Jihočeští farmáři hospodaří v ekologickém režimu zhruba patnáct let. Chovat „biokrávy“ na mléko sice není jednoduché, výnosy jsou bez pesticidů nejisté, ale pochvalují si, že nehuntují půdu chemií. Povědomí o jejich mléčných produktech prodávaných pod značkou Farma Struhy roste.
Lukáš Drlík se narodil na rodinném statku v Bezděkově u Úsova a prožil tam první roky svého života. Po přestěhování rodiny do Zábřeha tam trávil každé prázdniny. Statek ho tak uchvátil, že se v 19 letech do Bezděkova vrátil a vybudoval tam levandulovou farmu.
Na sjezdovkách v Deštném v Orlických horách je živo i v létě. Sebastian Ehl na nich pase krávy. S chovem skotu navázal na svého tátu i dědu, ale chce to dělat trochu jinak. Stádo přehání každý den na novou pastvinu. Proč to dělá?
Silné jarní mrazy v kombinaci s mírnou zimou přinesly letos velké ztráty pro ovocnáře. Jaké druhy ovoce mají u nás budoucnost a které nikoliv? Problematikou pěstování se zabývá Tomáš Jan z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Láska k obojživelníkům Prokopovi Svobodovi vydržela dodnes. Svůj nový byznys totiž postavil na obnově zanedbaných přírodních lokalit. Zatím ho dotuje, ale předpokládá, že se pozemky časem zhodnotí.
Zákaz klecových chovů nosnic v Česku má platit od ledna 2027. Téměř tři miliony jich však ještě žijí v podmínkách, které podle expertů na welfare zvířat nejsou důstojné. Drůbežáři si stěžují na vysoké náklady a konkurenční nevýhodu, protože v mnoha zemích k zákazu nepřistoupili.
Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
Dánsko, významný vývozce vepřového masa a mléčných výrobků, zavede od roku 2030 daň na emise skleníkových plynů z hospodářských zvířat. Stane se první zemí, která tak učinila, přičemž doufá, že inspiruje ostatní k následování.
Průběžné výsledky několikaletého průzkumu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ukazují, že jen dva z deseti stromů vysazených v Česku mají do pěti let po výsadbě šanci dorůst do dospělosti. Největším problémem je nekvalitní nebo žádná následná péče.
Nad vinicemi, chmelnicemi nebo sady se nově budou moct objevit solární panely. Do kombinace pěstování plodin a výroby elektřiny by se Češi mohli pustit již od začátku července, kdy má novela vstoupit v platnost. První projekty maliny, víno a soláry ale už vznikly.
