Na hlavu každého Evropana dnes připadá 190 kilo obalů ročně. Omezit toto číslo a rostoucí trend se snaží EU novou legislativou zasahující spotřebitele, obchodníky, restaurace i hotely.
Nařízení o obalech a obalových odpadech přijal Evropský parlament na své poslední plenární schůzi ve starém složení v dubnu. Omezit nárůst množství obalů a odpadů z nich má řada zákazů, hlavně plastových materiálů, a pak tlak na jejich recyklaci a větší používání vlastních kelímků a nádob.
Nejviditelnější změnou pro běžného spotřebitele budou následující věci. Z hotelů a ubytovacích zařízení by měly postupně mizet dosud na mnoha místech používané miniaturní lahvičky se šampony či sprchovými gely. Od roku 2030 už by se neměly používat vůbec.
Stejný konec čeká třeba plastové sáčky s kečupy a dalšími omáčkami, používané dnes jak v mnoha restauracích, tak především ve fast foodech, a jednotlivě balené cukry (pouze v plastu) a smetany ke kávě.
Ne pro všechny to bude změna, v řadě hotelů už jsou velká balení právě z ekologických důvodů dostupná dnes. „V Mosaic Housu máme toto vyřešeno od roku 2020 a v MOOo Apartmánech od roku 2015. Všude používáme velká, 400 mililitrová balení ekokosmetiky, která si můžou hosté i koupit,“ uvádí Veronika Pekárková, šéfka prodeje a marketingu společnosti Mosaic House, s tím, že nejsou jediní a hotely je běžně mají upevněné v držáku, aby je hosté neukradli.
Podobně je napřed i hotel Botanique, podle jehož generálního manažera Tomáše Nesvorného jde zároveň i o nejekonomičtější variantu v provozu. „Osobně trávím nejen pracovně více než 80 nocí každý rok na cestách a překvapuje mě, kolik hotelů stále má nesmyslné malé lahvičky v koupelnách. Nejhorší jsou ty hotely, které si myslí, že na tom ušetří, a tak vám dají 20 mililitrů, což mně osobně nestačí ani na jedno sprchování, takže si řeknu o další,“ popisuje své zkušenosti s tím, že množství odpadu, které se tak vytvoří, je naprosto zbytečné.
Konec mikroteňáků?
Vliv bude mít nová legislativa na způsob prodeje v obchodech. Zmizet by měly mikrotenové sáčky, stejně tak i plastem obalená zelenina či ovoce, pokud nejsou zpracované a váží méně než 1,5 kilogramu. Takže například v plastu balené okurky, mrkve či ledové saláty, které jsou k mání v každé větší prodejně.
Obchodní řetězce se zatím ke změnám nechtějí konkrétně vyjadřovat, právě zákaz plastových obalů u ovoce a zeleniny ale na ně bude mít velký dopad. „Nově zakázané materiály samozřejmě bude možné nahradit obaly z jiných materiálů. Nejpodstatnější je v tomto ohledu to, aby obal plnil svou primární funkci a tou je ochrana zboží,“ připomíná Eliška Froschová Stehlíková, mluvčí obchodů Lidl.
Faktem ovšem je, že evropské nařízení o obalech a obalových odpadech v tomto směru oplývá mnoha výjimkami, které si mohou přijmout na národní úrovni jednotlivé členské státy. To se týká například zmíněné zeleniny a ovoce v plastu. Podobně budou moci výjimku získat i mikrotenové sáčky, pokud se bez nich výrobky neobejdou z hygienických důvodů anebo by to znamenalo větší plýtvání.
Právě na riziko nárůstu potravinového odpadu dlouhodobě upozorňuje Svaz obchodu a cestovního ruchu, který se dopady směrnice zabýval. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy měli řadu připomínek, protože omezení jednorázových obalů na ovoce a zeleninu by podle nich znamenalo více odpadu. „Návrh nařízení o obalech tlačí na snížení objemu obalů, aktuální revize rámcové směrnice o odpadech zase tlačí na omezení potravinového odpadu. Jedno bohužel vylučuje druhé,“ uvedl při projednávání legislativy Prouza.
Hojně používaným příkladem jsou například okurky v plastu, ale podobně se prodávají i mrkve nebo nejrůznější saláty.
Na druhou stranu zákaz tenkých plastových sáčků není samoúčelný. Na jedné prodejně se jich spotřebují nižší tisícovky za den (podle údajů dříve poskytnutých obchodními řetězci). To je více než igelitek v dobách jejich největší slávy, než byly zpoplatněny. Ostatně i o tomto řešení se už dříve také u mikrotenových sáčků debatovalo. Lehké pytlíky škodí i tím, že se špatně recyklují, na třídicích linkách je zpravidla nikdo ze změti odpadu nevybírá, bývají znečištěné a ze skládek často odlétnou.
Jaké výjimky z uvedených zákazů povolí česká vláda, resp. navrhne ministerstvo životního prostředí, není zatím jasné. Ministerstvo životního prostředí na zaslané dotazy nic konkrétního neodpovědělo. Tlak asociací obchodu, hotelů i restaurací však bude velký.
Obalová regulace je i přes výše popsané změny nakonec mírnější, než jaká byla navržena. Na návrh Evropské komise se totiž snesly v Evropském parlamentu stovky pozměňovacích návrhů, protože – jak napsaly loni před schvalováním v Evropském parlamentu Financial Times – každý něco balí, a proto se téma obalů dotýká úplně každého. Zájem na tom, návrh upravit a učinit ho pro daný segment ne tak přísný, mělo proto hodně stran.
Přežily tak třeba jednorázové papírové obaly ve fast foodech a papírové kelímky na kávu. Ty měly být podle původního návrhu zakázány ve prospěch opětovně použitelného nádobí. Nakonec to bude Evropská unie vyžadovat jen u deseti procent nabídky, což lze pravděpodobně vyřešit třeba nabídkou kávy v klasickém hrnku či skleničce.
Francouzský příklad tak EU zatím nenásleduje. Tamní vláda nařídila fast foodům zákonem, že musí používat pro jídlo na místě opakovaně použitelné nádobí. I hranolky či hamburger tak zákazník ve francouzském McDonald’s dostane na talířku či v červené plastové krabičce, která po použití zamíří do myčky.
„Take away“ provozovny budou muset umožnit zákazníkům přinést si na jídlo a nápoje vlastní nádoby, pokud budou chtít. A bez „přirážek“. Z obalů, které přicházejí do styku s potravinami, také zmizí takzvané věčné chemikálie, PFAS.
Další opatření se týkají především recyklovatelnosti obalů. Ta by podle evropské regulace měla fungovat nejen teoreticky, jak je tomu v mnoha případech dnes, ale i prakticky. Konkrétně všechny obaly by měly být po roce 2030 recyklovatelné a po roce 2035 recyklované ve větším měřítku.
Tento článek byl publikován v časopise Reportér.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
