V obchodech by se koncem tohoto roku mělo objevit krmivo pro domácí mazlíčky s masem vypěstovaným z živočišných buněk. Povolení k uvedení na trh dostala česká firma Bene Meat Technologies.
Kultivované maso, které se pěstuje v laboratorním prostředí ze živočišných buněk, zatím pro lidskou spotřebu povolují pouze v Singapuru a ve Spojených státech. Ve světě se ale tímto typem buněčného zemědělství zabývá přes sto startupů. Patří mezi ně i české společnosti Bene Meat a Mewery.
Právě firma Bene Meat hodlá do konce roku uvést na trh kultivované maso coby krmivo pro domácí mazlíčky. Povolení pro prodej v Evropské unii získala už koncem minulého roku.
„Hlavní výhoda kultivovaného masa v krmivech pro zvířata spočívá v jeho vysokém obsahu čistého proteinu. Naše výrobky proto budou spadat do kategorie ,superprémiového krmiva‘,“ uvádí Vendula Kučerová, vedoucí marketingového oddělení Bene Meat.
Firma testuje čtyři receptury krmiva pro kočky a psy z hlediska chuti a nutriční hodnoty. „Odhadujeme, že v létě tohoto roku oznámíme, v jaké zemi a pod jakou značkou budou moci spotřebitelé zakoupit první krmivo z kultivovaného masa,“ uvádí Kučerová. Bene Meat nyní produkuje několik kilogramů kultivovaného masa denně, do konce roku hodlá produkci zvýšit na stovky kilogramů.
Ve startupu Bene Meat drží majoritní podíl česká skupina BLT, kterou založil podnikatel Jan Vild. Hlavní byznys skupiny se zaměřuje na zdravotnické technologie a do Bene Meat podle dřívějšího vyjádření jejího šéfa Romana Kříže investovala „vysoké jednotky milionů eur“. V budoucnu chce produkovat kultivované maso i pro lidi.
Lidé v Evropě ho snad ochutnají za tři roky
Kultivací masa pro lidskou spotřebu se zabývá zmíněná česká firma Mewery. „Cílem je zpřístupnit lidem udržitelnou a etickou alternativu k masu ze živočišných produktů. Snažíme se o to výzkumem v oblasti výroby masných produktů kultivovaných z buněk pomocí celosvětově unikátní metody společné kultivace živočišných buněk a buněk mikrořas,“ uvádí Roman Lauš, zakladatel a šéf firmy.
Kdy by se vepřové maso z laboratoře Mewery mohlo objevit na trhu, zatím není jasné. Záleží totiž na tom, kdy Evropská unie prodej kultivovaného masa pro lidskou spotřebu povolí. Mewery zatím předpokládá, že svoje výrobky začne prodávat do tří let. „Nesmíme zapomínat, že se pohybujeme ve velmi dynamickém prostředí, které ovlivňuje mnoho faktorů, které jsou mimo naši kontrolu. Těmi rozhodujícími, které mohou naše plány narušit, jsou investiční prostředí a legislativní podmínky. Obor kultivace z živočišných buněk je sofistikovaná vědecká disciplína, která vyžaduje velké investice do technologií,“ doplňuje Lauš, jehož firma mimo jiné dostala grant od státní agentury CzechInvest ve výši pěti milionů korun.
Podle platformy Statista investoři v letech 2016 až 2022 v USA a Kanadě do vývoje výroby kultivovaného masa vložili přibližně 700 milionů dolarů. V Evropskě šlo za totéž období o 121 milionů dolarů (přibližně 2,8 miliardy korun).
V Singapuru se kultivované maso prodává od roku 2020 a dnes si ho tam člověk může dát v restauraci. Americké společnosti Upside Foods a Good Meat získaly povolení k prodeji kuřecího masa kultivovaného z živočišných buněk loni v červnu.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nicméně už začal podnikat první kroky ke schválení. „EFSA aktivně oslovuje zainteresované strany ze strany výrobců, vědců, asociací, ale i zástupců tradičního zemědělství k účasti v pracovních skupinách, jejichž cílem je rámec pro schvalování kultivovaného masa v EU dotáhnout,“ uvádí Lauš.
Více vlákniny i vitamínů
Společnost Bene Meat předpokládá, že kultivované maso pro lidskou spotřebu bude na evropském trhu dostupné nejdříve v roce 2026. Kromě kultivovaného masa do krmiv pro domácí mazlíčky by na trh chtěla dodávat i hovězí maso pro lidskou spotřebu. „Budeme přidávat další druhy a úpravu masa pro pet food i lidskou konzumaci, abychom pokryli všechny zájmy spotřebitelů,“ dodává Kučerová.
Mezi hlavní výhody kultivovaného masa patří především menší environmentální dopady. „ V předběžných kalkulacích vidíme významnou úsporu v emisích oxidu uhličitého, využití vody, zemědělské půdy i energie v porovnání s konvenčním masem,“ uvádí Kučerová.
Pro zákazníky by mohla být atraktivní i skutečnost, že se kvůli výrobě tohoto masa nemusí zabíjet žádné zvíře. Podle Lauše je konzumace masa z laboratoře i zdravější. „Naše maso neobsahuje antibiotika a ve srovnání s konvenčním vepřovým masem obsahuje o 90 procent více proteinu, má vysoký obsah vlákniny, o 90 procent méně nasycených mastných kyselin, vysoký obsah vitamínů a dalších zdravých složek z mikrořas, které používáme ke kultivaci masa,“ uvádí.
Zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvádí, že důležité pečlivě posoudit, zda by potraviny z umělé buněčné kultury přispěly k poskytování zdravých, výživných a udržitelných potravin pro budoucí generace. Vydala ji ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací v dubnu loňského roku.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
