Kolik stojí lidstvo změna klimatu? Zpráva organizace Germanwatch upozornila na důsledky globálně rostoucích klimatických rizik. Kvůli extrémním jevům zahynulo za tři dekády přes 765 tisíc lidí.
Itálie, Španělsko a Řecko patří mezi deset zemí nejvíce postižených klimatickou změnou na světě za poslední tři desetiletí. Nejnovější vydání „Indexu klimatických rizik“ neziskové organizace Germanwatch ukazuje, do jaké míry byly země v letech 1993 až 2022 zasaženy extrémními projevy počasí souvisejícími s klimatem.
Zpráva uvádí, že v důsledku klimatické změny přišlo o život přes 765 tisíc lidí při událostech způsobených 9,4 tisíce extrémních povětrnostních jevů. Hospodářské škody se po zohlednění inflace vyšplhaly na 4,2 bilionu dolarů.
Zpráva vychází z údajů o extrémních povětrnostních událostech Mezinárodní databáze katastrof (Em-dat) a socioekonomických údajů Mezinárodního měnového fondu. Index zkoumá dopady extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem a provází jej žebříček zemí založený na šesti ukazatelích: počtu obětí, zasažených osob (zraněných a jinak nepříznivě ovlivněných) a ekonomických ztrát.
Z globálního Jihu je méně údajů
Zpráva vychází z veřejně dostupného souboru historických údajů o dopadech extrémních povětrnostních jevů. Ty jsou ovšem v zemích globálního Jihu často nedostatečně hlášeny kvůli problémům s technologiemi a kapacitami. Žebříček proto nemusí zcela přesně zachycovat, jak velké škody tam klimatická změna působí.
Světové ekonomické fórum zařadilo extrémní projevy počasí zesílené změnou klimatu na druhé místo mezi nejvýznamnější globální rizika hned po ozbrojených konfliktech a válkách.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu sešli političtí lídři, zástupci bezpečnostní komunity, odborníci a odbornice, aby diskutovali o výzvách v oblasti mezinárodní bezpečnosti, o nichž nelze jednat bez zohlednění klimatické změny. I přesto klimatické otázky dalece zastínily výdaje na obranu a nový přístup současné americké administrativy k transatlantické vazbě.
V otázkách dekarbonizace a posilování evropské obranyschopnosti se zástupci armády a odborníci shodli, že je třeba soustředit se na udržitelnější technologie. „Musíme v armádách měřit svou uhlíkovou stopu a pracovat na jejím snížení. Musíme neustále opakovat, jaká jsou rizika klimatické změny z pohledu bezpečnosti a ekonomiky. Lidé poslouchají víc, než když je klima tematizované z tábora zelených a levice,” řekl norský armádní generál Eirik Kristoffersen na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle něj se již roky v NATO mluví o tom, že nelze kapacity posilovat starými technologiemi.
„Lídři na Mnichovské bezpečnostní konferenci by neměli diskutovat o bezpečnostních výzvách, aniž by se zabývali změnou klimatu. Vstupujeme do kritické a nepředvídatelné fáze klimatické krize, která bude stále více ovlivňovat sociální vývoj a bezpečnost lidstva,“ řekla Laura Schaeferová, spoluautorka indexu klimatických rizik a vedoucí oddělení mezinárodní klimatické politiky ve Germanwatch.
„V době geopolitických otřesů a slábnoucích závazků musí bohatší země přitvrdit a poskytnout potřebnou podporu, aby zajistily odolnější a udržitelnější budoucnost,“ uvedla Vera Künzelová, spoluautorka Indexu klimatických rizik a hlavní poradkyně pro adaptaci na změnu klimatu a lidská práva ve společnosti Germanwatch.
„V tomto okamžiku polykrize se účastníci Mnichovské bezpečnostní konference musí zabývat změnou klimatu. Je tu válka a naléhavé ekonomické a politické záležitosti. Přesto není správné ignorovat změnu klimatu, protože její dopady ovlivňují všechny globální problémy,“ prohlásil Travis Brubaker, hlavní politický poradce pro zahraniční politiku USA v oblasti klimatu v E3G, který se zúčastnil mnichovské konference.
Petra Schwarz Koutská
Petra vystudovala žurnalistiku a bezpečnostní studia na Univerzitě Karlově, poté působila jako bezpečnostní analytik či komunikační manažerka pro neziskový sektor. Nyní se snaží v rámci svého projektu přemostit propast mezi vědci a mainstreamovými médii, jimž zprostředkovává jejich názory na téma klimatické změny.
