Téměř dva biliony dolarů by měly do roku 2030 každoročně posílat rozvinuté státy těm rozvojovým, aby mohly čelit klimatické změně. Rok za rokem se však ukazuje, že bohatí posílají nesrovnatelně méně, než by měli a mohli. Česko zaostává dokonce významně.
Výnosy z prodeje emisních povolenek, které si elektrárny a velké průmyslové závody kupují, aby mohly produkovat skleníkové plyny, se podle expertů často „rozpouštějí“ ve státním rozpočtu. EU chystá přísnější pravidla.
Klimatická změna dopadá na farmáře po celém světě. V Africe mají stále větší problémy s pěstováním oblíbené odrůdy kávy arabica, v Česku letošní horko a přívalové srážky poničily úrodu chmele. Mnozí výrobci potravin proto spolupracují s farmáři a pěstiteli.
Vysadit jeden bilion stromů do roku 2050, to je cíl, který si organizace Plant-for-the-Planet stanovila zhruba před čtyřmi roky. Nigerijec Chiagozie Udeh, bojovník proti dopadům klimatické změny, potvrzuje, že se jedná o ambiciózní cíl, k jehož dosažení může výrazně pomoci štědrost investorů a společností po celém světě.
Rada hlavního města Prahy začne brzy schvalovat nové stavební přepisy, podle nichž by inženýrské sítě a jejich ochranná pásma neměly přednost před stromy. Při opravách potrubí by se stromy tolik nekácely a nová stromořadí v ulicích by vznikala mnohem snadněji.
Vysadit tři miliardy stromů, nedovážet produkty vyrobené díky odlesňování nebo nový cíl pro snižování emisí a pohlcování uhlíku v odvětví lesnictví. Tím vším chce Evropská unie pomoci zachovat a obnovit ...
Vůči přechodu na zelenou ekonomiku jsou Češi ostražití. Bojí se rychlých změn a nevěří politikům, že se dá transformace zvládnout, aniž by neklesla jejich životní úroveň. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 s názvem Česká (ne)transformace 2022.
Pruhy oteplování se čím dál častěji používají jako jednoduché varování před zvyšující se teplotou na planetě. Poprvé se objevily v českém veřejném prostoru nyní během Týdne pro klima.
Přeměna energetiky a dekarbonizace dopravy vyžadují minerály a kovy, nad jejichž těžbou a zpracováním drží kontrolu především Čína. Evropské unii tak hrozí, že až se vymaní ze závislosti na ruském plynu, padne do náruče další nevyzpytatelné mocnosti.
Operační program Životní prostředí (OPŽP) pro období 2021-2027 rozdělí mezi žadatele 61 miliard korun v rámci 28 výzev, které postupně startují. Struktura dotací je nastavena vcelku dobře, shodují se oslovení experti i zástupci obcí. Program je otevřený novým technologiím a slibuje snížit administrativní zátěž. Realita se ale teprve ukáže.
