Data pro posouzení klimatických rizik využívá čím dál více odvětví. Pro zemědělce, vodohospodáře, lesníky, developery, pojišťovny nebo banky vytvořil Ústav výzkumu globální změny AV ČR web, který mapuje budoucí klimatické podmínky a je dostupný i široké veřejnosti.
První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.
Špatná úroda v zemích západní Afriky tlačí cenu kakaa do rekordních výšin. Nyní se prodává za téměř čtyřikrát vyšší cenu než před rokem a pomalu se to začíná odrážet na cenách čokoládových výrobků.
Obnova evropské přírody bude muset počkat. Evropským parlamentem sice už prošla finální podoba nařízení, ale chybí souhlas Rady Evropské unie. Ten byl považován za formalitu, jenže hlasování, ke kterému mělo dojít koncem března, se prozatím kvůli nedostatečné podpoře odkládá.
Předevčírem uplynulo 11 let od úmrtí Margaret Thatcherové. Političky, která jako první ze světových lídrů varovala před nebezpečím globálního oteplování. Již v roce 1990 požadovala závazné snižování emisí.
V nadcházejících dnech budou padat teplotní rekordy, uvádí klimatolog Miroslav Trnka. Rostliny podle něj zatím vypadají svěží a zelené, ale zásoby vody v půdě rychle ubývají. Na vině je i to, že zima byla na sníh chudá.
Průkopník zelené politiky v Česku Martin Bursík stojí už roky mimo politické dění. Přesto má vliv na zásadní energetické zákony. Působí v čele organizací zaměřených na obnovitelné zdroje energie a mimo jiné spoluutvářel novelu energetického zákona, podle níž Češi jako jediní v Evropě budou moci posílat přebytky obnovitelné elektřiny z chaty třeba do bytu.
Velikonoční bohoslužby napájené solární energií tento rok poprvé zkoušejí v Cambridgi. Není to nicméně první fotovoltaická elektrárna na církevní stavbě. Podobné projekty jsou k vidění jak jinde v Anglii, tak třeba ve Vatikánu.
Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou samy žijící ženy nad 84 let.
Bez zachytávání a ukládání oxidu uhličitého Evropská unie uhlíkové neutrality nedosáhne. Technologie nicméně zatím stojí miliardy. I proto v Česku zatím podobný provoz nefunguje, vědci však rozjíždějí pilotní projekty.
