Najdete ho v mýdle, sprchovém gelu, deodorantu nebo laku na vlasy. Lilial má silnou květinovou vůni a v přírodě se přirozeně nevyskytuje. Neměl by se už bezmála tři roky vyskytovat ani v kosmetice, ale ze zákazu si prodejci hlavu nedělají.
Lilial negativně ovlivňuje reprodukci i vývoj plodu, občas bývá alergenní a může způsobovat kožní problémy. Evropská komise kvůli tomu zakázala používání této organické sloučeniny ze skupiny aromatických aldehydů v kosmetice v březnu roku 2022. Kosmetické přípravky obsahující lilial se přesto stále objevují na trhu.
Celostátní kontrola loni odhalila několik produktů s touto látkou, která se rovněž na etiketách vyskytuje pod názvem butylfenyl methylpropional či zkratkou p-BMHCA. Jednalo se například o sprchové gely značky Dove, Fa a Palmolive, laky na vlasy značky Taft, voňavky Adidas a deodorant nebo mýdlo značky Nivea. Zakázanou látku obsahovaly i různé padělky voňavek. Kromě Česka se takové kosmetické produkty objevily i v Itálii nebo Německu.
Měly by se stáhnout z trhu
„Cílená celostátní kontrola zaměřená na kosmetické přípravky s obsahem zakázané látky ,lilial‘ proběhla v obchodních řetězcích, hypermarketech, lékárnách a parfumeriích v tržní síti České republiky,“ upřesnil Ondřej Smílek, pracovník vztahů s veřejností Hygienické stanice hl. m. Praha. Přítomnost zakázaných látek v kosmetice na evropském trhu nicméně podle ministerstva zdravotnictví není nic neobvyklého.
„Poměrně často se v Evropské unii nacházejí kosmetické přípravky s obsahem zakázaných složek nebo složek překračujících povolený limit. Svědčí o tom i počet zveřejněných výrobků v systému Safety Gate. Je třeba si uvědomit, že ročně se na trh Evropské unie uvádějí tisíce nových kosmetických přípravků,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakub.
Safety Gate je informační systém pro rychlou výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích na trhu Evropské unie. Systém spravuje Evropská komise a funguje od roku 2004.
Odpovědnost za plnění legislativních požadavků a za bezpečné složení kosmetických přípravků nese především výrobce a dovozce. Určitou odpovědnost ale mají i distributoři a prodejci. Použití zakázané látky k výrobě kosmetického přípravku je přestupkem a výrobci v takovém případě hrozí sankce. Pokud je výrobek už v tržní síti, mělo by dojít k jeho stažení z obchodů.
Zbytek neprodaného zboží
Odhalené produkty obsahující lilial pocházely podle výrobců ze šarží, které byly vyrobeny ještě před zákazem a neprodaly se. Jejich přítomnost na trhu podle svých slov žádným způsobem ovlivnit nemohou.
„V malém počtu případů se stává, že je produkt vyrobený v období před úpravou legislativy stále dostupný spotřebitelům. Důvodem je situace, kdy prodejce nepostupuje pří správě zásob podle principu FIFO a produkty, které byly naskladněny jako první, neprodává průběžně,“ uvádí Zuzana Kaňuchová, ředitelka korporátní komunikace společnosti Henkel, pod kterou spadá značka Fa.
„Některé produkty proto zůstávají na regálech. Jedná se však o produkty, které byly uvedeny na trh před 1. březnem 2022 a nebyly prodány v období od uvedení na trh do tohoto data,“ tvrdí Kaňuchová.
Tentýž argument uvádí společnost Unilever, pod kterou spadá značka Dove. „Na rozdíl od běžné praxe byl zákaz v kosmetickém nařízení vyhlášen bez přechodného období pro produkty již uvedené do obchodů. V důsledku toho, i když kosmetické společnosti reagovaly okamžitě na tento zákaz a změnily složení svých produktů, stále mohou být na trhu přítomny staré šarže výrobků,“ vysvětluje Lucie Kotalová z oddělení komunikace společnosti Unilever.
Kontrola odhalila složku lilial v některých sprchových gelech značky Dove, nicméně podle Kotalové spotřebitelé mohou nadále tyto produkty využívat. „Úrovně této složky, které se vyskytují v produktech vyrobených před zákazem, jsou při použití v jakémkoli jednotlivém produktu Unilever bezpečné, což je v souladu s přístupem Vědeckého výboru Evropské komise,“ prohlašuje. Společnost Unilever podle Kotalové nařízení dodržuje a přípravky vyrobené po zákazu již lilial neobsahují.
Chybovali spíše prodejci
Do systému Safety Gate se kvůli obsahu lilialu dostalo i několik produktů značky Nivea. I v tomto případě jde podle značky o šarže vyrobené před zákazem. Společnost Beiersdorf podle vyjádření svého komunikačního oddělení odstranila látku lilial ze složení všech produktů uvedených na evropské trhy ještě předtím, než zákaz vstoupil v platnost.
„Rovněž jsme včas informovali své obchodní partnery a připomněli jim jejich odpovědnost za snížení zásob produktů obsahujících lilial v rámci zákonné lhůty. Mezitím bylo složení všech produktů společnosti Beiersdorf po celém světě změněno tak, aby neobsahovaly lilial,“ dodává Jessica Sarah Schulzová z komunikačního oddělení firmy. Pokuta pro výrobce, kteří dodají na trh výrobek, jenž není bezpečný, mohou dosáhnout až tří milionů korun.
Žádný z výrobců, jehož kosmetické přípravky obsahující lilial byly na trhu dostupné, nedostal pokutu. I podle ministerstva zdravotnictví chybovali spíše prodejci. „V případě látky BMHCA (lilial) zpravidla výrobci informovali své odběratele o nutnosti vrátit neprodané výrobky kvůli obsahu zakázané látky. Přesto ne všichni obchodníci tyto pokyny respektovali. Pokuty se proto týkají v tomto případě prodejců,“ říká Jakob.
„Dodavatelé kosmetických produktů sledují legislativní změny a v případě zákazu některé látky, jako je například lilial, reagují obvykle proaktivně ještě předtím, než to zákon výslovně uloží, a vyrozumívají nás o chystaných změnách,“ vysvětluje Jiří Peroutka, manažer komunikace řetězce dm drogerie. „V případě stahování produktů nás informují, kterých šarží produktů se stažení týká a kdy nám byly tyto šarže dodány. My následně prověříme zásoby v logistických centrech i v našich prodejnách. Nakonec s dodavatelem řešíme buď likvidaci dotčených kusů, kdy zboží necháváme likvidovat z naší strany, nebo tyto kusy vrátíme dodavateli,“ dodává Peroutka.
Kontroly neodhalí vše
Kolik přípravků se zakázanými látkami se na evropském trhu ještě vyskytuje, tím pádem není jasné. „Není a nikdy nebylo v moci evropských orgánů dozoru zachytit všechny výrobky s obsahem nebezpečných látek vyskytujících se na trhu EU. Kontrola je vždy namátková a následná,“ prohlašuje Jakob. Kontrolovat všechny kosmetické výrobky na trhu není možné ani podle hygienické stanice. „Vzhledem k rozsahu tržní sítě není fyzicky, ale ani ekonomicky možné vše nepřetržitě kontrolovat,“ uvádí Smílek.
V případě nálezu nebezpečných produktů hygienická stanice i ministerstvo zdravotnictví zveřejňují informace na úředních deskách a svých webových stránkách. Výrobek se objeví i v systému rychlého varování Safety Gate. Prodejci nejsou povinni informovat o ukončení prodeje obsahující zakázané látky.
„Pokud je termín dán zákonem či nařízením, zákazníky o ukončení prodeje neinformujeme. Pokud by se jakýmkoliv nedopatřením produkt i po tomto datu v prodeji objevil, tak bychom informaci samozřejmě zákazníkům předali. Tato povinnost je uložena kontrolním orgánem v případě, že u nás zjistí produkt, jehož prodej je zakázán,“ dodává Peroutka.
Zakazuje se koloidní zlato a stříbro
Evropská unie má jedny z nejpřísnějších kritérií pro používání kosmetických látek na světě. Regulace se vztahují jak na jednotlivé látky, tak na jejich množství v produktu. Neřeší se ovšem jejich kumulativní účinek.
„Mnoho látek v kosmetice, které jsou spojovány s možnými zdravotními riziky, jako jsou konzervační činidla parabeny, se v Evropě omezuje. Obava však spočívá v možných směsích chemikálií. Stále nerozumíme kumulativním účinkům, kterým jsou lidé vystaveni ze všech kosmetických produktů, které používají,“ upozorňuje Lisa Emily Melymuková, vedoucí pracoviště Chemické polutanty a expoziční cesty člověka výzkumného centra Recetox.
„Evropská komise průběžně rozšiřuje seznam zakázaných látek používaných v kosmetických přípravcích na základě vědeckých poznatků,” uvádí Smílek. V tomto roce začne platit zákaz použití nanomateriálů v kosmetickém průmyslu, jako je koloidní zlato a stříbro, měď a akrylátový kopolymer. Na evropský trh od roku 2025 nesmějí ani produkty obsahující látku camphor, která se v kosmetickém průmyslu používá jako filtr ultrafialového záření.
„Můžeme očekávat zlepšení chemické bezpečnosti kosmetiky. Pokrok je méně jasný v tom, jak se informace dostávají ke spotřebitelům. Směrnice o kosmetických výrobcích vyžaduje seznamy složek, ale pro širokou veřejnost je náročné činit informovaná rozhodnutí o kosmetice na základě samotných seznamů složek,“ uvádí Melymuková. „Existuje mnoho greenwashingu a označování eko nebo bio, které není regulováno a může uvádět spotřebitele v omyl ohledně složení produktu,“ dodává Melymuková.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
