuální potřeba a přání nájemce. Pro nabíječky se pak snaží využít přebytečnou část celkového rezervovaného příkonu.

Ekonomičtejší je noční proud zaměstnanců

Podle společnosti Cushman & Wakefield – dalšího z velkých hráčů na poli kancelářských nemovitostí – parkovacích stání s vybavením na nabíjení elektromobilů stále přibývá. Většina majitelů komplexů do budoucna směřuje k zhruba 40 až 50procentnímu podílu míst osazených nabíječkami na všech parkovacích místech.

„Poptávka je však individuální. Někteří klienti očekávají kompletní přechod svého vozového parku na elektromobily a ti pak poptávají větší objem elektronabíječek. Jiným zatím stačí, když je v budově několik míst s rychlonabíječkou,“ přibližuje Radka Novak, partnerka a vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor pro střední a východní Evropu.

Bylo by podle ní naivní si myslet, že by se elektromobily měly nabíjet pouze v kancelářských budovách. „Určitě je ekonomičtější využívat levný noční proud v domácnostech zaměstnanců,“ podotýká Novak. Její kolega Petr Dolejš doplňuje, že požadavků na elektromísta postupem času přibývá, ale nejde o nijak závratné tempo. „Řada nájemců i nyní při obměně vozového parku volí stále klasické automobily nebo hybridy bez možnosti dobíjení,“ tvrdí Dolejš.

Ovšem jedná i s klienty, kteří vybírají pouze z projektů, jež jsou na nabíjení elektroaut připraveny. „Instalace takzvaných wall-boxů sice může být pro existující budovy finančně i technicky náročná, nicméně není neřešitelná,“ naznačuje Novak.

Ve starých stavbách nabíječky váznou

Ve specifické situaci jsou firmy, které sídlí ve starších budovách v centrech měst. Například společnost Impact Hub, která poskytuje coworkingové prostory, sídlí v Praze ve staré zástavbě na Smíchově. V Ostravě pak má pár klasických parkovacích míst ve vnitrobloku. Ale jen jedna z budov Impact Hubu dovoluje mít místo pro elektromobily, a to v Brně.

Mají tam jednu nabíječku, u které nejčastěji stojí automobil Renault Zoe patřící carsharingové společnosti Autonapůl. Nicméně nyní v Brně Impact Hub připravuje projekt na zřízení nájezdové rampy do podzemních garáží, která by nahradila současnou hydraulickou plošinu.

„S nutnými pozemkovými úpravami by mělo dojít k vybudování minimálně dvou pozemních veřejných nabíjecích stanic, které budou u brněnského Impact Hubu dostupné. Již v současné době máme namontované a funkční solární panely, které uspokojují přes 40 procent naší současné spotřeby, a usnadní tak vznik těchto veřejných nabíjecích stanic,“ popisuje Radek Válek, Facility Manager brněnského Impact Hubu.

Trafo stanice ovládají inteligentní systémy

Když už se developer pustí do výstavby parkovacích míst pro elektromobily, musí myslet na to, aby nedocházelo k přetížení sítě. Například Penta ve svých projektech řeší problém s výkyvy ve spotřebě elektřiny inteligentní distribucí v rámci budovy.

„Dokážeme dynamicky měnit rychlost nabíjení tak, abychom zbytečně nezatěžovali síť a vyhnuli se výkyvům,“ popisuje Streblov. I na Slovensku je podle jeho slov nyní velkým tématem, jak zajistit, aby se elektromobily nabíjely pokud možno v době nízké spotřeby v síti. Vznikají za tím účelem systémy, které spojují větší množství nabíječek do jednoho chytrého řídicího celku.

Společnost CBRE, která se zabývá správou komerčních nemovitostí a je jedna z největších na trhu, počet elektromobilních míst řeší s ohledem na volné kapacity trafostanice. V tuto chvíli nabízí pár míst pro největší nájemce, ostatní využívají sdílené nabíjecí místo, která jsou maximálně jedno až dvě pro celou budovu. „Pokud je před domem umístěná rychlonabíjecí stanice, vnitřní elektromobilní místa nemáme,“ říká Barbora Kohútová Kužílková, zástupkyně vedoucího oddělení property managementu v CBRE.

Pravidla ohledně bezpečnosti se vyvíjejí

Parkovací místa pro elektroauta musí také splňovat zvláštní požárně bezpečnostní podmínky, do nichž se postupně promítají zkušenosti hasičů s požáry. Konkrétně se jedná například o umísťování elektromobilů v odděleném požárním úseku, lepší odvětrání a odvod případných toxických plynů v případě zahoření. „Zároveň umísťujeme daná místa blíže vjezdu do garáží tak, aby se auta v případě požáru dala co možná nejlépe vytáhnout z budovy,“ vysvětluje Streblov.

Co se týče předpisů, Skanska má ovšem neblahou zkušenost s úřady. „Potýkáme se s nejistotou ohledně požárně bezpečnostních předpisů. Vždy se snažíme záměry předem komunikovat s příslušnými dotčenými orgány, ale přetrvává nejistota ve smyslu proměnlivosti znění a výkladu předpisů,“ říká Jan Hes, projektový manažer projektu Port7 ve společnosti Skanska.

I v CBRE narážejí na fakt, že stále není schválena legislativa upravující technické a bezpečnostní požadavky elektronabíječek. Řídí se tedy požadavky pojišťovacích společností. „Minimálně dodržujeme to, že u elektromobilních míst musí být instalován sprinklerový systém. Současně jsou taková místa umístěna co nejblíže k vjezdu či výjezdu z budovy. To v případě nepředvídatelné havárie umožní snadné odstranění hořícího auta z objektu,“ vysvětluje Kohútová Kužílková.

Elektro zatím není „deal breaker“

Z aktuálního průzkumu poradenské společnosti EY vyplynulo, že elektromobily má ve vozovém parku 14 procent tuzemských firem. Loni byl jejich podíl čtyřprocentní. Negativní postoj k pořizování elektroaut má 42 procent z nich. I proto některé developerské společnosti zatím elektromobilitu vůbec neřeší.

„Tohle téma vnímám spíše okrajově. Ani klienti se o to příliš nezajímají, tyto dotazy dostáváme spíš výjimečně od pár nadšenců. Jistě to není deal breaker, pokud budova nemá nabíjecí stanice, vždy se dá připojit mobilní nabíječka,“ říká Richard Chupáč, šéf společnosti Prague Offices Solutions, která pronajímá kanceláře v Praze.

Dokonce ani Skanska, která elektromísta běžně zřizuje, nepovažuje parkování pro elektromobily za rozhodující pro to, zda zájemce kancelář pronajme, nebo ne. „Obecný trend k určité míře elektromobility směřuje, to je z jednání s nájemci zřejmé. Ale rozhodně se zatím nejedná o klíčový požadavek. Ani skutečný počet elektroaut není v našich objektech velký,“ uvádí Hes. Pro nájemce je prý daleko důležitější dostupný počet parkovacích míst bez ohledu na to, zda je lze vybavit elektronabíječkami.

O elektromobilitu není zatím příliš zájem ani v největší ostravském kancelářském komplexu The Orchard. Mají tam převážně venkovní parkovací místa a parkovací dům. Ovšem místa v současné době nejsou vybavena nabíječkami. „Důvodem jsou prakticky nulové požadavky po této službě ze strany současných nájemců,“ konstatuje Jan Kratochvíl ze společnosti BHS Real Estate.

V CBRE ovšem v poslední době přece jen pozorují zvýšený zájem o elektronabíječky, a to hlavně kvůli rostoucímu prosazování ESG požadavků a elektromobility. Na změny se připravují jak nájemci, tak pronajímatelé, kteří plánují počet elektrostanic navyšovat. „V nových projektech již proto plánují výrazně vyšší počet elektronabíječek, než je tomu dnes,“ podotýká Kohútová Kužílková. Předpokládá, že už v příštím a následujícím roce se firmy budou v zájmu o kanceláře více řídit i tímto kritériem.