Češi od loňského srpna mohou sdílet elektřinu. Posílají ji z chaty do bytu, nebo v rámci nezávislých společenství v rámci obce. Vyplatí se jim to finančně, navíc elektřina pochází ze „zelených“ zdrojů.
Modlany na Teplicku byly ještě v nedávné době známé hlavně těžbou hnědého uhlí. Blízko se nachází důl Kateřina, kde těžba skončila v polovině 60. let. Dnes jsou ovšem příkladem „energeticky průkopnické“ obce.
Starosta Lukáš Dan Bartoň už od roku 2018 mění vesnici v bývalém uhelném kraji k nepoznání. Prozatím mají v Modlanech jednoznačný cíl. „Obec by měla být energeticky soběstačná,“ říká starosta. Každou renovaci obecních budov proto místní zastupitelstvo plánuje tak, aby zapadla do „energetické“ skládačky. Nové fotovoltaiky doplňují obvykle baterie, důležitou roli hrají i opravy a zateplení, aby zdroj na budově měl smysl.
Starosta je bývalý analytik a v případě nových projektů hledá možnosti, jak získat různé dotace. Především ale čerpá z peněz obce. Finance navíc Modlany získávají z nedaleké skládky odpadu. Pod obec se zhruba tisícovkou obyvatel patří ještě čtyři další sousedící vesnice.
Fotovoltaika, kterou není poznat
Rekonstrukcí v posledních letech prošlo mimo jiné staré kino. Protože několik let chátralo a nikdo ho nevyužíval, hrozila mu demolice. Starosta Bartoň se společně s novým zastupitelstvem pustil do rozsáhlé renovace. Dnes jedna budova bývalého kina slouží současně jako hospoda, prostor pro dětskou skupinu a kulturní sál, kde se příležitostně promítá.
„Investice musí žít,“ uvádí starosta. Během dne se v jednom objektu vystřídají nejmenší děti od dvou let z dětské skupiny Korálek, pak následují školáci, kteří sem pravidelně docházejí do rybářského kroužku. Večer si do budovy místní mohou zajít na pivo a na kvíz nebo do většího sálu na koncert.
Opravená budova kina se žlutou fasádou působí na první pohled nenápadně. Na černé střeše se ale nacházejí speciální solární panely, které svým výkonem částečně pokrývají spotřebu budovy. „Tento styl jsme vybrali, aby panely nekazily vzhled,“ vysvětluje Bartoň. „Připadalo nám to jako nejlepší řešení,“ dodává.
Solární „fólie“ Lindab SolarRoof je přímo součástí střešní krytiny. Je velmi lehká a není tlustá ani tři milimetry. Pokud se nesoustředíte, nevšimnete si jí, přitom má fotovoltaická elektrárna nejvyšší výkon 34 kilowattů.
Podobně nenápadná fotovoltaika je na nedaleké hasičárně, kde ji prozrazuje pouze odlišně zbarvená střecha. „Lidé o tom tady ani nevěděli,“ říká Bartoň. Tahle elektrárna přitom dobíjí hasičská auta, pokrývá spotřebu budovy a ještě napájí venkovní osvětlení. Modlanský sbor dobrovolných hasičů má okolo padesáti členů a kromě dospělých se v budově potkávají místní děti, které se věnují požárnímu sportu.
Tři zdroje a další na cestě
Zdrojů je v Modlanech víc. Fotovoltaika pokrývá i střechu mateřské školy, která stojí jen pár kroků od kina. „Na školce je relativně nová střecha, takže jsme zvolili klasický typ fotovoltaiky, jak ji všichni známe,“ popisuje Bartoň. V případě solární fólie se totiž musí střecha vyměnit, což by u současné fotovoltaické elektrárny v dobrém stavu nedávalo ekonomicky smysl.
V horkých letních dnech fotovoltaika pohání klimatizaci a napájí vzduchotechniku. Vyrobená elektřina z méně výkonného zdroje se tak na místě rovnou spotřebuje. Školka je plná právě v době, kdy nejvíc svítí slunce.
Třetí fotovoltaická elektrárna se nachází na hráčských kabinách u fotbalového hřiště. Obecní úřad by se navíc v dalších letech měl přesunout do budovy bývalé fary, zatímco stávající budova úřadu se přemění na bytové jednotky s další fotovoltaikou.
Sdílení elektřiny mezi obecními budovami je důležitým krokem na cestě k vysněné soběstačnosti. „Na všech objektech nemůžeme mít vlastní zdroj, pomůže nám to využít vyrobenou elektřinu i jinde,“ vysvětluje starosta Bartoň. Přebytky z existujících elektráren pošlou tam, kde by fotovoltaika být nemohla, například kvůli špatné orientaci střechy.
Občané budou moci obecní elektřinu využívat v horizontu dalších dvou let, do té doby „poteče“ hlavně do budov obce. Se sdílením v Modlanech přitom začali teprve loni v listopadu. Starosta postupně připravuje jednotlivé budovy v režimu aktivního zákazníka, který je nejjednodušší. Fotovoltaika na hasičárně by se mohla v dalších letech rozšířit tak, aby elektřinou zásobovala další budovy.
Bartoň přemýšlí do budoucna i nad jinými zdroji energie, než je ta sluneční. Soběstačné totiž Modlany chtějí být i v zimě a ve chvílích, kdy je zataženo. Alternativou mohou být například malé větrné elektrárny.
Nejvíc se sdílí „z chaty do bytu“
Ke sdílení se přidalo od začátku srpna do konce listopadu letošního roku přes 13 tisíc zájemců sdružených ve více než pěti tisících skupinách. Během prvních čtyř měsíců se zapojilo přes šest tisíc výroben a osm tisíc odběrných míst.
Mezi nabízenými variantami sdílení převládá zmíněný režim aktivního zákazníka známý také jako „z chaty do bytu“. Zapojilo se do něj už přes pět tisíc osob. Vyrobenou elektřinu mohou tito zákazníci posílat do svých nemovitostí, rodině a známým, v jedné skupině může být až jedenáct členů. Elektřinu si mezi sebou posílají také v 252 bytových a panelových domech.
Množství sdílené elektřiny překonalo na konci listopadu hranici 750 megawatthodin. Toto číslo odpovídá průměrné měsíční spotřebě více než dvou tisíc domácností. Teď přes zimu se kvůli kratším a zamračeným dnům čísla sníží, ale na jaře by měla opět růst.
„Přestože počty zájemců rostly i v listopadu, větší vlnu registrací očekáváme s příchodem jara,“ říká Petr Kusý, předseda představenstva Energetického datového centra, které má sdílení elektřiny na starosti.
Stát poslal 98 milionů korun
Energetickému datovému centru se do konce loňského listopadu přihlásila už i dvě společenství sdružující až tisíc subjektů. „Pravidla obecně umožňují sdílet elektřinu mezi větším počtem členů, ale proces jejich registrace je náročnější a vyžaduje i zapsání u Energetického regulačního úřadu,“ vysvětluje Kusý.
U zmíněného úřadu bylo do konce prosince přihlášeno dokonce osmnáct společenství. Nesoulad v číslech způsobuje to, že u Energetického datového centra se mohou přihlásit, až když skutečně začnou sdílet elektřinu. „Praxe ověřila, že jak proces registrace u Energetického datového centra, tak samotné sdílení elektřiny funguje. To je dobrá zpráva pro všechny zájemce,“ tvrdí Kusý.
Ministerstvo životního prostředí spatřuje v komunitní energetice výhody. „Díky možnosti osobního zapojení občanů do energetických projektů může komunitní energetika změnit vztah lidí k moderní energetice a posílit jejich odpovědnost za dopady jejich činností na klima,“ prohlašuje mluvčí resortu Veronika Krejčí.
Kromě dotace na vznik komunit v hodnotě 98 milionů korun zřídil resort Platformu pro zakládání energetických společenství, která by měla sloužit ke sdílení zkušeností z praxe. V obcích se navíc budují odborné kapacity. „Finance zůstávají v regionu, čímž posilují lokální ekonomiku. V neposlední řadě využití vlastních zdrojů energie pomáhá také proti energetické chudobě,“ dodává Krejčí.
Brumovičtí sdílejí už od září
Pomoct šíření komunitní energetiky by měla i webová stránka jaksdiletenergii.cz, kterou připravilo ministerstvo obchodu a průmyslu. K dispozici je na ní mapa, kde se zájemci mohou dotázat o pomoc.
Podle Krejčí by se tento rok měly rozběhnout projekty finančně podpořené ministerstvem životního prostředí, které podobu sdílení posunou o krok dál. Tyto projekty budou důležité i podle Elišky Beranové, právničky kanceláře Frank Bold a vedoucí legislativní pracovní skupiny Unie komunitní energetiky (UKEN).
„Určí praktickou podobu komunitní energetiky. Jakmile se ukáže, že energetická společenství skutečně fungují v praxi, jsou bezpečná a poskytují výhody svým členům i blízkému okolí, začnou se postupně připojovat ostatní lidé,“ říká Beranová.
Dotaci pro inovátory komunitní energetiky získali třeba v Brumovicích na jižní Moravě. Na rozdíl od Modlan chtějí občany zapojit do společenství co nejdříve. V obci rovněž zhruba o tisícovce obyvatel se o rozjezd sdílení stará energetický koordinátor Daniel Ullmann, ředitel příspěvkové organizace Energetická Brumovice. O zkušenostech obce pravidelně píše na sociální síti LinkedIn.
Do sdílení se v Brumovicích pustili mezi prvními už v září. „Zkusili jsme se přihlásit jako aktivní zákazník, abychom si vyzkoušeli, jak celý proces vypadá a jak dlouho trvá,“ přibližuje Ullmann. „Velmi mile mě překvapila rychlost registrace u Energetického datového centra,“ popisuje.
Teoreticky by celý proces podle lhůt mohl trvat i několik měsíců. „Už 9. srpna jsem věděl, že od 1. září budeme moci začít sdílet,“ podotýká. Dodává, že by ocenil přívětivější webové rozhraní, chybí mu například důležité funkce pro nastavení skupin.
Přidat se chtějí firmy i obce v okolí
Společenství chtěli v Brumovicích založit na začátku roku. Postupně se registrují u energetického úřadu i datového centra a nakonec převedou členy stávajícího sdílení do nové komunity. Během roku by se měla rozšířit komunita i o první podniky. Ullmann zmiňuje, že zájem mají rovněž okolní obce z Hustopečska.
„Nejprve ale musíme dobře nastavit mechanismy uvnitř komunity,“ říká Ullmann. Celkově mají v plánu zatím 55 odběrných míst, mezi něž patří přes dvacet rodinných domů. V komunitě bude osm zdrojů o celkovém nejvyšším výkonu 757 kilowattů. „Do konce příštího roku budeme mít zdroje o výkonu větším než megawatt peak. To už je zajímavé číslo,“ doplňuje.
Přidat se do komunity postupně mají nábytkářská firma, výrobce výtahů nebo místní živnostníci. Před tím je ale ještě mnoho práce. „Minimálně ze začátku bude složité komunitu nastavit tak, aby se uživila,“ připouští Ullmann.
„Chceme zapojit v ideálním scénáři do sdílení dvacet procent odběrných míst. Jsem přesvědčen, že lidé, kteří už na domech vlastní zdroje mají, budou mít o komunitní energetiku zájem,“ dodává ředitel.
Jak se naučit sdílet
Podobné kroky podnikají další obce a skupiny zapojené do Unie komunitní energetiky. „Naši členové byli mezi prvními, kteří se registrovali a začali sdílet elektřinu. Obecně je jejich zkušenost s Energetickým datovým centrem taková, že systém by sice mohl být uživatelsky přívětivější, ale funguje a sdílet umožňuje,“ přibližuje mluvčí UKEN Anna Michalčáková.
Mezi členy UKEN patří zmiňované Modlany i Brumovice. Michalčáková potvrzuje údaje, které přináší Energetické datové centrum. „Drtivá většina sdílení zatím probíhá v režimu aktivního zákazníka. Zejména menší obce to berou jako příležitost ‚naučit se‘ sdílet, poté tuto možnost nabídnout i občanům či místním podnikům a založit s nimi energetické společenství,“ dodává mluvčí.
V tomto roce by podle odhadů UKEN mohly vzniknout desítky, možná až stovky komunit. „Domníváme se, že v letech 2025 a 2026 bude zájem narůstat pozvolna. Early adopters (brzkých osvojitelů, pozn. aut.) je v populaci vždy málo a ti největší průkopníci se ke sdílení již registrovali,“ doplňuje Eliška Beranová.
Čeká se na větší komunity
Pozitivně hodnotí zájem také Petr Schwank, mluvčí Svazu moderní energetiky. „Pokud bychom však chtěli dosáhnout cílů v oblasti rozvoje komunitní energetiky do roku 2030, o kterých mluví některé studie, tedy zapojení až čtyř tisíc megawattů výkonu obnovitelných zdrojů do sdílení, pak by nás měl v příštích měsících a letech čekat ještě výraznější nárůst,“ dodává.
K tomu bude potřeba, aby vznikly větší komunity. „Ty zatím neměly dostatek času vše nastavit a projít potřebnými procedurami. Zákon je reálně v účinnosti teprve od srpna letošního roku,“ doplňuje Schwank.
Zájem o komunitní energetiku vnímají i energetické společnosti. Podle Šárky Fialové, vedoucí týmu sdílení energií E.ON, registrují stovky dotazů měsíčně. „Jedná se hlavně o zákazníky-inovátory, kteří mají specifický zájem o sdílení elektřiny. Je to stále novinka a teprve uvidíme, jak se na ni bude adaptovat většina,“ vysvětluje.
Stejně jako další společnosti i E.ON nabízí zájemcům pomoc s nastavením sdílení. „Naši zákazníci oceňují, že na novou agendu nejsou sami a mohou se kdykoliv obrátit na odborníka,“ tvrdí Fialová. V rámci pomoci firma poskytuje správu administrativy, podporu při registraci skupin u datového centra a pravidelné zprávy o fungování komunit. Podobné služby nabízejí rovněž další dodavatelé energií.
Problémy s elektroměry už skončily
Začátek sdílení provázely technické problémy spojené s výměnou elektroměrů. Aby totiž mohlo být odběrné místo zapojeno do sdílení elektřiny, musí mít instalovaný „chytrý“ elektroměr, který zaznamenává spotřebu a dodávku elektřiny v krátkém časovém intervalu. Ze zákona ho má povinnost bezplatně vyměnit distributor.
Výměna ale narážela na to, že rozvaděče zájemců nesplňovaly připojovací podmínky. „V praxi se to týkalo asi poloviny odběrných míst, kam distributoři přijeli instalovat průběhový elektroměr,“ přibližuje Eliška Beranová. Cena za výměnu se pohybovala okolo 40 tisíc korun. „To drtivou většinu zájemců o sdílení odradilo,“ dodává Beranová.
„Ve více než třetině případů jsme se setkávali s tím, že žadatelé neměli připravené elektroměrové rozváděče podle připojovacích podmínek, které znali dopředu a na které jsme je upozorňovali,“ popisuje Martin Marada, vedoucí útvaru měření společnosti EG.D.
Situace se změnila na začátku listopadu, kdy distributoři upravili pravidla tak, aby se proces usnadnil a zrychlil. „Rozhodli jsme se, že přistoupíme k úpravám připojovacích podmínek, abychom vyšli vstříc zájmu zákazníků, zjednodušili výměnu, ale zároveň zachovali bezpečnost provozu a montáže těchto elektrických zařízení našimi pracovníky,“ vysvětluje Marada.
Nyní distributoři připouštějí stávající provedení elektroměrových rozváděčů a hlavních jističů. Kompletní rekonstrukce není nutná, pokud není zařízení v havarijním stavu a není nebezpečné. Nicméně je důležité dodržet schéma zapojení pro instalaci průběhového elektroměru.
Náklady na úpravy se díky tomu snížily z desítek tisíc na jednotky tisíc korun. „Sledujeme, že upravené podmínky pomáhají zrychlit a zjednodušit celý proces výměny měřidel,“ říká Marada. Přesto doporučuje provést kontrolu elektroměrového rozváděče, zda vyhovuje připojovacím podmínkám pro sdílení. Případně je dobré provést revizi rozvaděče před žádostí o výměnu, aby byly splněny základní podmínky pro bezpečný provoz.
Změny přinese novela energetického zákona
Sdílení se dočká dalších změn také v tomto roce. Novela energetického zákona, známá jako Lex OZE III, prošla začátkem prosince třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Projednat ji bude muset ještě Senát.
Přinese zásadní změny pro ukládání elektřiny. „Novela směřuje ke zvyšování energetické soběstačnosti zákazníků a snižování výdajů za energie díky možnosti lepšího řízení spotřeby zákazníků,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Lex OZE III bude také znamenat novinky ohledně sdílení. „Je to důležitý milník ve zpřístupňování nových trhů pro energetická společenství a aktivní zákazníky, ať už se jedná o sdílení ze samostatně připojených baterií, práva poskytovat podpůrné služby, nebo ukládat elektřinu a poskytovat flexibilitu prostřednictvím nezávislých agregátorů,“ hodnotí Eliška Beranová.
Klíčové je, že obchodníci nebudou moci podmiňovat uzavření smlouvy zákazem nebo omezením sdílení. „Jejich ceníky pro sdílející a nesdílející zákazníky se mohou lišit, pouze pokud obchodníci prokážou, že k odlišným cenám existuje v určitých případech spravedlivý důvod,“ vysvětluje Beranová. O praktický výklad se pak postará Energetický regulační úřad.
Pomoci by mohla také efektivnější metoda sdílení. V současnosti se sdílí pevně daný podíl v patnáctiminutových intervalech. „Pokud spotřebitel v danou chvíli elektřinu nespotřebuje, nemůže ji využít nikdo jiný,“ vysvětluje právnička Beranová.
Nově by se elektřina mohla rozdělovat podle aktuální spotřeby jednotlivých členů. V dopoledních hodinách by například většinu mohly spotřebovat domácnosti seniorů. Změnu přinese až vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou, kterou má na starosti Energetický regulační úřad.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
