Komunitní zahrada MetroFarm funguje pouhé tři roky. Za tu dobu se však stačila rozrůst do tří velkých projektů a stará se o několik hektarů půdy na území Prahy. Rozšiřovat se chce ještě dál.
Zakladatel komunitní zahrady MetroFarm Štěpán Říha si původně chtěl pořídit statek na venkově. Před třemi lety se mu však naskytla příležitost využít prostor brownfieldu v pražských Holešovicích. „Byt jsem vyměnil za maringotku umístěnou na brownfieldu a následně jsem začal budovat zahradu a malé hospodářství,“ popisuje úplné začátky Říha. Protože chtěl poznat i jiné městské pěstitele, založil na pozemku i komunitní zahradu.
MetroFarm začínala na osmi tisících metrech čtverečních. Dnes se komunita stará o několik hektarů půdy na území Prahy. „Na Císařském ostrově, kam jsme museli MetroFarm před rokem a půl přestěhovat, máme k dispozici skoro devět tisíc metrů čtverečních. Na naší nové polní komunitní zahradě v Jinonicích máme k dispozici přibližně dva hektary orné půdy (20 tisíc metrů čtverečních, pozn. aut.). Naše ovce se aktuálně připravují na spásání dvaceti hektarů Jinonických pastvin,“ popisuje Říha.
Nejzásadnějším rozdílem mezi pozemky je přístup k vodě. „Na Císařském ostrově máme v případě potřeby k dispozici vodu z řeky. V Jinonicích nic takového nemáme. Musíme tedy dobře plánovat kdy, a především co vysadíme,“ vysvětluje Říha.
Produkce zeleniny pokryje spotřebu
V současné době se počet členů a pracovníků na všech pozemcích blíží ke dvěma stovkám. Ti nejaktivnější odpracují týdně přibližně osm hodin. Většině členů hospodaření v sezóně pokryje téměř celou spotřebu zeleniny. Záleží jen na tom, jak moc se do chodu komunitního hospodaření zapojují. „Pokud bychom brali jen to, co vypěstujete na svém vlastním záhonku o velikost deset metrů čtverečních, to spotřebu zeleniny nepokryje. Na ostrově máme i komunitní políčko. Když se do něj zapojíte, dostanete výměnou za práci část úrody,“ vysvětluje Říha.
Komunitní zahrady v Praze
Zbývající produkci MetroFarm prodává. Loni prodej probíhal formou farmářských bedniček nebo prostřednictvím prodejního vozíku. „Vozík jsme zaparkovali buď u Trojské lávky nebo před naším domečkem na zahradě. Z vozíku si každý mohl vybrat zeleninu a libovolný příspěvek hodit do kasičky vedle,“ popisuje systém prodeje Říha.
Letos se chystají na prodej prostřednictvím KPZ (Komunitou podporované zemědělství) a zatím hledají členy. Finance získané prodejem přebytků pokrývají mzdu jedné členky, která vede chod komunitního pole na Císařském ostrově.
Kromě ovcí chová komunitní zahrada i slepice a kozy. „Jsme komunitní zahrada a městská farma. Denně vyprodukujeme přibližně 80 vajec a deset litrů mléka,“ uvádí Říha.
Práce na full time
Pro Říhu se péče o komunitní zahradu a její chod stala běžnou prací. „První dva roky jsem pracoval jako čistě full time dobrovolník. Od minulého roku si již vyplácím za práci odměnu,“ popisuje a dodává, že v řetězci za pokladnou by si asi vydělal víc, ale práce kolem komunitní zahrady ho naplňuje daleko více.
„Ideální by bylo, kdyby příští rok byla zahrada schopná zaplatit hlavního koordinátora a já jsem měl jistotu, že jsem naprosto nahraditelný a mohl jít zakládat zase další zahradu či farmu,“ popisuje plány Říha.
Komunitní zahradu vnímá jako odrazový můstek k plnohodnotné farmě se vším všudy a zároveň příležitost, jak pečovat o zemědělské plochy šetrně a propojit ve městě lidi, kteří by rádi hospodařili, ale nemají kde nebo nevědí, jak začít. „Bylo by skvělé lidi a místa propojit, dopřát krajině diverzitu a lidem možnost být součástí krajiny o kterou pečují,“ popisuje svoji vizi a dodává, že právě proto chce rozšiřovat plochu a komunitu v rámci MetroFarm dál.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
