Plastové sáčky s kečupem, miniaturní hotelové šampony a sprchové gely nebo jednorázové plastové obaly na ovoce a zeleninu budou od roku 2030 v Evropské unii nejspíše zakázány. Zmizí i plastové fólie na zavazadla na letištích a mikrotenové sáčky. Vyplývá to z předběžné dohody o revizi „obalové směrnice“.
Jednorázové papírové obaly ve fastfoodech a papírové kelímky na kávu zatím nebudou zakázány ve prospěch opětovně použitelného nádobí, jak zněl původní návrh nařízení o obalech a obalových odpadech. Evropská unie to bude vyžadovat jen u deseti procent nabídky. „Take-away“ provozovny nicméně budou muset umožnit zákazníkům přinést si na jídlo a nápoje vlastní nádoby, pokud budou chtít. A bez „přirážek“. Z obalů, které přicházejí do styku s potravinami, také zmizí takzvané „věčné chemikálie“ PFAS.
Nová pravidla mají snížit rostoucí množství odpadu a podpořit opakované použití a recyklaci. Zákon chce omezit množství používaných obalů o pět procent do roku 2030 a o 15 procent do roku 2040, obojí v porovnání s rokem 2018. Dnes každý Evropan vyprodukuje v průměru 190 kilogramů obalového odpadu na hlavu ročně.
„V současné době máme i my k dispozici pouze tiskové zprávy Evropského parlamentu a Rady. Přepravní obaly z lepenky – s výjimkou obalů pro nepotravinářský elektronický obchod – tedy zůstanou z cílů opětovného použití vyloučeny, jak navrhla Komise, Parlament a Rada vzhledem k vysoké míře recyklace obalů z papíru či lepenky. Mnoho otázek však zůstává nezodpovězeno. Ke kompromisu se proto budeme moci vyjádřit až poté, co budeme mít k dispozici kompletní znění nařízení se všemi podrobnými definicemi a texty,“ sdělil Walo Hinterberger, předseda Svazu výrobců vlnitých lepenek.
Plýtvat obaly, nebo potravinami?
Zástupci segmentu hotelů a restaurací (HORECA) jsou konkrétnější a zdůrazňují hygienickou stránku věci. „Opakovaně upozorňujeme na obavy našeho průmyslu ohledně navrhovaných omezení pro jednorázové hotelové miniaturní obaly pro kosmetické výrobky, stejně jako pro jednorázové obaly v gastronomii. Pokud nebude systém nastaven tak, aby reflektoval současné požadavky hygieny, potřeby zákazníků a možnosti samotných poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb, může mít jeho aplikace spíše negativní dopad i do životního prostředí,“ tvrdí Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.
„Alternativní řešení v restauracích, například formou větších balení pro spotřebitele nebo podávání dochucovacích přísad z větších balení v miskách, povede ke zvyšování potravinových odpadů, které se pohostinství dlouhodobě snaží eliminovat,“ tvrdí Stárek.
Předčasné soudy zatím nechce vynášet ani Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky. „Měli jsme řadu připomínek, protože některé nápady by sice omezily odpad z obalů, například omezení jednorázových obalů pro ovoce a zeleninu, ale na druhou stranu by to znamenalo výrazný nárůst potravinového odpadu. Návrh nařízení o obalech tlačí na snížení objemu obalů, aktuální revize ‚Waste Framework Directive‘ zase tlačí na omezení potravinového odpadu. Jedno bohužel vylučuje druhé,“ myslí si Prouza.
Zálohování bude povinné, pokud země nemá jiný plán
Legislativa také upřesňuje postoj Unie k zálohování. Země, které zálohování nemají, například Itálie, Španělsko či Česko, je budou muset zavést do roku 2029, aby docílily 90procentní návratnosti plastových lahví a plechovek, píše se v tiskové zprávě. Povinné to není, pokud se dané zemi podaří docílit více než 80procentního sběru těchto obalů do roku 2026 a představí strategii, jak se dostat na 90 procent.
Produkce obalů a odpadové hospodářství dosahují v EU obratu ve výši 370 miliard eur. Recyklace je čím dál častější, ale obalový odpad roste rychleji. Za poslední dekádu se jeho množství zvýšilo o 25 procent, a pokud nedojde ke zvratu, stoupne do roku 2030 o dalších 19 procent. U plastového odpadu z obalů se očekává 46procentní růst do roku 2030. Aby směrnice platila, musí ji ještě schválit Evropský parlament a členské státy, což mohou podle médií zkomplikovat nadcházející evropské volby.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
