Atmosféra na nejdůležitější klimatické konferenci roku, COP28, druhý týden houstne. Skoro dvě stě států se snaží domluvit na konci uhlí, ropy, zemního plynu a hraje se o slovíčka.
Už více než týden probíhá v Dubaji hlavní klimatická konference roku COP28. Jaké výsledky zatím přinesla? Jednání o financích pro nejchudší a postižené země, několik deklarací, konec uhlí, ale i více jádra.
Od klíčových představitelů států, kteří právě jednají na 28. konferencí OSN o změně klimatu v Dubaji se čekají řešení, jak udržet globální změny klimatu v mezích, které budou pro lidstvo zvládnutelné. Premiér Petr Fiala však namísto toho věnuje svoji pozornost návrhu na ztrojnásobení jaderné energie.
Ceny olivového oleje se oproti loňsku více než zdvojnásobily a nadcházející sezóna nevypadá o moc lépe. Španělská úroda má být poloviční, což bude dále ceny tlačit vzhůru. Na vině jsou hlavně sucha spojená s klimatickou změnou.
Těžba nerostů přímo z mořského dna se má rozběhnout v příštích letech. Bioložka a oceánografka Patricia Esqueteová varuje před jejími dopady. „Ještě jsme nezačali. Můžeme tak vystoupit ze začarovaného kruhu, ve kterém neustále řešíme dopady našich činů až potom, co je uděláme,“ říká v rozhovoru pro Ekonews.
Letos v prosinci dojde k prvnímu oficiálnímu vyhodnocení plnění Pařížské dohody o změně klimatu na konferenci COP28. Již teď je z dostupných dat jasné, že se nepodaří udržet nárůst globální teploty pod 1,5 °C.
Regulace tlačí firmy k tomu, aby měřily svou uhlíkovou stopu a snažily se o její snížení. Mohou k tomu využívat i takzvané offsety spočívající v tom, že si firma od někoho koupí určité množství oxidu uhličitého odstraněného z atmosféry. Tyto „odpustky“ ale ne vždy fungují tak, jak se jejich prodejci i kupci tváří.
Z 25 největších světových ropných a plynárenských společností jich 24 nemá žádné proveditelné a klimatické cíle. Veřejnost ale naštěstí není proti korporacím, které ničí klima, bezmocná: celosvětově aktuálně probíhá kolem šedesáti soudních sporů o ochranu klimatu proti "špinavé stovce" firem.
Téměř všichni obyvatelé Evropy žijí v oblastech, kde je vysoké znečištění vzduchu velmi jemnými prachovými částicemi označovanými jako PM 2,5. Česko limity EU plní, ale doporučení Světové zdravotnické organizace překračuje.
Invazní druhy jsou globální hrozbou pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví. Platí to i pro Česko. Bolševník, nutrie, křídlatky už jsou zde delší dobu, nyní se blíží sršeň asijská. Jeho příchodu se nevyhneme, říkají experti a chystají plán, jak se na něj připravit.
