Koupit v květinářství řezanou květinu pocházející z Česka je těžší, než se zdá. Většina se sem dostane přes květinovou burzu v Nizozemsku, kam obvykle doputují z afrických plantáží nebo z Jižní Ameriky. V tuzemsku je pěstitelů málo.
Orba po staletí dominuje zemědělským postupům. Zemědělci jí zapravují hnůj, bojují proti plevelům a hrabošům, nebo se snaží půdu kypřit. Nejnovější poznatky vědců ale ukazují, že ve skutečnosti orba půdu spíše utužuje, než kypří.
Do Severního moře se vracejí ryby, velryby, delfíni i tuleni. Vědci doufají, že by se tak časem mohla zotavit oblast, která v druhé polovině minulého století kvůli lidem ztratila velkou část biodiverzity.
Mezinárodní konfrontace řetězců rychlého občerstvení nedopadla pro tuzemské fastfoody dobře. Zejména McDonald’s, Starbucks a UGO nevěnují dostatečnou pozornost úrovni chovu kuřat, jejichž maso prodávají.
Projekt komunitní energetiky ve Zbůchu má ambici zapojit do sdílení elektřiny kromě fotovoltaických elektráren také bioplynovou stanici ve Vejprnicích. Ta ročně dodává do sítě 300 megawatthodin elektřiny.
Peter Čaky změnil způsob pěstování zelí, aby se zbavil eroze. Díky živému mulči zadrží nyní jeho půda mnohem více vody a má nižší spotřebu insekticidů i prostředků na hudení plevele.
Odhaduje se, že člověk přetvořil svou činností až 80 procent plochy všech ekosystémů. Loni v srpnu vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie o obnově přírody, které by mělo stav zlepšit. Jak konkrétně by to mohlo vypadat, popisuje ekolog a půdní biolog Jan Frouz.
Kuřata, která se v Česku prodávají jako prémiová, jsou v Nizozemsku nejnižším standardem. Dvojího metru si všímají i zahraniční média. Řetězce supermarketů argumentují tím, že dodržují českou legislativu. Lepší welfare drůbeže by však znamenal zdražení kuřecího masa zhruba o třetinu.
„Abychom zachovali biodiverzitu a služby, které nám příroda poskytuje, nestačí ekosystémy jenom chránit. Je potřeba se snažit obnovit ty, které byly poškozeny,“ uvádí ekolog a půdní biolog Jan Frouz. Pomoci k tomu má letos schválené nařízení o obnově přírody.
Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR je přesvědčen, že pokud přestaneme postupně orat a půdu budeme celoročně pokrývat meziplodinami, podaří se během několika dekád obnovit její úrodnost.
