Počasí v oblíbených turistických destinacích není takové, jako bývalo. Některým cestovním kancelářím se proto špatně plánují pobyty. Nepřipravené turisty mohou nepříjemně zaskočit tropické teploty, sucha, povodně i sněhová nadílka.
S nákupem na úvěr, a tedy i s úroky má v Česku zkušenost 59 procent lidí. Úroky jsou také klíčovým prvkem národního i globálního hospodářství – brzdí, nebo naopak startují ekonomickou aktivitu. Jak ale souvisejí s nutností dalšího růstu a stavem naší planety?
Emise skleníkových plynů jsou dnes často skloňovaným termínem. Nejde o žádný vzdálený pojem. Každý výrobek, průmysl, banka, stát, ale i člověk k nim přispívají a vytvářejí tak vlastní uhlíkovou stopu. Nyní jde o to, zda a kdy se podaří nárůst emisí zastavit.
Vládou představený konsolidační balíček přesouvá všechny nápoje do zvýšené sazby DPH. Živočišné mléko získalo výjimku, rostlinné alternativy nikoli, a jejich konzumenty tak může čekat zdražení. Zastáncům rostlinné stravy se to nelíbí.
Hru Klimatická mozaika vymyslel před osmi lety Cédric Ringenbach, francouzský odborník na změnu klimatu. Nyní ji takzvaní facilitátoři představují ve školách či na úřadech. Jedním z nich je Petra Jelínková. „Hra mě na první pohled úplně očarovala,“ říká.
Vláda bude rozhodovat, kam investovat 200 miliard korun, které mají směřovat hlavně na podporu klimatických opatření. Vláda by ale tyto peníze z velké části ráda využila na financování velkých fosilních projektů.
Ještě deset dní zbývá do uzávěrky klimatických a environmentálních projektů do akcelerátoru ClimAccelerator. Projekt, jehož organizátorem je Impact Hub pomohl už desítkám startupů rozjet udržitelné podnikání.
Poslední klimatická konference COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu toho příliš nenabídla. Sice vznikl speciální fond “Loss and Damage” k pokrytí škod způsobených globálním oteplováním ve zvláště zranitelných zemích, ale neslibuje nic hmatatelného. Doufejme, že nadcházející COP28 v Dubaji existenci fondu objasní. Pokud ano, bude to mít nedozírné politické důsledky.
Spáchání takzvané ekocidy neboli záměrného a vážného poškození životního prostředí by mělo být přísněji trestáno. Myslí si to poslanci Evropského parlamentu. O legislativě nyní budou jednat se zástupci členských států.
Před více než měsícem zrušil Nejvyšší správní soud zásadní části prvního českého klimatického rozsudku a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Spor se nyní vede o to, zda a jakou má Česko povinnost snižovat emise CO2.
