Už déle než týden probíhá v Dubaji hlavní klimatická konference roku COP28. Jaké výsledky zatím přinesla? Jednání o financích pro nejchudší a postižené země, několik deklarací, konec uhlí, ale i více jádra.
Nový fond pro financování ztrát a škod je na světě. A dokonce státy přijaly rozhodnutí o jeho zřízení hned první den konference. Je to poprvé, co se něco takového na klimatickém COP stalo. A příspěvky do fondu se jen hrnuly. Důležité je, že příspěvky by měly být skutečně nové a neměly by být ve formě půjčky, na které nejzranitelnější státy už takto nemají a jen se dál zadluží.
A především: čím více fosilních paliv, tím více ztrát a škod, které bude potřeba řešit. Takže zřízení fondu je skvělý krok, ale řešením není.
U financí ještě zůstaneme. Kdo přidal a kolik do jakého fondu? Skvělý přehled najdeme tady. Česko zde do žádného fondu nově nepřispělo.
Finanční přísliby jsou vítané. Ve světle investic do fosilních zdrojů a výnosů fosilního byznysu se ale bohužel jedná o drobné. A čím víc peněz putuje do podpory fosilních paliv, tím více škod a ztrát způsobí.
Konference také zatím přinesla řadu deklarací hostitelského státu, Spojených arabských emirátů. Mimo jiné k udržitelnému zemědělství a odolným potravinovým systémům, k pomoci, obnově a míru, dále ke zdraví, ke spravedlivé transformaci a klimatické akci zohledňující rovnost pohlaví, k metanu a nejnověji i k chlazení.
Tím, že se planeta otepluje a čím dál více lidí umírá v důsledku veder, je potřeba přemýšlet i ve velkém o tom, jak udržitelně, ekonomicky i bezpečně chladit. Déšť deklarací je fajn, ale jsou to spíš takové třešničky na dortu (který se teprve peče).
Projednávána byla i řada iniciativ a deklarací různých dalších států. Pro nás je možná nejzajímavější deklarace USA ke ztrojnásobení výroby energie z jádra do roku 2050 (oproti roku 2020) a iniciativa britská, Aliance pro odklon od uhlí (The Powering Past Coal Alliance (PPCA)). Proč? Protože obě podpořilo Česko.
Několik zemí vedle Česka se zapojilo do Aliance s námi, například USA, Norsko či Kosovo. Aliance se zaměřuje na sdílení zkušeností a znalostí mezi státy, které končí s výrobou energie z uhlí, spoluzaložily ji Velká Británie a Kanada už na konferenci COP23, tedy v roce 2017.
John Kerry po boku Emmanuela Macrona o novině hrdě tweetoval, dnes o ní mluvil na tiskovce, Česko, zdá se, mlčí. Nevadí. I tak je to signál, že čas uhlí končí.
Přinesla probíhající klimatická konference naději? Přes 110 států podporuje ztrojnásobení produkce energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti do 2030. To zní slibně. Je ale potřeba, aby se „podpora“ přetavila v závazky s jasnými termíny.
Přinesl klimatický summit opravdický posun? To se uvidí. Po přehlídce hlav států se naplno rozjíždí vyjednávání. Nejdůležitějším celosvětovým tématem je tempo snižování emisí skleníkových plynů, respektive ukončení využívání fosilních paliv. Jakých paliv? Uhlí, ropy i plynu? Nebo jenom jednoho z nich? Podaří se dát si průběžný cíl pro rok 2030? Anebo až pro rok 2050?
Romana Jungwirth Březovská
Romana působ jako analytička v Asociace pro mezinárodní otázky a zároveň se věnuje výzkumu v rámci CzechGlobe. Jejím tématem je klimatická politika, bezpečnost a diplomacie.
