Spáchání takzvané ekocidy neboli záměrného a vážného poškození životního prostředí by mělo být přísněji trestáno. Myslí si to poslanci Evropského parlamentu. O legislativě nyní budou jednat se zástupci členských států.
Evropský parlament koncem března formálně potvrdil předchozí jednomyslné hlasování výboru EP pro právní záležitosti. Ten má za to, že ekocida by měla být zahrnuta do unijního seznamu environmentálních zločinů.
„Je to historický moment! Europarlament jednotně podporuje můj návrh zakotvit ekocidu do evropského práva,“ uvedla francouzská europoslankyně Marie Toussaintová, která byla stínovou zpravodajkou směrnice o environmentálních zločinech za frakci Zelených.
Podle francouzské europoslankyně se problematika ekocidy dostala do popředí evropských debat již před několika lety. Pozornost institucí si získala především po havárii ropného tankeru Erika u bretaňského pobřeží v roce 1999.
„V reakci na soudní spory v oblasti klimatu a životního prostředí, kterých jsme byli svědky, se objevila naléhavost tyto problémy legislativně ukotvit a vyjasnit,“ uvedla europoslankyně.
„Čtyřicet procent ze smluvních stran Mezinárodního trestního soudu tvoří členské státy EU. Zavedení ekocidy do jejich vnitrostátního práva by tak mohlo pomoci odsoudit tento zločin i v globálním měřítku,“ vysvětlila Toussaintová.
Debata o začlenění ekocidy do evropského práva se otevřela spolu s aktualizací směrnice EU o environmentálních zločinech. S revizí existující legislativy přišla Evropská komise v prosinci 2021, aby zajistila životnímu prostředí lepší ochranu. Členské státy by díky aktualizované směrnici měly získat ucelenější rámec pro trestání environmentálních zločinů a odradit lidi od jejich páchání.
Návrh z pera Evropské komise ale podle expertů uznává zločin ekocidy pouze zdánlivě.
„Stručně se o ní zmiňuje v bodech odůvodnění, ale do operativní části ji nezahrnuje,“ uvedl k návrhu směrnice Frederik Hafen z Evropské environmentální kanceláře, která zaštiťuje více než 140 evropských občanských organizací pro ochranu životního prostředí.
V textu Evropského parlamentu naopak definice ekocidy zařazena je, a to do výčtu trestných činů s jasně definovanými podmínkami.
Pokud Evropský parlament svůj postoj prosadí během vyjednávání se členskými státy a Komisí v rámci tzv. trialogu, země EU pak budou muset zahrnout ekocidu do svého národního práva.
Jak píšou europoslanci ve svém stanovisku: „Členské státy by měly zajistit, aby jakékoli jednání způsobující závažné a rozšířené, dlouhodobé nebo nevratné škody na životním prostředí bylo považováno za čin zvláštní závažnosti a podle toho sankciováno podle právních systémů jednotlivých států.“
Pokud se ekocida skutečně dostane do evropského práva, součástí legislativy by byl i sankční systém. V případě spáchání zločinu by mohly být právnické i fyzické osoby postihnuty tresty od pokut po odnětí svobody.
Ekocida by mohla být zločinem podobně jako genocida
„Začlenění definice ekocidy do seznamu trestných činů proti životnímu prostředí je opravdu milníkem,“ sdělil Hafen z Evropské environmentální kanceláře.
„Pokud by byla zahrnuta do finální podoby legislativy, je to důležitým krokem vpřed k rozpoznání ekocidy v Evropě,“ pokračoval Hafen s tím, že nová legislativa by vyslala silný signál pro mezinárodnímu společenství a představovala by nový nástroj pro evropské státní zástupce.
O podobě směrnice budou diskutovat instituce EU v příštích měsících.
Ekologičtí aktivisté možné zahrnutí ekocidy do seznamu trestných činů vítají, podle nich by se tím zvýšil počet zemí, které pojem zavedou do svých vlastních legislativních systémů. Úprava evropské legislativy může přispět i k tomu, že se pojem propíše do dalších institucí, zejména pak do Římského statutu Mezinárodního trestního soudu.
Cílem aktivistů je totiž uznat ekocidu jako pátý zločin uznávaný Mezinárodním trestním soudem. Doplnil by tak čtyři již existující – zločin proti lidskosti, genocidu, válečné zločiny a zločin agrese. To by znamenalo, že politici či korporace zodpovědné za ekocidu, by mohli být trestně stíháni podle mezinárodního práva. Týkalo by se to například ekologických katastrof způsobených ropnými skvrnami, znečištěním plasty, rybolovem při mořském dně nebo hlubinnou těžbou.
„Právní ukotvení ekocidy v EU by mělo mnoho pozitivních dopadů. Nejen, že by vytvořilo vyšší míru zodpovědnosti za jednotlivá rozhodnutí v EU, ale podpořilo a posílilo by to dodržování stávajících zákonů, předpisů a požadavků,“ zdůraznila ředitelka neziskové organizace Stop Ecocide International Jojo Mehtaová.
Článek byl publikován na webu Euractiv.cz.
Valentina Romano
Valentina je redaktorkou zpravodajského portálu EurActiv.com sledujícího dění v Evropské unii. EurActiv.cz je česká verze bruselského serveru www.EurActiv.com.
